Stanisław Lem Knihy

Futurologická studie se snaží postihnout budoucí podobu současné civilizace na základě poznaných zákonitostí a mechanismů biologické a technické evoluce. Kritika současnosti v kulisách budoucnosti.

Polský spisovatel Stanisław Lem (1921–2006) je známý především jako autor žánru science fiction. Neméně důležité, u nás přitom téměř neznámé jsou Lemovy publicistické texty, v nichž se zabývá především kybernetikou, informatikou, genetikou, robotikou, internetem a dalšími tématy, která úzce souvisejí s civilizačním pokrokem. Právě díky těmto textům se Lem záhy proslavil jako prognostik, jenž byl leckdy sám překvapen, když se objevy, které kladl do vzdálené budoucnosti, začaly uskutečňovat už za jeho života. Do výboru jsou pro podání uceleného obrazu Lemovy tvorby zařazeny také ukázky z jeho životopisu, v nichž se vyjadřuje k nejdůležitějším událostem 20. století. Rozpadla se světová socialistická soustava, došlo ke změně politického systému, což provázely v naší části Evropy změny nejen ekonomické. Současně začala nabírat na obrátkách revoluce v oblasti biotechnologií a zpracování informací. To vedlo k podstatným změnám v lidské kultuře i způsobu života. K těmto novým jevům přistupuje Lem jako zastánce tradičních hodnot, pamětník předválečné éry, který s jistou nedůvěrou sleduje zázračná zařízení nových časů, jež mají usnadnit život. A jeho skepse je mnohdy oprávněná... Na základě předkládaného výboru budou konečně moci i naši čtenáři posoudit, do jaké míry byly a jsou jeho předpovědi nadčasové. Výbor sestavil, z polštiny přeložil a doslovem opatřil Pavel Weigel.

Pánův hlas je rozsáhlé pásmo filozofických úvah o smyslu vědy a zejména o možnostech komunikace s mimozemskou civilizací. V žádném ze svých beletristických děl nevyjádřil Lem jasněji přesvědčení, že pokud naše kultura není schopna náležitě asimilovat ani pojmy vzniklé v lidských hlavách, pokud se rodí za jejím ústředním proudem, ačkoli tvůrci těchto pojmů jsou přece dětmi téhož času jako jiní lidé, jakpak bychom mohli být schopni skutečně pochopit kulturu zcela odlišnou od naší, přicházející k nám přes kosmický prostor? -- zdroj: legie.info --

Hvězdné deníky tvoří cyklus próz o kosmickém cestovateli Ijonu Tichém. Obsahují humorný a někdy až groteskní náboj. Jednotlivé epizody, z nichž některé vycházejí česky poprvé, vznikaly v průběhu několika desetiletí. Jestliže není u Lema něčeho nouze, pak to jsou především nápady. Ve Hvězdných denících je chrlí doslova jeden za druhým – mnohým autorům sci-fi by to, co se objevuje na jejich stranách, vystačilo na celoživotní tvorbu. Dozvídáme se například, že život na Zemi vděčí za svůj vznik neopatrnosti Mimozemšťanů, setkáme se s nejrůznějšími náboženstvími, mutovanými brambory přepadávajícími pocestné, byrokracií, která zaplavila celou planetu vodou, s neúspěšnou nápravou světových dějin nebo dokonce s pokusem přeprogramovat Velký třesk.

První část tvoří sbírka recenzí na neexistující knihy. Druhou částí je fiktivní sborník přednášek umělé inteligence z roku 2047.

V první části knihy se ocitáme na Titanu, jednom z měsíců Saturnu, kde tajemně zmizí část pozemské posádky včetně populárního pilota Pirxe. Ve druhé části, o několik století později, zamíří kosmické loď k planetě Quinta. V její blízkosti pozemšťané poznají, že planeta je ve stavu permanentní vojenské pohotovosti a obyvatelé planety Quinta o setkání nestojí.... celý text

Dobré knížky jsou vždycky pravdivé, i kdyby se v nich psalo o věcech, které se nikdy nestaly a ani nestanou, říká v jedné povídce pilot Pirx. Platí to velmi přesně i o Lemových prózách z oblasti science fiction. Lem zde líčí lety do kosmu, cesty na neznámé planety, důmyslné stroje a roboty, to, co se – možná – jednou stane běžnou součástí lidského světa, ale co – možná – bude navždy patřit jenom do říše fantazie. Lem nečiní ovšem z technických podrobností střed svého zájmu. Vždy a všude o zajímá hlavně člověk, jeho morálka, jeho filozofie, jeho schopnost poznávat dosud neznámé sktečnosti a vyrovnávat se s nimi. Neustále klade svým hrdinům i čtenářům otázku: stačí člověk rozumově a citově udržet krok s velkými objevy techniky a veškeré vědy? Cyklus povídek Příběhy pilota Pirxe, podložený – jako všechny Lemovy práce – důkladným studiem kosmonautiky i psychologie, má rovněž velmi lidského hrdinu. Poznáváme Pirxe na studiích, sledujeme ho při prvních letech a zmatcích, i později v dospělosti, kdy už jako výtečný velitel kosmických korábů prožívá situace, při nichž život a smrt – jeho či ostatních – závisí především na jeho vlastním charakteru, intelektu i zkušenostech. Neodlučnou složkou těchto povídek je humor. Příběhy pilota Pirxe jsou tedy objevné, chytré, čtivé – a pravdivé v tom nejryzejším smyslu. -- zdroj: legie.info --

Kniha proslulého polského autora je souborem esejů zamýšlejících se nad současností a budoucností vědy, jejími přednostmi a riziky. Zabývá se otázkami teorie informace, kybernetiky, genetiky a jejich možnostmi. Čtenář se dozví o rozdílu mezi člověkem a strojem, teoretických možnostech kybernetiky, možnosti kybernetického modelování biologických jevů, výhledem umělé inteligence, technickém napodobování živých bytostí, konkurenčních možnostech kybernetiky, negativních důsledcích významných objevů apod. Přeložil Pavel Weigel.

