Georges Forestier Knihy

The play explores the tragic consequences of forbidden love, centering on Phaedra, who, despite being married to Theseus, falls for his son Hippolytus. Their intertwined desires lead to devastating outcomes when Phaedra, believing her husband is dead, confesses her love. The narrative delves into themes of passion, betrayal, and the complexities of familial relationships. Celebrated as a masterpiece, it remains a significant work in French literature, showcasing Racine's mastery of poetic form and dramatic tension. This edition features a translation by Robert Bruce Boswell.

Emilie souhaite se venger de l'empereur Auguste qui a proscrit son père avant d'accéder au pouvoir : elle demande à Cinna, son amant, de l'assassiner, faute de quoi elle ne l'épousera pas. Mais Auguste, las du pouvoir, interroge Cinna et son ami Maxime : doit-il abdiquer ? Républicain, Maxime le pousse à quitter le pouvoir et Cinna à le conserver. En signe de reconnaissance, Auguste propose à Cinna de l'associer à l'Empire. Cette générosité le rend honteux de son ingratitude : doit-il assassiner son bienfaiteur ou rompre le serment qu'il vient de faire à Emilie ? Lorsque en 1642 il fait jouer Cinna au Théâtre du Marais et fait de la magnanimité la clef de sa tragédie, Corneille offre au public une pièce exemplaire où le coup de théâtre final est aussi un coup de maître. La clémence d'Auguste force l'admiration mais elle est lentement conquise. Et devant cette tragédie politique, le spectateur n'oublie pas la virtuosité avec laquelle Corneille l'incite à réfléchir aux passions qui conduisent au dénouement et à l'exercice d'un pouvoir qui a finalement surmonté sa fragilité.

Divadelní hra velkého francouzského dramatika (1606-1648), jednoho z nejvýznačnějších zjevů francouzského divadla v období přechodu od baroka ke klasicismu, líčí příběh pololegendárního španělského šlechtice Rodriga, nazvaného Maury pro udatnost Cidem (pánem), který zabije otce své milenky, aby hájil čest vlastního rodu, a Ximeny, která žádá hlavu milovaného Rodriga, aby pomstila smrt svého otce. Autor tu zachytil ovzduší morálního vypětí, typického pro Francii doby Richelieuovy, a komposicí své hry, jež mu vynesla u současníků výtku nedokonalé klasičnosti, uvedl na správnou míru estetická dogmata klasické dramaturgie. Tragikomedie, jež "svým zářivým pathosem se představuje jako jediná arie hrdinského pocitu lásky, cti, statečnosti a vůle" (V. Klemperer), vyznívá v myšlenku, že je nutno hájit čest a plnit povinnost i za cenu osobního štěstí. - První český překlad byl pořízen r. 1882 V. Kalbáčem, o 11 let později byla hra uvedena v Národním divadle v překladu J. Vrchlického.

Autoritativní a majetnická matka, zrádný a perverzní syn, ctnostný nevlastní bratr, mladá dívka unesená uprostřed noci, guvernér, jehož charakter je těžké posoudit... Děj se odehrává v Neronově paláci, kde se projevují násilí, sadismus a krutost. Kdo zvítězí, Neron, císař, nebo Britannicus, legitimní dědic? Dokáže Agrippina zadržet ruku tohoto rodícího se monstra, syna, který se snaží ji odsunout od moci? Měli bychom se obávat přítomnosti slavné jedovaté Locusty, zatímco Neron zve Britannica na smířlivý banket? Racine nás zve, abychom sledovali a naslouchali těmto postavám, které se nenávidí a střetávají v mocenských sférách. Racine, mimočasový? Kdo by si to mohl dovolit vážně tvrdit?