Václav Bláha Knihy

Časoprostor Autor patří k našim nejvýznamnějším básníkům, ale i k nejznámějším českým autorům ve světě: jeho básnické dílo bylo přeloženo téměř do 40 jazyků. Přispěl k tomu věcný, logický jazyk jeho textů, což souvisí s tím, že svou vědeckou činnost (věnoval se imunologii) propojil s literaturou. Nový výbor v edici Skvosty poezie uspořádal Vladimír Justl a ilustroval Václav Bláha. M. Holub (1923–1998) debutoval sbírkou Denní služba (1958), jíž se přiřadil ke skupině autorů kolem časopisu Květen. „Denní“ věcnosti zůstal věrný. Vydal 17 sbírek, 3 cestopisy a několik svazků esejů.

Kniha o činnosti Václava Bláhy - autora knižní grafiky, obálek a ilustrací. Obsahuje anglické a německé resumé.

Bulgakovovo vrcholné a poslední dílo, které autorovi právem získalo světovou proslulost. V Bulgakovově groteskním mnohavrstevném mystériu se rozvíjí a prolíná více rovin: je stejně tak fantaskním a symbolickým obrazem doby jako realistickým vylíčením dusné atmosféry Moskvy 20. a 30. let, biblickým apokryfem, eschatologickou vizí i ostrou satirou na poměry. Svůj "příběh novodobého Fausta" začal Bulgakov psát v r. 1929 a poslední úpravy diktoval, už slepý, své ženě pět dní před smrtí roku 1940.

Lidové říkadlo a verše Václava Bláhy doprovázené veselými obrázky Marcely Walterové. ISBN 978-80-00-01670-2 (dotisk 2009)

Čtyři drobné prózy italského prozaika (1896–1957), autora jediného románu Gepard, známého i z filmového přepisu.

Třetí český výbor z básnické tvorby vychází ze sbírek Tajemství (1983) a Sad (1987), vytvořených v malebném staroruském městečku nad Okou Tarusa, kam autorka chodila hledat klid a inspiraci.

Jeden z nejpozoruhodnějších válečných románů, který představuje v autorově tvorbě dílo nejvýznamnější a který ovlivnil další generaci sovětských spisovatelů svým nepatetickým pojetím války. Román doplňuje v tomto vydání několik kapitol (Ta zatracená sedmička) z "nenapsaného" třetího dílu V stalingradských zákopech a cestopisná črta Na Mamajově mohyle, v níž se Někrasov vrací na dějiště své prvotiny a setkává se s jejími hrdiny.

Wesley Jackson je obyčejný americký kluk, kterému je devatenáct let, právě narukoval a jeho oblíbenou písničkou je „Valencia“. Prochází výcvikem, natáčí pro armádu instruktážní filmy, ale jinak vojnu nenávidí a v duchu stále touží po Dívce, kterou by mohl milovat a která by mu dala potomka. Když ji po mnohých peripetiích konečně nachází, usazuje se s ní v očekávání kýženého syna a přitakává plně lásce, životu a prostému lidskému naplnění. William Saroyan sepsal Dobrodružství Wesleyho Jacksona na základě vlastních zkušeností ze služby v americké armádě. V roce 1942 byl vyslán do Londýna jako člen filmového štábu, své zážitky si poctivě zapisoval, a když je posléze vydal knižně, kvůli jejich pacifistickému vyznění málem skončil před vojenským soudem s obviněním z vlastizrady.

Básnická sbírka civilních veršů, které humorně komentují každodennost a touhu po přesahu: „Dostal jsem dopis / Pozvání na koncert / Poštovní razítko: / v Orlických horách / Znám místa pro hudbu / nad řekou s křížem cest“

Antologie přináší výběr ze sbírek Jsem apoštol nového žití, Satanova sláva mezi námí, Sen o zástupu zoufajících, Kniha lesů, vod a strání, Nové zpěvy, Třicet zpěvů z rozvratu, Rudé zpěvy, Písně o jediné věci, Srdcová dáma, Žal, Srdce a mračna, Bezedný rok, Zamořená léta a z veršů z pozůstalosti. Podstatně však čerpá ze sbírky Sonáta horizontálního života.