Vědeckofantastický román rozvíjí zajímavý problém astronauta, jenž se po mnoha letech putování vesmírem opět vrátil na Zemi. Na té zatím uběhlo 137 let a život lidí i jejich názory a myšlení se v jejich běhu změnily tak dokonale, že dobyvatel vesmíru si na Zemi připadne cizincem. Uvědomuje si, že jeho svět se rozpadl a zmizel v propasti času a těžce v sobě řeší otázku, zda má z té Země znovu vzletět do vesmíru anebo se poddat zákonům jejího nověho života..

Ocitáme se v budoucnosti vzdálené několik set let, v éře absolutního odzbrojení na Zemi. Světové koncerny však přemístily výrobu vojenského arzenálu na Měsíc, rozdělený teď na zájmové sektory jednotlivých mocností. Právě Ijon Tichý je vyslán LUnar Agency na speciální misi na Měsíc – zdá se totiž, že se zbrojení na Měsíci vymklo lidské kontrole. Lem se zde vrací ke své dávné myšlence o rychlené evoluci mrtvé hmoty, která se dokáže rafinovaně přizpůsobovat měnící se situaci. Nejde tu ovšem o hmotu „nemyslící“, protože při militarizaci Měsíce se používalo nejmodernější komputerové techniky. Ijon Tichý se dostává na Měsíci do situací zcela nevysvětlitelných, v atmosféře hororu se snaží splnit se ctí své poslání. Vrací se však na Zem s podivným fyzickým handicapem, který vede až k rozpolcenosti osobnosti, s obtížemi se rozpomíná na své měsíční příhody. Na Zemi se kolem něj hemží tajemné postavy s neznámými cíli, které se chovají až groteskně , tím větší strach však budí. Přeložila Helena Stachová.... celý text

Hvězdolet Nepřemožitelný je vyslán, aby na planetě Regis III pátral po ztracené sesterské lodi Kondor. Na první pohled obvyklá space opera o průzkumu vesmíru a cizích planet. Ale protože tento román napsal Stanisław Lem, velmi rychle se prvoplánované dobrodružství změní v hlubokou sondu dojednání a mysli člověka, postaveného tváří v tvář neznámému, naprosto nepochopitelnému pseudoživotu. Stanisławu Lemovi, světově uznávanému autorovi knih jako například Solaris či Příběhy pilota Pirxe, se již před více než čtyřiceti lety podařilo vytvořit dílo, které se v kontextu ostatní světové vědecké fantastiky nemá za co stydět. A hlavně, neztratil nic na čtivosti ani pro dnešního čtenáře.

Zakladatel polské vědeckofantastické literatury a světově uznávaný její novátor se nám představuje v novelistickém cyklu Kyberiáda opět z nové stránky. Dvojice hlavních hrdinů, všemocní konstruktéři a vesmírní cestovatelé Trurl a Klapacius, nás provázejí fiktivními kosmickými civilizacemi robotů, kteří se už dávno osvobodili z nadvlády svých tvůrců. Oba hrdinové zde prožívají podivuhodná dobrodružství, jejichž motivy nacházíme v příbězích z Tisíce a jedné noci, v lidových pohádkách či fantastických rytířských románech. Autor nehýří jen humoristickými nápady, ironickou nadsázkou a parodií, ale i zde bytostně přitakává humanistické podstatě člověka a varuje před jednostranným rozvojem vědy a technické civilizace. Přeložil František Jungwirth.

Soubor vědeckofantas­tických povídek polského spisovatele, jednoho z nejvýznamnějších představitelů tohoto žánru. Příběhy, které posunují problematiku literatury science fiction z nenáročných poloh dobrodružnosti do náročnějších poloh filosofických. Altrusin, aneb pravdivý příběh o tom, jak poustevník Dobrycy zatoužil obšťastňovat vesmír, a k čemu to vedlo Dva mladí lidé Lov Neštěstí Pirxovo vyprávění

Polský spisovatel Stanisław Lem je považován za jednoho z nejoriginál­nějších autorů literatury science fiction a spekulativní prózy vůbec. Dodnes jsou vysoce ceněny jeho povídky z přelomu 50. a 60. let, mimo jiné Lymphaterův vzorec, Přítel, Krysa v labyrintu či Kladivo, které v zárodečné podobě obsahují všechna základní témata jeho tvorby, jež autor dále rozpracovával ve svých románech Solaris, Nepřemožitelný či Planeta Eden. Znalec polské sci-fi Pavel Weigel shromáždil tyto nejlepší povídky (nezařazené do žádných cyklů) do jediného sborníku, a čtenáři si tak mohou vychutnat esenci opravdové originality á la Lem. K výboru je připojena Lemova stať Můj život, která vychází v češtině poprvé a osvětluje některá nečekaná východiska autorovy tvorby.

Knížkou Hvězdné deníky 2 pokračuje cyklus próz o kosmickém cestovateli Ijonu Tichém. Jednotlivé epizody, z nichž některé vycházejí česky poprvé, vznikaly v průběhu několika desetiletí. Odehrávají se sice většinou v budoucnosti anebo na vzdálených planetách, ale vypovídají o ryze pozemských problémech.

