Stanisław Lem Knihy

Futurologická studie se snaží postihnout budoucí podobu současné civilizace na základě poznaných zákonitostí a mechanismů biologické a technické evoluce. Kritika současnosti v kulisách budoucnosti.

Polský spisovatel Stanisław Lem (1921–2006) je známý především jako autor žánru science fiction. Neméně důležité, u nás přitom téměř neznámé jsou Lemovy publicistické texty, v nichž se zabývá především kybernetikou, informatikou, genetikou, robotikou, internetem a dalšími tématy, která úzce souvisejí s civilizačním pokrokem. Právě díky těmto textům se Lem záhy proslavil jako prognostik, jenž byl leckdy sám překvapen, když se objevy, které kladl do vzdálené budoucnosti, začaly uskutečňovat už za jeho života. Do výboru jsou pro podání uceleného obrazu Lemovy tvorby zařazeny také ukázky z jeho životopisu, v nichž se vyjadřuje k nejdůležitějším událostem 20. století. Rozpadla se světová socialistická soustava, došlo ke změně politického systému, což provázely v naší části Evropy změny nejen ekonomické. Současně začala nabírat na obrátkách revoluce v oblasti biotechnologií a zpracování informací. To vedlo k podstatným změnám v lidské kultuře i způsobu života. K těmto novým jevům přistupuje Lem jako zastánce tradičních hodnot, pamětník předválečné éry, který s jistou nedůvěrou sleduje zázračná zařízení nových časů, jež mají usnadnit život. A jeho skepse je mnohdy oprávněná... Na základě předkládaného výboru budou konečně moci i naši čtenáři posoudit, do jaké míry byly a jsou jeho předpovědi nadčasové. Výbor sestavil, z polštiny přeložil a doslovem opatřil Pavel Weigel.

Pánův hlas je rozsáhlé pásmo filozofických úvah o smyslu vědy a zejména o možnostech komunikace s mimozemskou civilizací. V žádném ze svých beletristických děl nevyjádřil Lem jasněji přesvědčení, že pokud naše kultura není schopna náležitě asimilovat ani pojmy vzniklé v lidských hlavách, pokud se rodí za jejím ústředním proudem, ačkoli tvůrci těchto pojmů jsou přece dětmi téhož času jako jiní lidé, jakpak bychom mohli být schopni skutečně pochopit kulturu zcela odlišnou od naší, přicházející k nám přes kosmický prostor? -- zdroj: legie.info --

Hvězdné deníky tvoří cyklus próz o kosmickém cestovateli Ijonu Tichém. Obsahují humorný a někdy až groteskní náboj. Jednotlivé epizody, z nichž některé vycházejí česky poprvé, vznikaly v průběhu několika desetiletí. Jestliže není u Lema něčeho nouze, pak to jsou především nápady. Ve Hvězdných denících je chrlí doslova jeden za druhým – mnohým autorům sci-fi by to, co se objevuje na jejich stranách, vystačilo na celoživotní tvorbu. Dozvídáme se například, že život na Zemi vděčí za svůj vznik neopatrnosti Mimozemšťanů, setkáme se s nejrůznějšími náboženstvími, mutovanými brambory přepadávajícími pocestné, byrokracií, která zaplavila celou planetu vodou, s neúspěšnou nápravou světových dějin nebo dokonce s pokusem přeprogramovat Velký třesk.

První část tvoří sbírka recenzí na neexistující knihy. Druhou částí je fiktivní sborník přednášek umělé inteligence z roku 2047.

