Andreï Makine Knihy

Román z pera u nás již známého originálního vypravěče a nositele Goncourtovy ceny mistrně a vtipně popisuje, jak do jednoho zapadlého kouta bývalého Sovětského svazu dorazil Západ. Je knihou o dospívání, o probouzející se lásce a sexualitě, o síle přátelství a prolínání dvou odlišných kultur, světů a ideologií. Vypráví o třech přátelích vyrůstajících v zapadlé sibiřské vesničce, ve které vládne duch komunistické totality. Zásadní zlom v jejich životech způsobí Belmondo: komunistické kino začne promítat jeho filmy. A on svými hrdinskými kousky a doprovodem krásných, opálených a spoře oblečených obdivovatelek způsobí v celém kraji pozdvižení a ovlivní pohled na svět a tím i osudy jeho obyvatel.

Charlotta, jejíž rodiče odešli na počátku dvacátého století z Francie na Sibiř, vypráví svým vnukům o dramatických peripetiích svého života a o staré vlasti. Seznamuje je tak nejen s dějinami, které jejíma očima vypadají jinak, než oficiální poststalinský výklad šedesátých let Aljošova dětství, ale především s francouzštinou, jazykem, který před Aljošou otevírá zcela nové dimenze pohledu na svět kolem něj. Zároveň jej jeho dvojjazyčnost jistým způsobem vyčleňuje z kolektivu jeho sovětských vrstevníků. Na pozadí babiččnina nutně tragického, ale velmi citlivě, hluboce prožitě líčeného příběhu se odehrává zrání budoucího spisovatele, jeho váhání mezi dvojí jazykovou příslušností až k rozuzlení ve francouzském exilu po pádu železné opony.

Nový román francouzského prozaika ruského původu je jakýmsi pandánem k Francouzskému testamentu, jímž byl Makine před časem představen českým čtenářům. Jeho protagonista, vojenský lékař, který se nechal najmout do služeb sovětské rozvědky, se tváří v tvář rozpadu Sovětského svazu a změně režimu ocitá před rozhodnutím, zda pokračovat v dosavadní práci, a jeho vzpomínky a úvahy se v autorově podání stávají jakousi rekapitulaci sovětských dějin dvacátého století. Románem, sledujícím osudy tří generací vypravěčovy rodiny, přitom prolíná řada silných příběhů zasazených do širšího kontextu ruské občanské války, druhé války světové i současnosti, poznamenané rozpadem jistot spojených se zanikajícím sovětským režimem. Tak jako ve Francouzském testamentu, i v nové knize se Makine projevuje jako suverénní vypravěč schopný okouzlit čtenáře poetickým a přitom úsporným jazykem i emočně silnými výjevy, aniž by sklouzl k topornosti či patetičnosti. I pro tyto kvality patří Rekviem za Východ bezpochyby k tomu nejvýraznějšímu z jeho dnes již rozsáhlého díla.

A tense Siberian Western set in the inhospitable, boundless Russia taiga at the height of the Cold War

Set in Siberia in the 1970s during the decline of the Soviet Empire, the adult narrator looks back on a childhood friendship formed with an Armenian boy called Vardan. A story about how one friendship can shift our perspective and irrevocably change our lives.

As shocking as it is moving, a novel about love, ideology and man's inhumanity to man by the internationally renowned Makine.

When a young writer arrives in a remote Russian village to study local customs, one woman stands out: Vera, who has been waiting thirty years for her lover to return from the Second World War. He sets out to win her affections, but the better he thinks he understands her the more she surprises him.

A magnificent story of courage and survival in the face of great adversity schovat popis

An astounding novel that penetrates the 20th-century experience, from one of Europe's most feted authors

An einem warmen Frühsommertag 1947 machen die Bewohner einer kleinen Provinzstadt vor Paris eine verstörende Entdeckung: Am Flussufer liegt ein älterer Mann mit zertrümmertem Schädel, neben ihm sitzt reglos eine schöne Frau mit entblößter Brust. Die Szene spricht eindeutig von einem Verbrechen, doch niemand kann glauben, was sich ihnen darbietet. Der Mann ist Goletz, ein bekannter Arzt, und die Frau, Olga Arbelina, ist eine russische Emigrantin, die mit ihrem Sohn in der Gemeinde lebt und die örtliche Bibliothek betreut. Welches Geheimnis verbindet die beiden? Während der Untersuchungsrichter versucht, die Geschehnisse aufzuklären, wird Olgas ungewöhnliches Vorleben offenbar. In Sankt Petersburg geboren, wurde sie 1917 durch die Revolution aus ihrem wohlhabenden Leben vertrieben und heiratete schließlich den Fürsten Arbelin, bevor sie nach Frankreich zog. Nach dem Scheitern der Ehe tauscht sie das aufregende Leben in Paris gegen das eintönige Exil in der Provinz. Trotz aller Höhen und Tiefen hat sie das Glück nicht gefunden, das sie suchte. Doch während des kalten Nachkriegswinters 1946/47 erkennt sie, dass sie noch nicht am Ziel ist und es Grenzen gibt, die sie noch nicht überschritten hat.