Česky dosud nevydané dílo Stanislawa Lema Deník nalezený ve vaně vypráví o civilizační katastrofě způsobené zánikem papíru, která se odehrála před mnoha staletími. V gigantickém protiatomovém krytu jsou objeveny záznamy jednoho z jeho obyvatel. Čtení záznamů postupně ukazuje, že v uzavřené společnosti se vyvinul zcela svébytný a zcela deformovaný svět s militantními rysy, předstírající neomezenou moc.

Šest vědecko-utopických a satiricko-utopických povídek, v nichž polský autor líčí podivuhodné příběhy o práci elektronkového mozku, o objevu nového transuranového prvku a o zvláštní látce, která k sobě přitahuje veškerý hmyz. V poslední povídce popisuje neuvěřitelná dobrodružství,která prožívá meziplanetární letec a moderní baron Prášil na svých cestách vesmírem.. Vydání I.

Solaris je vrcholné dílo Stanisława Lema, jednoho z mála neanglicky píšících spisovatelů, kteří pronikli do absolutní špičky autorů science fiction. Příběh se odehrává na vzdálené planetě Solaris, osídlené živým oceánem, který projevuje inteligenci, ovšem tak odlišnou od všeho, co znají lidé, že jejich pokusy o navázání kontaktu se nejen nedaří, ale vedou k naprosto nečekaným efektům. Oceán totiž dokáže zhmotnit nejskrytější lidské myšlenky, vytvořit kopie dávno zemřelých lidí, což ovšem vede k duševnímu rozvratu pracovníků, kteří se výzkumem oceánu zabývají. Lemovo přesvědčení o nemožnosti kontaktu mezi zcela odlišnými inteligencemi, v tomto románu spojeného s hlubokými sondami do lidského nitra, přitahuje nejen čtenáře, ale i literární kritiky a umělce jiných žánrů. Známý je zejména film ruského režiséra Andreje Tarkovského z roku 1971. Film Solaris režiséra Stevena Soderbergha v produkci Jamese Camerona měl premiéru 27. listopadu 2002.... celý text

Hrdinou detektivky s motivy science fiction je bývalý americký kosmonaut, který jako pracovník detektivní kanceláře pátrá v Evropě po příčinách záhadné smrti devíti amerických občanů trávících dovolenou v Neapolském zálivu.

Když raketa se šesti astronauty havaruje na dosud neprobádané planetě, jako zázrakem všichni přežijí. Během několika průzkumných výprav nacházejí známky civilizace, ovšem takové, která rajský Eden nepřipomíná ani zdaleka. Před astronauty tak stojí zásadní otázka – mají zasáhnout ve prospěch utlačovaných, nebo se raději vyhnout otevřenému konfliktu a hledat cestu domů? Všichni členové posádky teď vědí, že mají v rukou osud celé jedné planety…

Povídková sbírka. Bajky robotů napsal Stanislaw Lem v polovině šedesátých let, kdy byl na vrcholu své tvůrčí činnosti. Ovšem u nás dosud ve své úplnosti nevyšly. Ve sbírce Zachraňte vesmír (Mladá fronta, 1966) vyšlo pět povídek, další se objevovaly jen v novinách či časopisech. Toto vydání přináší i ostatní povídky, knižně česky zatím nevydané, a to včetně pozdní povídky Záhada, která nebyla zařazována ani do předchozích polských vydání, avšak s tematikou knihy přímo souvisí. Český čtenář tak dostává do ruky dílo, které sice se značným opožděním, ale zato společně s Kyberiádou (Baronet, 2000) přináší kompletní souhrn jednoho z hlavních proudů Lemovy tvorby, který výrazně přispěl k jeho pověsti předního světového spisovatele.

Student medicíny Stanisław Lem, odsunutý z ruského záboru Lvova do Krakova, začal v roce 1946 psát válečné, dobrodružné a vědeckofantastické povídky. Nejdelší z těchto prací byl Marťan, otiskovaný časopisecky na pokračování. Knižně vyšel až o padesát let později. Jedná se o první Lemovo dílo science fiction, ještě nepoznamenané pozdějšími ideologickými tlaky. Příběh mimozemšťana, který ztroskotá na Zemi, je spíše ve stylu klasické západní SF. Odehrává se v USA a jsou zde použity tehdejší poznatky o americkém vojenském výzkumu – Marťana se ujmou vojáci a celá záležitost je před veřejností přísně utajena. Už zde však autor ukazuje své literární schopnosti i názory, kterými se později proslavil. Dokázal vytvořit patřičnou atmosféru, vzhledem k událostem spíše pochmurnou, v čerstvé paměti čtenářů byly totiž takové události jako použití atomové bomby, vývoj dalších zbraní včetně biologických apod. Je zřejmé, že autor už od mládí zastával názor o nemožnosti zdárného kontaktu dvou principiálně odlišných civilizací (což v jiné podobě vyjádřil ve svých dalších dílech včetně posledního románu Fiasko). Ačkoliv se nejedná o příliš rozsáhlé dílo, autor dokáže udržet čtenáře v napětí, obratně mísí technické popisy s napínavým dějem. Čeští čtenáři tak mají příležitost poznat počátek spisovatelské dráhy autora, který právě v tomto žánru dosáhl absolutních vrcholů. Přeložil Pavel Weigel.... celý text

Známý polský spisovatel, autor úspěšných scince-fiction, osvědčil své schopnosti i v detektivním žánru. Jeho román se odehrává v Anglii, kde dojde k záhadě: mrtvoly v tamějších márnicích mění do rána polohu a tento úkaz vyvolá paniku. Pracovníci Scotland Yardu stojí před problémem:zasáhl zde mozek maniaka nebo jde o nadpřirozený jev? Pátrání odhalí tajemství.. Přeložil Bořivoj Křemenák.

