Stanisław Lem Knihy

Futurologická studie se snaží postihnout budoucí podobu současné civilizace na základě poznaných zákonitostí a mechanismů biologické a technické evoluce. Kritika současnosti v kulisách budoucnosti.

Polský spisovatel Stanisław Lem (1921–2006) je známý především jako autor žánru science fiction. Neméně důležité, u nás přitom téměř neznámé jsou Lemovy publicistické texty, v nichž se zabývá především kybernetikou, informatikou, genetikou, robotikou, internetem a dalšími tématy, která úzce souvisejí s civilizačním pokrokem. Právě díky těmto textům se Lem záhy proslavil jako prognostik, jenž byl leckdy sám překvapen, když se objevy, které kladl do vzdálené budoucnosti, začaly uskutečňovat už za jeho života. Do výboru jsou pro podání uceleného obrazu Lemovy tvorby zařazeny také ukázky z jeho životopisu, v nichž se vyjadřuje k nejdůležitějším událostem 20. století. Rozpadla se světová socialistická soustava, došlo ke změně politického systému, což provázely v naší části Evropy změny nejen ekonomické. Současně začala nabírat na obrátkách revoluce v oblasti biotechnologií a zpracování informací. To vedlo k podstatným změnám v lidské kultuře i způsobu života. K těmto novým jevům přistupuje Lem jako zastánce tradičních hodnot, pamětník předválečné éry, který s jistou nedůvěrou sleduje zázračná zařízení nových časů, jež mají usnadnit život. A jeho skepse je mnohdy oprávněná... Na základě předkládaného výboru budou konečně moci i naši čtenáři posoudit, do jaké míry byly a jsou jeho předpovědi nadčasové. Výbor sestavil, z polštiny přeložil a doslovem opatřil Pavel Weigel.

Pánův hlas je rozsáhlé pásmo filozofických úvah o smyslu vědy a zejména o možnostech komunikace s mimozemskou civilizací. V žádném ze svých beletristických děl nevyjádřil Lem jasněji přesvědčení, že pokud naše kultura není schopna náležitě asimilovat ani pojmy vzniklé v lidských hlavách, pokud se rodí za jejím ústředním proudem, ačkoli tvůrci těchto pojmů jsou přece dětmi téhož času jako jiní lidé, jakpak bychom mohli být schopni skutečně pochopit kulturu zcela odlišnou od naší, přicházející k nám přes kosmický prostor? -- zdroj: legie.info --

Hvězdné deníky tvoří cyklus próz o kosmickém cestovateli Ijonu Tichém. Obsahují humorný a někdy až groteskní náboj. Jednotlivé epizody, z nichž některé vycházejí česky poprvé, vznikaly v průběhu několika desetiletí. Jestliže není u Lema něčeho nouze, pak to jsou především nápady. Ve Hvězdných denících je chrlí doslova jeden za druhým – mnohým autorům sci-fi by to, co se objevuje na jejich stranách, vystačilo na celoživotní tvorbu. Dozvídáme se například, že život na Zemi vděčí za svůj vznik neopatrnosti Mimozemšťanů, setkáme se s nejrůznějšími náboženstvími, mutovanými brambory přepadávajícími pocestné, byrokracií, která zaplavila celou planetu vodou, s neúspěšnou nápravou světových dějin nebo dokonce s pokusem přeprogramovat Velký třesk.

První část tvoří sbírka recenzí na neexistující knihy. Druhou částí je fiktivní sborník přednášek umělé inteligence z roku 2047.

V první části knihy se ocitáme na Titanu, jednom z měsíců Saturnu, kde tajemně zmizí část pozemské posádky včetně populárního pilota Pirxe. Ve druhé části, o několik století později, zamíří kosmické loď k planetě Quinta. V její blízkosti pozemšťané poznají, že planeta je ve stavu permanentní vojenské pohotovosti a obyvatelé planety Quinta o setkání nestojí.... celý text

„I po padesáti šesti letech, které uplynuly od doby, kdy Stanisław Lem napsal první povídku s Pirxem, je pro nás jeho hrdina vzorem, jak se chovat k automatům a robotům, jež právě začínají pronikat do našich životů. Pirxovy příběhy tak paradoxně teprve po půl století od vzniku nabývají toho pravého významu a jejich hrdina je pro nás čím dál tím směrodatnějším rádcem.“ Ve vesmírném pilotu Pirxovi stvořil světoznámý spisovatel Stanisław Lem, autor kultovních románů jako Solaris, Marťan nebo Nepřemožitelný, jednu ze svých nejzajímavějších postav: snílka toužícího po kosmických objevech, který si díky svému nekonvenčnímu myšlení dokáže poradit v konfrontacích se stroji i lidmi. V devíti povídkách se tak Pirx musí vypořádat například s vesmírnou lodí, jejíž havárie by způsobila katastrofu nesmírných rozměrů, nebo s robotem, který se změnil v nelítostného zabijáka. Vždy jej přitom charakterizuje bytostně lidský náhled na svět, pochopení a víra v člověka i ve stroje. Příběhy pilota Pirxe zahajují řadu nově vydávaných Lemových děl v nakladatelství Plus.

Kniha proslulého polského autora je souborem esejů zamýšlejících se nad současností a budoucností vědy, jejími přednostmi a riziky. Zabývá se otázkami teorie informace, kybernetiky, genetiky a jejich možnostmi. Čtenář se dozví o rozdílu mezi člověkem a strojem, teoretických možnostech kybernetiky, možnosti kybernetického modelování biologických jevů, výhledem umělé inteligence, technickém napodobování živých bytostí, konkurenčních možnostech kybernetiky, negativních důsledcích významných objevů apod. Přeložil Pavel Weigel.

Vědeckofantastický román rozvíjí zajímavý problém astronauta, jenž se po mnoha letech putování vesmírem opět vrátil na Zemi. Na té zatím uběhlo 137 let a život lidí i jejich názory a myšlení se v jejich běhu změnily tak dokonale, že dobyvatel vesmíru si na Zemi připadne cizincem. Uvědomuje si, že jeho svět se rozpadl a zmizel v propasti času a těžce v sobě řeší otázku, zda má z té Země znovu vzletět do vesmíru anebo se poddat zákonům jejího nověho života.

Zakladatel polské vědeckofantastické literatury a světově uznávaný její novátor se nám představuje v novelistickém cyklu Kyberiáda opět z nové stránky. Dvojice hlavních hrdinů, všemocní konstruktéři a vesmírní cestovatelé Trurl a Klapacius, nás provázejí fiktivními kosmickými civilizacemi robotů, kteří se už dávno osvobodili z nadvlády svých tvůrců. Oba hrdinové zde prožívají podivuhodná dobrodružství, jejichž motivy nacházíme v příbězích z Tisíce a jedné noci, v lidových pohádkách či fantastických rytířských románech. Autor nehýří jen humoristickými nápady, ironickou nadsázkou a parodií, ale i zde bytostně přitakává humanistické podstatě člověka a varuje před jednostranným rozvojem vědy a technické civilizace. Přeložil František Jungwirth.