Scenáristka a režisérka newyorské televize Barbara Gordonová začala psát svůj bolestný příběh roku 1977 jako součást terapie, když se vrátila z psychiatrického léčení. Byla sama, neměla práci a pokoušela se najít cestu zpátky do života. Dala nám nahlédnout do nitra zajímavé osobnosti – citlivé a vnímavé a přitom dostatečně silné na to, aby se dokázala vrátit do nového života....

Dobrodružství chlapců v Moravském krasu na říčce, která se noří do skalního podzemního labyrintu jeskyních komplexů.

Sbírka vesměs rozlehlejších lyrickoepických veršů italského básníka, filmového režiséra a scenáristy (nar. 1922), která je pokládána za jedno z reprezentačních děl nové básnické generace. Vzrušivě postihuje problémy a rozporné city soudobé italské společnosti i člověka žijícího vní svou dobu.

Lyrické básně, básně v próze, krátké povídky, ukázky z korespondence a životopisná črta přibližují čtenáři dílo a osobnost maďarského básníka z přelomu století, předčasně zemřelého v r. 1919.

Publikace je první z edice Spisy Václava Řezáče a obsahuje v sobě jednak románovou prvotinu Větrná setba a pak výběr jeho povídek z raného období. Ten je členěn do čtyř oddílů podle typu povídek. Doslov napsala Dobrava Moldanová.

Do tvaru novely převedená filmová povídka, jež byla základem scénáře i u nás úspěšného filmu. Odehrává se v Itálii za druhé světové války. Jejím hrdinou je trestanec, který převzal úlohu italského generála vyloděného v rámci důležité akce britskou ponorkou a hned po vstupu na pevninu nedopatřením zastřeleného nacistickou hlídkou.

Výbor z překladů vynikajícího básníka obsahuje jeho mistrovské překlady děl četných básníků, z nichž nejednoho českému čtenáři první představil nebo nově osvětlil (Verhaeren, Rictus, Corbière, Apollinaire, Cros, Jarry, Vildrac, Duhamel, Romains, Cocteau, Eluard, Breton, Aragon, Desnos, Morgenstern aj.) a dramatiků (Picard-Carco, Racine, Calderón, Giraudoux, Lope de Vega). Připojena je studie o charakteru a významu Hořejšího překladatelského díla a obsáhlý komentář. Výbor uspořádal, text k vydání připravil a poznámkami, vysvětlivkami a doslovem opatřil Milan Blahynka.

Milostný příběh polského vojáka, internovaného po porážce Francie v zajateckém táboře ve Švýcarsku, a domorodé dívky

Několik povídek a črt z cest a pobytu v západosibiřské tajze, v nichž autor vypráví o velkolepé kráse nedotčené přírody, o práci zemědělských výzkumníků a o životě lovců veverek. Ještě nedávno žili "lidé země" těžkým a nezvyklým životem, vykořisťovaní prospěchářskými obchodníky. Dnes jsou tito výborní střelci vzdělanými lovci a pravoplatnými občany Sovětského svazu.

Výbor z veršů ze tří posledních sbírek mladého polského autora, básníka předjaří, března, mladé jaré síly, básníka odvážných konfrontací s živým společenským světem, básníka, který svým zcela osobitým způsobem bojuje o lidskou důstojnost, o renesanci lidských vztahů a o čisté obcování s věcmi a přírodou. (Ale nejsem ani z věčně mladé / avantgardy / Ani z humanistických spisovatelů / na rajském gobelínu / Ani z masových spisovatelů / s kýblem státního/ inkoustu / Jsem sám sebou / to je můj celý / movitý majetek / A je mne tolik / jako ikon v chrámu.)

Učebnice pro Lidové kursy ruštiny. Zpracovali František Malíř, Cícha, Leška, Šapilovskij, Vymétal.