Použije-li spisovatel současných přírodovědeckých a technických poznatků k dějově dobře skloubenému románu se zajímavými zápletkami, vytvoří čtivé dílo plné dobrodružství, schopné připoutat k sobě nejen mladé, ale i starší čtenáře. U mladých navíc navodí další touhu tvořivětechnicky myslet a tím znásobuje hodnotu své knihy. Překlad z díla polského spisovatele Lema má tyto předpoklady. Román jím vytvořený je novým typem vědecko-fantastického románu. Autor v něm líčí meziplanetární výpravu astronautů na Venuši, obratně při tom používá výsledků současného bádání z jaderné energie, astronomie, fysiky a techniky, nicméně však člověk a život je ústředním motivem knihy. Plastický závěr o zničení civilisace válkou všech proti všem má přesvědčující protiklad v mírové tendenci o šťastné budoucnosti vyspělého lidstva, která ukončuje poslední stránky knihy..

Román úspěšného polského autora o nesnadné cestě polského inteligenta-lékaře od individualistických zájmů ke společenské uvědomělosti. Obsáhlý románový obraz podložený bohatým autobiografickým materiálem zachycuje polskou společnost za druhé světové války a v několika prvních letech po ní. Osu románu tvoří osudy mladého lékaře Stefana Třineckého. Na počátku knihy Stefan pracuje ve venkovském sanatoriu pro choromyslné, v druhé části knihy ustupuje do pozadí. Dostává se omylem do židovského transportu, zázrakem uniká smrti a prožívá válku v koncentračním táboře, vzdálen zrakům čtenáře. Do popředí staví autor vylíčení nepředstavitelného chaosu a spletitosti života společenského celku. Kreslí podrobně a otevřeně prostředí a postavy šmelinářů a kolaborantů, válečných spekulantů obchodujících se vším možným i lidskými životy, kde předmětem vydírání se stávají především skrývající se židé.

Sbírka vědeckofantas­tických povídek oplývajících vtipem, nápaditostí a poutavým dějem. -- zdroj: legie.info --

Albatros (1959) Invaze z Aldebaranu (1959) Kladivo (1959) Krysa v Labyrintu (1957) Noc a plíseň (1959) Patrola (1959) Přítel (1959) Test (1959) Vpád (1959) Stanislaw Lem je důstojným reprezentantem nového literárního útvaru – vědecko-fantastického románu – a nepropadá laciné senzačnosti a šedé, statické popisnosti, ale úsporně, nikdy ne mnohomluvně vypravuje, upoutává a soustřeďuje čtenářovu pozornost na lidské osudy, na chování a myšlení člověka postaveného tváří v tvář něčemu, co do té doby nepoznal. Kadet Pirx je postava živá, chlapec, kterého každý čtenář snad již viděl, nebo o němž slyšel. Neslavný konec invaze z Aldebaranu je jemné satirické dílko, které dnes tak často nepotkáme. A tak bychom mohli pokračovat a probírat jednu povídku za druhou: každá je jinak laděna a také jiným způsobem zpracována, jak vyžaduje její specifický ráz. Ale v celé jeho tvorbě proniká na povrch oslava tvořivé práce, člověk bojující s vesmírem, který umírá, a přece vítězí.

Vzpomínky Ijona Tichého, hvězdného poutníka, kapitána galaktických plaveb, lovce meteoritů a komet, nejsou jen rozkošnými příběhy meziplanetárního barona Prášila, ale zároveň humoreskami s hlubokým filosofickým zaměřením. Podtextem neuvěřitelných příhod na planetách obydlených cizími civilizacemi je satira – ostrá společenská kritika, která činí z těchto groteskních povídek dílo, přesahující obvyklý rámec science-fiction. Přeložil František Jungwirth.

Použije-li spisovatel současných přírodovědeckých a technických poznatků k dějově dobře skloubenému románu se zajímavými zápletkami, vytvoří čtivé dílo plné dobrodružství, schopné připoutat k sobě nejen mladé, ale i starší čtenáře. U mladých navíc navodí další touhu tvořivětechnicky myslet a tím znásobuje hodnotu své knihy. Překlad z díla polského spisovatele Lema má tyto předpoklady. Román jím vytvořený je novým typem vědecko-fantastického románu. Autor v něm líčí meziplanetární výpravu astronautů na Venuši, obratně při tom používá výsledků současného bádání z jaderné energie, astronomie, fysiky a techniky, nicméně však člověk a život je ústředním motivem knihy. Plastický závěr o zničení civilizace válkou všech proti všem, má přesvědčující protiklad v mírové tendenci o šťastné budoucnosti vyspělého lidstva, která ukončuje poslední stránky knihy.

Vědeckofantastický román, jehož děj sleduje osudy 227 lidí, kteří se vydali na vesmírnou pouť v ohromné meziplanetární raketě. Výprava, která je podniknuta ve třicátém druhém století, opouští na mnoho let naši sluneční soustavu a věnuje se vědeckému průzkumu hvězd a souhvězdí v jiných, nám zčásti nebo úplně neznámých slunečních soustavách. V účelně zařízené meziplanetární raketě se rodí a dospívají děti, jimž se zdá být vyprávění o zemi stejně fantastické, jako objevitelské plány jejich otců. Kniha podává spolu s dobrodružstvími výpravy i některé psychologické problémy soužití lidí za mimořádných okolností.. Přeložil Jaroslav Simonides.

