Sára Rodová Knihy

Zádrhely jsou tvořeny tematicky a stylisticky různorodými povídkami, ty však dohromady skládají mozaiku úzce i volně propojených příběhů. V jejím centru je parta kamarádů a její půdorys je vesměs vymezen Monferratem, svérázným a lidnatým krajem s dlouhou a bohatou historií, který se spolu se sousedními Langami proslavil dobrým vínem a dobrými spisovateli, jako jsou třeba Cesare Pavese, Beppe Fenoglio, Umberto Eco, Pino Cacucci nebo právě Gian Marco Griffi. Jeho Zádrhely jsou nepatetickým vyznáním lásky Monferratu a Monferraťanům, jejichž smysl pro nadsázku a absurdní humor i dar vyprávět historky by českému čtenáři nemusely být cizí, stejně jako ho může potěšit, že protagonisty jednoho z příběhů jsou fiktivní čeští literáti. Témata povídek jsou často vážná až tragická, mají v nich místo nemoc, katastrofa, válka, smrt, ale jsou zpracována především jako literární topoi, jelikož dalším pojítkem jednotlivých textů je čtenářská a spisovatelská vášeň. Některé povídky mají přímo metaliterární charakter, a přitom z nich sálá život a empirie, nejsou to stylistická cvičení. Ve vypravěčových slovech totiž nacházíme „něco bezútěšně cizího a překvapivě univerzálního […], co dospěje do té zastrčené části mozku, kde sídlí soukolí, které umí uvést do pohybu pouze literatura.“

Anna strávila víc než padesát let po Severinově boku. Jednoho dne se ale bez vysvětlení sebrala a odešla z domova. Po roce čekání Severino opouští ostrov Stromboli a vydává se svou ženu hledat. Tak začíná jeho putování po Sicílii, nostalgická návštěva míst, kde spolu s Annou bydleli, ale také cesta v čase, do vzpomínek na klíčové okamžiky jejich společného soužití. Během ní se Severino bude muset vypořádat nejen s mnoha překvapivými skutečnostmi o své nečitelné manželce, jež postupně vyplynou na povrch, ale i s přízraky mužů a žen, kterými se on a Anna mohli stát, kdyby jim okolnosti umožnily rozhodnout se v životě jinak. Mattia Corrente vystavěl na malém prostoru hluboký autentický příběh, který se díky vícehlasému vyprávění v několika časových rovinách postupně skládá jako mozaika a zanechává dojem, že přes všechny složitosti má každý doušek života svou jedinečnost a krásu.

Co kdyby vám někdo řekl, že se podivnou hrou osudu ocitnete ve společnosti starého mnicha a jeho úžasných koček? Že podstoupíte iniciační cestu plnou setkání, díky nimž poznáte nesmírnou krásu svojí duše? A že než naleznete lásku, musíte ji nejprve objevit sami v sobě, a že na všechno, co jste se dosud naučili, lze pohlížet i z jiné perspektivy? Věřili byste tomu?Když se Kripála, hlavní hrdina tohoto příběhu, vydává na cestu, neví, co pro něj budoucnost chystá, zato ví, co chce nechat za sebou: práci, o kterou přišel, a nevydařený vztah. Jeho cílem je Indie, kde plánuje praktikovat jógu, a doufá, že tam nalezne ztracenou životní rovnováhu.Po příjezdu do Váránasí se ztratí v labyrintu uliček, ale zároveň začne znovu nacházet sebe sama. V tomto podmanivém posvátném městě potká jedinečné, zdánlivě prosté bytosti, avšak obdařené hlubokou moudrostí. Ať je to učitel bojových umění, malíř, stařenka pečující o chudé nebo zahradnice, každý z nich předá Kripálovi cenné učení, slova, která se mu nesmazatelně vryjí do paměti. A nad nimi všemi jako zkušený tkadlec splétá osudy Tatandží, starý mnich žijící v ášramu se svými kočkami. To on smete Kripálovi prach z očí a ukáže mu, že štěstí, které hledá, má ve skutečnosti uvnitř sebe: musí se ho jen naučit rozpoznat.