Vasilij Vasil'jevič Golovačev

Vasilij Vasiljevič Golovačov, rusky: Василий Васильевич Головачёв (* 21.6.1948) je jedním z nejtalentovanějších a nejpracovitějších ruských spisovatelů sci-fi. Narodil se v Žukovce, v Brjanské oblasti. V roce 1972 dokončil Rjazaňský radiotechnický institut, se specializací konstruktér elektronických a elektrotechnických přístrojů. Od roku 1972 do 1974 sloužil v armádě na Dálném východě ve vesnici s příznačným jménem Pohraničná. V roce 1974 se přestěhoval do Dněpropetrovska na Ukrajině a začal pracovat jako konstruktér v ukrajinském státním projekčně-konstruktérském ústavu Metallurgavtomatika. Začínal jako řadový konstruktér, pak se stal vedoucím skupiny a postupně se vypracoval až na ředitele konstrukčního oddělení. V roce 1989 odešel na „volnou nohu" a začal se živit jako profesionální spisovatel. V mládí ho nejvíc ovlivnily Jefremovova Mlhovina v Andromedě, Lemovi Astronauti, Eden a Suma technologie, povídky od Grina. Později mu mnohé daly Simakovy, Asimovovy, Harrisonovy či Heinleinovy „časovky". Velmi ho zaujaly knihy o fraktálech a také o teorii gravitace. Na svém kontě má přes třicet pět románů a okolo dvaceti novel. První knihu vydal v roce 1979 - dobrodružný román Nepředvídaná setkání. Od roku 1983 je členem Svazu spisovatelů Ruska a Ukrajiny. Stal se laureátem celkem čtyř vydavatelských cen - v roce 1992 to byla cena nakladatelství Armáda, v tomtéž roce obdržel i cenu časopisu My. V roce 2003 získal cenu nejlepšího fantasta roku od nakladatelství EKSNO. Další ceny, které obdržel, jsou fandomové. V. V. Golovačev je i skvělým malířem. Též je výborným volejbalistou, hrál první ligu a byl oceněn titulem Mistr sportu. Je ženatý a má dvě děti, syna a dceru, a vnučku Nastěnku. Nyní žije v Moskvě.