'A giant of twentieth-century science fiction' Guardian 'This Room Guaranteed BOMB-FREE. From the Management' Hapless cosmonaut Ijon Tichy has been sent back to earth to attend the Eighth Futurological Congress in smog-bound, overpopulated Costa Rica, holed up with an assortment of scientists in a luxury hotel (fully equipped with tear gas sprinklers in case things get out of hand). But when an unfortunate incident occurs involving a revolution and hallucinogenic drugs in the water supply, Tichy finds himself shot, frozen and thawed out in a future beyond anything he could ever have imagined.

"In a perfect vacuum, Stanislaw Lem presents a collection of book reviews of nonexistent works of literature - works that, in many cases, could not possibly be written. Embracing postmodernism's "games for games' sake" ethos, Lem joins the contest with hilarious and grotesque results." "Most of the "reviews" target the postmodern infatuation with antinarratives by lampooning their self-indulgence and exploiting their mannerisms. Lem exposes the limits of postmodern fiction, showing how its studious self-consciousness frequently conceals intellectual paucity. Beginning with a review of his own book, Lem moves on to tackle (or create pastiches of) the French new novel, James Joyce, pornography, authorless writing, and Dostoevsky, while at the same time ranging across scientific topics, from cosmology to the pervasiveness of computers." --Book Jacket.

Twenty-five hundred scientists have been herded into an isolated site in the Nevada desert. A neutrino message of extraterrestrial origin has been received and the scientists, under the surveillance of the Pentagon, labor on His Master's Voice, the secret program set up to decipher the transmission. Among them is Peter Hogarth, an eminent mathematician. When the project reaches a stalemate, Hogarth pursues clandestine research into the classified TX Effect--another secret breakthrough. But when he discovers, to his horror, that the TX Effect could lead to the construction of a fission bomb, Hogarth decides such knowledge must not be allowed to fall into the hands of the military.

'What use to a being that lives beneath a sun are jewels of gas and silver stars of ice?' From a giant of twentieth-century science fiction, these four miniature space epics feature crazy inventors, surreal worlds, robot kings and madcap machines. Penguin Modern: fifty new books celebrating the pioneering spirit of the iconic Penguin Modern Classics series, with each one offering a concentrated hit of its contemporary, international flavour. Here are authors ranging from Kathy Acker to James Baldwin, Truman Capote to Stanislaw Lem and George Orwell to Shirley Jackson; essays radical and inspiring; poems moving and disturbing; stories surreal and fabulous; taking us from the deep South to modern Japan, New York's underground scene to the farthest reaches of outer space.

"A collection of philosophical essays by science fiction master Stanislaw Lem, exploring cybernetics and the ethics of technology"-- Provided by publisher

In this bold and controversial examination of the past, present, and future of science fiction, Lem informs the raging debate over the literary merit of the genre with ten arch, incisive, provocative essays. Edited and with an Introduction by Franz Rottensteiner. Translated by Rottensteiner and others. A Helen and Kurt Wolff Book

A playful, witty, reflective memoir of childhood by the science fiction master Stanislaw Lem.

"Of these twelve short stories by science fiction master Stanisław Lem, only three have previously appeared in English, making this the first "new" book of fiction by Lem since the late 1980s. The stories display the full range of Lem's intense curiosity about scientific ideas as well as his sardonic approach to human nature, presenting as multifarious a collection of mad scientists as any reader could wish for. Many of these stories feature artificial intelligences or artificial life forms, long a Lem preoccupation; some feature quite insane theories of cosmology or evolution. All are thought provoking and scathingly funny. Written from 1956 to 1993, the stories are arranged in chronological order. In the title story, "The Truth," a scientist in an insane asylum theorizes that the sun is alive; "The Journal" appears to be an account by an omnipotent being describing the creation of infinite universes--until, in a classic Lem twist, it turns out to be no such thing; in "An Enigma," beings debate whether offspring can be created without advanced degrees and design templates. Other stories feature a computer that can predict the future by 137 seconds, matter-destroying spores, a hunt in which the prey is a robot, and an electronic brain eager to go on the lam. These stories are peak Lem, exploring ideas and themes that resonate throughout his writing."-- Provided by publisher

Contains three essays--"One Human Minute," "The Upside-Down Revolution ," and "The World as Cataclysm"--from science fiction master Stanislaw Lem.

This "novel of suspense" from Europe's favorite deep-think science-fictioner is rather light on the suspense, rather heavy on the philosophical implications— Kirkus ReviewA former astronaut turned private detective goes on the trail in a futuristic Italy to discover why a number of people have died mysteriously. The investigation takes him to a hallucinatory world where life is cheap and accidents a matter of course.

A young officer at Scotland Yard is assigned to investigate a puzzling and eerie case of missing-and apparently resurrected-bodies. To unravel the mystery, Lt. Gregory consults scientific, philosophical, and theological experts, who supply him with a host of theories and clues.

An early realist novel by Stanislaw Lem, taking place in a Polish psychiatric hospital during World War II.

В книгу вошли знаменитые романы Станислава Лема. Для широкого круга читателей

Содерж.: Звездные дневники Ийона Тихого ; Из воспоминаний Ийона Тихого: Клиника доктора Влипердиуса ; Доктор Диагор ; Спасем Космос! : Открытое письмо Ийона Тихого ; Профессор А. Донда ; Пьесы о профессоре Тарантоге: Путешествие профессора Тарантоги ; Черная комната профессора Тарантоги ; Странный гость профессора Тарантоги ; Приемные часы профессора Тарантоги

