Poslední dny
- 361 stránek
- 13 hodin čtení
Satirizující divadelní hra popisuje tragické vyústění života Alexandra Sergejeviče Puškina a zkoumá manipulační praktiky vládnoucího systému, zosobněného tajnou policií. Historické souvislosti se odvíjejí od milostné avantýry Puškinovy manželky, což osvětluje okolnosti básníkovy smrti. Puškin, legendární postava ruské literatury, je v Bulgakovově hře zobrazen jako politicky angažovaný šlechtic, jehož sympatie k děkabristům ovlivnily jeho společenské postavení. Jeho excentrické chování se nesetkávalo s pochopením v konvencemi svázaném dvorském prostředí. Hra, napsaná v roce Bulgakovova skonu, se soustředí na konflikt, který vedl k Puškinovu smrtelnému souboji v roce 1837. Autor, žijící pod stalinskou diktaturou, vkládá do příběhu konspirační prvky, které naznačují, jak byla rodinná záležitost využita k likvidaci básníka. Děj se odehrává mezi carskými donašeči a špicly, přičemž pozornost je věnována i obyčejným lidem, kteří obdivují Puškina nejen pro jeho emotivní tvorbu, ale i pro jeho sociální cítění. Bulgakov ironicky reflektuje, jak může být básník nepohodlný, i když už není naživu.