V první části knihy se ocitáme na Titanu, jednom z měsíců Saturnu, kde tajemně zmizí část pozemské posádky včetně populárního pilota Pirxe. Ve druhé části, o několik století později, zamíří kosmické loď k planetě Quinta. V její blízkosti pozemšťané poznají, že planeta je ve stavu permanentní vojenské pohotovosti a obyvatelé planety Quinta o setkání nestojí.... celý text

Dobré knížky jsou vždycky pravdivé, i kdyby se v nich psalo o věcech, které se nikdy nestaly a ani nestanou, říká v jedné povídce pilot Pirx. Platí to velmi přesně i o Lemových prózách z oblasti science fiction. Lem zde líčí lety do kosmu, cesty na neznámé planety, důmyslné stroje a roboty, to, co se – možná – jednou stane běžnou součástí lidského světa, ale co – možná – bude navždy patřit jenom do říše fantazie. Lem nečiní ovšem z technických podrobností střed svého zájmu. Vždy a všude o zajímá hlavně člověk, jeho morálka, jeho filozofie, jeho schopnost poznávat dosud neznámé sktečnosti a vyrovnávat se s nimi. Neustále klade svým hrdinům i čtenářům otázku: stačí člověk rozumově a citově udržet krok s velkými objevy techniky a veškeré vědy? Cyklus povídek Příběhy pilota Pirxe, podložený – jako všechny Lemovy práce – důkladným studiem kosmonautiky i psychologie, má rovněž velmi lidského hrdinu. Poznáváme Pirxe na studiích, sledujeme ho při prvních letech a zmatcích, i později v dospělosti, kdy už jako výtečný velitel kosmických korábů prožívá situace, při nichž život a smrt – jeho či ostatních – závisí především na jeho vlastním charakteru, intelektu i zkušenostech. Neodlučnou složkou těchto povídek je humor. Příběhy pilota Pirxe jsou tedy objevné, chytré, čtivé – a pravdivé v tom nejryzejším smyslu. -- zdroj: legie.info --

Kniha proslulého polského autora je souborem esejů zamýšlejících se nad současností a budoucností vědy, jejími přednostmi a riziky. Zabývá se otázkami teorie informace, kybernetiky, genetiky a jejich možnostmi. Čtenář se dozví o rozdílu mezi člověkem a strojem, teoretických možnostech kybernetiky, možnosti kybernetického modelování biologických jevů, výhledem umělé inteligence, technickém napodobování živých bytostí, konkurenčních možnostech kybernetiky, negativních důsledcích významných objevů apod. Přeložil Pavel Weigel.

Vědeckofantastický román rozvíjí zajímavý problém astronauta, jenž se po mnoha letech putování vesmírem opět vrátil na Zemi. Na té zatím uběhlo 137 let a život lidí i jejich názory a myšlení se v jejich běhu změnily tak dokonale, že dobyvatel vesmíru si na Zemi připadne cizincem. Uvědomuje si, že jeho svět se rozpadl a zmizel v propasti času a těžce v sobě řeší otázku, zda má z té Země znovu vzletět do vesmíru anebo se poddat zákonům jejího nověho života.

Ocitáme se v budoucnosti vzdálené několik set let, v éře absolutního odzbrojení na Zemi. Světové koncerny však přemístily výrobu vojenského arzenálu na Měsíc, rozdělený teď na zájmové sektory jednotlivých mocností. Právě Ijon Tichý je vyslán LUnar Agency na speciální misi na Měsíc – zdá se totiž, že se zbrojení na Měsíci vymklo lidské kontrole. Lem se zde vrací ke své dávné myšlence o rychlené evoluci mrtvé hmoty, která se dokáže rafinovaně přizpůsobovat měnící se situaci. Nejde tu ovšem o hmotu „nemyslící“, protože při militarizaci Měsíce se používalo nejmodernější komputerové techniky. Ijon Tichý se dostává na Měsíci do situací zcela nevysvětlitelných, v atmosféře hororu se snaží splnit se ctí své poslání. Vrací se však na Zem s podivným fyzickým handicapem, který vede až k rozpolcenosti osobnosti, s obtížemi se rozpomíná na své měsíční příhody. Na Zemi se kolem něj hemží tajemné postavy s neznámými cíli, které se chovají až groteskně , tím větší strach však budí. Přeložila Helena Stachová.... celý text