1381 myśli z najważniejszych tekstów Stanisława Lema w jednym tomie. Uzupełnione o rysunki autora! Cięte i błyskotliwe. Mniej lub bardziej znane. Przepełnione gorzką ironią, ale też głęboką troską o człowieczeństwo. Wybrane z powieści, esejów i tekstów publicystycznych, opublikowanych w ciągu całego życia pisarza. Oto kosmos twórczości Stanisława Lema skupiony w 1381 cytatach i myślach, uporządkowanych tematycznie. Są jak echa jego najważniejszych dzieł, które dziś donośnie wybrzmiewają satyrą, przepowiednią oraz ostrzeżeniem przed… nami samymi. W strachu przed antymaterią to znakomita lektura dla miłośników i znawców twórczości autora Solaris. To także książka dla wszystkich, którzy chcą rozpocząć swoją przygodę z Lemem – cytaty będą świetnym wprowadzeniem w dzieła najważniejszego polskiego twórcy science fiction. Poza nimi to także zbiór rysunków pisarza, również tych mniej znanych! Wyboru, a także uporządkowania i skomentowania cytatów dokonał Wiktor Jaźniewicz, wieloletni tłumacz Stanisława Lema na język rosyjski. Autor jego rosyjskojęzycznej biografii, artykułów oraz podobnych zbiorów w innych językach.

Provokationen umfaßt den 1981 in der »Bibliothek Suhrkamp« veröffentlichten Band Provokation. Besprechung eines ungelesenen Buches und »Lems Bibliothek des 21. Jahrhunderts«, die in den Einzelbänden Eine Minute der Menschheit, Waffensysteme des 21. Jahrhunderts und Das Katastrophenprinzip publiziert wurde. In Eine Minute der Menschheit liefert Lem eine Momentaufnahme der Menschheit an der Schwelle zum 21. Jahrhundert, alles, was in einer Minute auf der Welt passiert, d.h. vor allem, was die Menschen einander in einer Minute antun; der zweite Text behandelt die neuen fürchterlichen Waffensysteme, die sich bereits drohend abzeichnen; und der dritte liefert den allgemeinen philosophisch-kosmologischen Hintergrund für die Entstehung von Leben im Weltall, die ein außerordentlicher Zufall ist. Und einmal entstanden, ist das Leben ständig von Katastrophen bedroht, befindet sich immer in einem prekären Gleichgewicht, in einem Balanceakt zwischen Katastrophen. In Provokation schließlich geht Lem anhand des fiktiven Buches Der Völkermord des Göttinger Anthropologen Horst Aspernicus den Wurzeln des Holocausts nach: Lem ist dabei ein Analytiker, der uns zwingt, über unbequeme Probleme nachzudenken.

Książka jest wyjątkowym zbiorem ironicznych i bezlitosnych felietonów autorstwa Stanisława Lema, publikowanych w ,,Tygodniku Powszechnym” w latach 2005–2006. Słynny pisarz, dzieląc się z czytelnikami swoimi opiniami, poglądami i obserwacjami, nie oszczędzał w felietonach nikogo: ani polityków, ani tak zwanych opiniotwórczych środowisk. Rasa drapieżców to nie tylko ostatnie teksty światowej sławy pisarza i filozofa, ale dowód niebywałej inteligencji, ironii i poczucia humoru w sposobie opisywania współczesnych zdarzeń, które nieuchronnie zmierzają do chaosu. „Świat znajduje się w sytuacji, którą już tu opisywałem za pomocą pewnego modelu: okrągły bochen chleba, na nim kulka. Nie wiemy, w którą stronę potoczy się ona z tej wypukłości, wiemy jednak, że kiedy już zacznie się toczyć, będzie przyspieszała”.

Stanisław Lem wurde am 12. September 1921 in Lwów (Lemberg) geboren, lebte zuletzt in Krakau, wo er am 27. März 2006 starb. Er studierte von 1939 bis 1941 Medizin. Während des Zweiten Weltkrieges musste er sein Studium unterbrechen und arbeitete als Automechaniker. Von 1945 bis 1948 setze er sein Medizinstudium fort, nach dem Absolutorium erwarb Lem jedoch nicht den Doktorgrad und übte den Arztberuf nicht aus. Er übersetzte Fachliteratur aus dem Russischen und ab den fünfziger Jahren arbeitete Lem als freier Schriftsteller in Krákow. Er wandte sich früh dem Genre Science-fiction zu, schrieb aber auch gewichtige theoretische Abhandlungen und Essays zu Kybernetik, Literaturtheorie und Futurologie. Stanisław Lem zählt heute zu den erfolgreichsten Autoren Polens. Sein Werk wurde vielfach ausgezeichnet, verfilmt und in 57 Sprachen übersetzt. Friedrich Griese studierte Philosophie und Soziologie. Später übersetzte er Sachbücher aus dem Englischen, Französischen, Polnischen und Italienischen ins Deutsche. Friedrich Griese verstarb am 20. Juni 2012.

So gern Lem auch fabuliert – seine Leidenschaft ist die Therorie. Am literarischen Werk als seinem Erkenntnisgegenstand probiert er der Reihe nach die verschiedenen Erkenntnismethoden aus: die semantische und die semiologische, die pragmatische und die logische Sprachtheorie, die Kybernetik und die Literatursoziologie. Die biologische Evolution liefert Lem ein fruchtbares Modell für das Verständnis von Literatur: das literarische Werk unterliegt, ebenso wie Tierarten in der Natur, einem Selektionsprozeß. Erst in der gesellschaftlichen Rezeption, die einer mehrstufigen Selektion vergleichbar ist, wird entschieden, ob ihm »literarischer Wert« zuerkannt wird. Dabei spielen, wie in der Natur, Zufallserscheinungen eine wichtige Rolle. Lem läßt ein Feuerwerk von Ideen vor dem Leser aufsprühen und macht keinen Hehl daraus, welche Freude es ihm selbst bereitet, sich dem Zufallsprinzip zu überlassen und sich in vielerlei überraschenden Abschweifungen zu ergehen.

