Karl Brunner Knihy

Karl Brunner legt eine kurzgefasste Kulturgeschichte des Mittelalters vor, die den gesamten Lebenskreis eines mittelalterlichen Menschen einbezieht: Körper und Gefühl, Geist und Seele, Haus und Burg, Schänke und Spital, Lohn und Lehen, Krieg und Fest, Stadt und Kathedrale, Märkte und Gärten, Kloster und Totenacker und schließlich das Paradies. Er führt seine Leser an die Tische der Bauern und die Tafeln des Adels, in die Bergwerke und in die Schreibstuben der Gelehrten und ebenso zu Juden, Muslimen, Ketzern und Priestern. Dabei erzählt er von Dirnen und Dichtern, von Liebenden und Asketen, von Musikern und Händlern, von Artus, Tristan, Dietrich von Bern und von den Kreuzrittern – und von vielem anderen mehr.

Martin Hilský píše: „Děj Othella lze převyprávět s větší či menší stručností jako příběh Maura, který ze žárlivosti uškrtí svou bílou ženu Desdemonu. Děj každé Shakespearovy hry samozřejmě lze převyprávět, ale každá taková dějová parafráze zastírá prostou, ale významnouokolnost, že každá Shakespearova hra obsahuje přinejmenším děje dva: děj v tradičním slova smyslu a děj řeči. (...) Zvláštností Othella je, že moc slova má v této hře zcela výjimečnou důležitost. Othello si získá lásku Desdemony silou svého slova. Jago Othellovu lásku promění v žárlivost opět silou slova. (...) Vítězství Jaga nad Othellem spočívá mimo jiné v tom, že Jago dokáže Othellovi vnutit svou rétoriku, svůj jazyk. Othello se v druhé polovině hry nenakazí jenom žárlivostí, ale také Jagovým jazykem. Othello vypovídá o rozpadu osobnosti, který se projevuje rozpadem jazyka.“

Hamlet je slavná tragédie pojednávající o jednom dánském královském rodu. Hamletovi zemře otec, král dánský, a hned záhy si jeho ovdovělá žena (vystupující jako Královna) vezme za muže králova bratra, Claudia (vystupující zde jako Král). Zde začíná náš příběh, a sice asi dva měsíce poté, co král zemřel. Horacio, jeden z nejvěrnějších služebníků, je přivolán stráží na cimbuří, protože viděli ducha, který vypadal úplně stejně jako bývalý král. Přizvou tedy i Hamleta, která si s otcem povídá a zjistí, že Claudius jej ve spánku zabil tím, že mu nakapal jed do ucha. Hamlet slíbí, že otcovu smrt pomstí... Hra poukazuje, že touha po moci se nezastaví před ničím. Ušlechtilí zabíjí, poddaní se poklonkují a čest či ctnost jsou výsadami hrdinů.