Václav Bláha Knihy

Časoprostor Autor patří k našim nejvýznamnějším básníkům, ale i k nejznámějším českým autorům ve světě: jeho básnické dílo bylo přeloženo téměř do 40 jazyků. Přispěl k tomu věcný, logický jazyk jeho textů, což souvisí s tím, že svou vědeckou činnost (věnoval se imunologii) propojil s literaturou. Nový výbor v edici Skvosty poezie uspořádal Vladimír Justl a ilustroval Václav Bláha. M. Holub (1923–1998) debutoval sbírkou Denní služba (1958), jíž se přiřadil ke skupině autorů kolem časopisu Květen. „Denní“ věcnosti zůstal věrný. Vydal 17 sbírek, 3 cestopisy a několik svazků esejů.

Kniha o činnosti Václava Bláhy - autora knižní grafiky, obálek a ilustrací. Obsahuje anglické a německé resumé.

Vše začíná na lavičce u Patriarchiových rybníků: básník Ivan Nikolajevič Ponyrjov, tvořící pod pseudonymem Bezdomovec, sklidí kritiku šéfredaktora M. A. Berlioze za svůj článek o Pilátu Pontském. Do jejich rozhovoru se nečekaně vloží profesor Woland a všichni tři začnou spekulovat o tom, jak to tenkrát s Kristem vlastně bylo. Woland předpoví Berliozovi, že večer přijde o život a když se tak skutečně stane, profesor se svými pomocníky hodlá zničit všechny, kteří mají něco společného s bytem číslo 50 v Sadové ulici, kde Berlioz bydlel... V groteskním pojetí se tu prolíná několik rovin: dusná atmosféra Moskvy dvacátých a třicátých let je líčena v záhadných a fantaskních kulisách, historická rovina originálním způsobem pojednává o Pilátovi a Ježíši Kristu, rovina filosofická reflektuje a zpřítomňuje motiv faustovský. Svůj vrcholný román psal slavný ruský autor bezmála dvanáct let a tento "příběh novodobého Fausta" dokončil pět dní před svou smrtí.... celý text

Lidové říkadlo a verše Václava Bláhy doprovázené veselými obrázky Marcely Walterové. ISBN 978-80-00-01670-2 (dotisk 2009)

Čtyři drobné prózy italského prozaika (1896–1957), autora jediného románu Gepard, známého i z filmového přepisu.

Třetí český výbor z básnické tvorby vychází ze sbírek Tajemství (1983) a Sad (1987), vytvořených v malebném staroruském městečku nad Okou Tarusa, kam autorka chodila hledat klid a inspiraci.

Jeden z nejpozoruhodnějších válečných románů, který představuje v autorově tvorbě dílo nejvýznamnější a který ovlivnil další generaci sovětských spisovatelů svým nepatetickým pojetím války. Román doplňuje v tomto vydání několik kapitol (Ta zatracená sedmička) z "nenapsaného" třetího dílu V stalingradských zákopech a cestopisná črta Na Mamajově mohyle, v níž se Někrasov vrací na dějiště své prvotiny a setkává se s jejími hrdiny.

Wesley Jackson je obyčejný americký kluk, kterému je devatenáct let, právě narukoval a jeho oblíbenou písničkou je „Valencia“. Prochází výcvikem, natáčí pro armádu instruktážní filmy, ale jinak vojnu nenávidí a v duchu stále touží po Dívce, kterou by mohl milovat a která by mu dala potomka. Když ji po mnohých peripetiích konečně nachází, usazuje se s ní v očekávání kýženého syna a přitakává plně lásce, životu a prostému lidskému naplnění. William Saroyan sepsal Dobrodružství Wesleyho Jacksona na základě vlastních zkušeností ze služby v americké armádě. V roce 1942 byl vyslán do Londýna jako člen filmového štábu, své zážitky si poctivě zapisoval, a když je posléze vydal knižně, kvůli jejich pacifistickému vyznění málem skončil před vojenským soudem s obviněním z vlastizrady.

Básnická sbírka civilních veršů, které humorně komentují každodennost a touhu po přesahu: „Dostal jsem dopis / Pozvání na koncert / Poštovní razítko: / v Orlických horách / Znám místa pro hudbu / nad řekou s křížem cest“

Antologie přináší výběr ze sbírek Jsem apoštol nového žití, Satanova sláva mezi námí, Sen o zástupu zoufajících, Kniha lesů, vod a strání, Nové zpěvy, Třicet zpěvů z rozvratu, Rudé zpěvy, Písně o jediné věci, Srdcová dáma, Žal, Srdce a mračna, Bezedný rok, Zamořená léta a z veršů z pozůstalosti. Podstatně však čerpá ze sbírky Sonáta horizontálního života.