«Солярис» - бесспорная вершина творчества Станислава Лема, произведение, повлиявшее на развитие научной фантастики XX века, в том числе и на русскую фантастику. Роман дважды экранизирован, по нему были поставлены радиопьесы, спектакли – и даже балет! Итак, что же такое – Солярис? Бескрайний мыслящий океан, преследующий непонятные человеку цели, тончайший камертон, преобразующий людские чувства в материальную форму? Воплощенный кошмар психолога или духовный целитель? Со дня публикации книги прошло больше 50 лет, а ее читатели все так же продолжают задаваться вопросами, ответы на которые невозможно получить, не заглянув в свое собственное сердце.

Zwei Drehbücher von Szczepanski, Jan Jozef. 125 S.

Inhalt: - Die Kunst, Vorworte zu schreiben - Pirx erzählt - Ananke - Der Freund - Professor A. Donda - Die Waschmaschinentragödie - Die Wahrheit - Das schwarze Kabinett Professor Tarantogas - Experimenta Felicitologica - Die Rettung der Welt - Chronde - Das Märchen vom König Murdas - Zifferoticon - Die siebente Reise oder wie Trurls Vollkommenheit zum Bösen führte - Die Auferstehungsmaschine - Emelen - Vestrands Exetelopädie in 44 Magnetbändern, nebst Probebögen - Alistar Waynewright Being Inc (American Libray) - Futurologischer Kongreß. 1. Tag Die einzelnen Teile sind verschiedenen polnischen und deutschen Erstausgaben entnommen.

Stanisław Lem (1921–2006) należy do najlepiej znanych w świecie polskich intelektualistów XX wieku. Zyskał sławę twórczością beletrystyczną w dziedzinie fantastyki i science fiction (Solaris), lecz ta dziedzina była tylko epizodem w jego pracy intelektualnej. Interesował się przede wszystkim wpływem nauki i techniki na człowieka i jego kulturę. Podejmował wyzwania drugiej połowy minionego stulecia, które od lat 50. stało wobec zagrożeń i nadziei wiązanych z cybernetyką, robotyką, sztuczną inteligencją. Redaktorzy niniejszego tomu zadali sobie jednak pytanie nie tyle „co przewidział Lem?” jako guru futurologii, ile „co przemyślał Lem?” jako filozof. Mimo sceptycyzmu Lema wobec tradycyjnej filozofii trzeba uznać go za filozofa tout court i tom Filozoficzny Lem stara się to pokazać. Obejmuje wybór „prozy dyskursywnej” Lema m.in. z takich dzieł, jak Dialogi, Filozofia przypadku, Summa technologiae, Golem XIV, a tekstom tym towarzyszą wprowadzenia badaczy twórczości Lema oraz zebrane w osobnej części pt. „Opracowania” ich komentarze do jego dzieła. Niniejszy tom dokumentuje najświeższą recepcję myśli Lema. Po lękach lat 50., po rozczarowaniu cybernetyką okazało się, że ofensywa cyborgizacji umiarkowanie nam zagraża, sztuczna inteligencja ciągle jest jeszcze w powijakach, za to pojawiły się nowe zagrożenia i nadzieje związane np. z genetyką. Mimo to filozoficzny rdzeń myśli Lema pozostaje nadal aktualny.

"Klasyczne dzieło Stanisława Lema. Jedna z najlepszych powieści o kontakcie z obcą cywilizacją w historii literatury fantastycznej. Uczeni przypadkiem odkrywają, że na Ziemię dociera z kosmosu sygnał, który może być komunikatem od rozumnych istot. Jednym z naukowców, którzy mają za zadanie rozkodowanie tajemniczego impulsu neutrinowego, jest sławny matematyk Piotr E. Hogarth. Ale jak odczytać przesłanie, skoro nie wiadomo nawet, czy nadawcy rzeczywiście istnieją? A jeśli istnieją, kim są i jakie mają wobec ludzkości zamiary? 'Głos Pana', który powstał tuż po powieści 'Solaris', to popis kunsztu pisarskiego Lema: brak w tej książce awanturniczej akcji, ale zmagania uczonych z tajemnicą poruszają i przykuwają uwagę bardziej niż w niejednej powieści przygodowej, a dotknięcie Nieznanego prowokuje do zadania najważniejszych pytań o istotę świata i naturę człowieka."--

Ogromny esej o fantastyce i futurologii jest po pierwsze: oryginalną i nowatorską pr�bą stworzenia teorii gatunku, po drugie: błyskotliwą autointerpretacją dzieł Lema, po trzecie: przeglądem światowego dorobku science fiction w poszukiwaniu autor�w i tekst�w, kt�re byłyby zdolne stanąć w szranki z naukową futurologią i udowodnić przydatność literatury w modelowaniu przyszłości człowieka. To kolejna Lema 'og�lna teoria wszystkiego' - wszystkiego, co dotyczy fantastyki i jej roli w ludzkim poznaniu.

Prawdziwa uczta dla ducha i radość dla oczu! Wizjonerska fabuła i ponadczasowy, pełen humoru język Stanisława Lema, przefiltrowane przez wrażliwość uznanego amerykańskiego ilustratora, Jona J Mutha. Gdy w poniedziałek, drugiego kwietnia, przelatywałem w pobliżu Betelgeuzy, meteor, nie większy od ziarnka fasoli, przebił pancerz rakiety, co spowodowało utratę zdolności manewrowania. Pilot postanawia przebrać się w piżamę i położyć do łóżka, ale szybko okazuje się, że jego wtorkowa wersja nie pochwala lekkomyślności poniedziałku. Kto z nich umknie z tej przeklętej pętli czasu? To komiks, picture book i kawał dobrej literatury w jednym, będący kolekcjonerskim rarytasem dla miłośników twórczości autora Dzienników gwiazdowych oraz doskonałym wstępem dla młodych czytelników do pisarstwa Lema. Niezwykle zabawna, pięknie tocząca się historia, delikatnie, z humorem i maestrią odmalowana przez J Mutha. Autor wielu pięknie ilustrowanych bajek, jego prace zdobyły prestiżowe nagrody, w tym Złoty Medal Stowarzyszenia Ilustratorów. Dzieło to było nominowane w 2020 roku do Nagrody Przemysłu Komiksowego im. Willa Eisnera za najlepszą adaptację.

»Der phantomatisierte Mensch ist, was Menge und Inhalt der zu ihm gelangenden Informationen betrifft, der Gefangene der Maschine: Von außen erreicht ihn keine sonstige Information.« Angesichts dieser nüchternen Prognose, die Stanislaw Lem bereits 1981 in seiner Summa technologiae abgab, zu einer Zeit also, in der die NASA gerade ihr neues Geminiraumschiff unbemannt im Orbit testete und IBM mit der 360er-Reihe den ersten standardisierten Computer der Welt auf den Markt brachte, läßt sich das enthusiastische Staunen, mit dem Fans, und Medien auf Cyberspace reagieren, kaum verstehen, schreibt Bernd Flessner in seinem Essay »Archäologie im Cyberspace«, mit dem er Stanislaw Lem als den Urvater des Cyberspace dingfest macht. Keiner hat wie Lem in seinen fundierten Abhandlungen, seinen Romanen und Erzählungen über die technologische Zukunft der menschlichen Zivilisation jene computergenerierten virtuellen Realitäten antizipiert, die »gegenwärtig Computerjunkies wie Feuilletonleser gleichermaßen becircen«. Die in diesem Band versammelten Texte von Stanislaw Lem führen den Beweis.

Nacht und Schimmel bietet einen Querschnitt durch die Vielfalt der Ideen und Stilmodalitäten Stanisław Lems. Das Spektrum reicht von frühen Grotesken wie »Gibt es Sie, Mister Johns?« bis zur »Neuen Kosmogonie«, einer originellen Anwendung der Spieltheorie auf kosmogonische Probleme. Die Titelgeschichte zeigt Lem als Warner vor mißbräuchlicher Verwendung neuer Erkenntnisse.Den Höhepunkt bildet die Geschichte »Tagebuch«. Sie ist ein kybernetisch-philosophischer Exkurs, der den Leser zutiefst verunsichert, da er eine das anthropozentıische Denken verwundende und völlig originelle Deutung von Mensch und Gott darstellt. In »Tagebuch« gewinnen theologische Probleme in kybernetischer Verkleidung aktuellste Bedeutung; die Paradoxa dieser zwingend komponierten Erzählung erinnern an die besten Leistungen eines J.L. Borges.Inhalt:- Nacht und Schimmel (Ciemność i pleśń, 1959)- Der Freund (Przyjaciel, 1959)- ›Tagebuch< (Pamiętnik, 1962)- Die Lymphatersche Formel (Formuła Lymphatera, 1961)- Die neue Kosmogonie (Nowa Kosmogonia aus Doskonała próżnia, 1971)- Die Invasion (Inwazja, 1959)- Der Hammer (Młot, 1959)- Die Wahrheit (Prawda, 1964)- Zwei junge Männer (Dwóch młodych ludzi, 1965)- Gibt es Sie, Mister Johns? (Czy pan istnieje, Mr. Jones?, 1955)

Содерж.: Крыса в лабиринте ; Эдем ; Солярис ; Непобедимый ; Глас Господа ; Фиаско

In Die Technologiefalle unterzieht der polnische Zukunftsforscher und Science-Fiction-Autor Stanisław Lem die technische Entwicklung, die Biotechnologie und Gentechnik, die Informationstechnologie und die sogenannte Künstliche Intelligenz einer strengen Prüfung. Das, was er in seinem umfangreichen Werk in phantastischer Formulierung vorweggenommen hat, erweist sich als verblüffend aktuell, vieles hat sich bewahrheitet. Sein Fortschrittsoptimismus von damals ist jedoch gedämpft: Lem betont die ethische Dimension unseres kollektiven Handelns. Als Paradigma, an das alles Menschengemachte nicht heranreicht, erscheint die natürliche Evolution. In manchen aktuellen Ausformungen der technischen Entwicklung sieht Lem einen Moralverlust. Auch seine eigenen Projektionen stellt er unter das Postulat der Menschlichkeit, und er läßt sich im Zeitalter postmoderner Beliebigkeit seinen moralischen Ernst nicht abkaufen.

Stanisław Lem po oszałamiającym sukcesie Bomby megabitowej i Okamgnienia w bezkompromisowym wywiadzie-rzece po raz kolejny zaskakuje i porywa czytelnika. Przenikliwy, bezwzględny wobec głupoty i ignorancji, stanowczy wobec zła, pełen dystansu wobec swoich i naszych, ludzkich, słabości. Autor Solaris w fascynujący sposób z charakterystyczną dla siebie swadą i ironicznym dystansem opowiada o rzeczach, które go fascynują, które wywarły wpływ na jego twórczość i ukształtowały jego literacką wyobraźnię.

Lem nie miał sobie równych, jeśli chodzi o swobodne poruszanie się pomiędzy fikcją literacką a eseistyką. Taki właśnie nastrój czytelnicy odnajdą w Bibliotece XXI wieku. To trzeci po Doskonałej próżni i Wielkości urojonej tom, który w twórczości Lema nazywa się "Apokryfami". Pisarz sprawdzał w... číst celé