Eckart Peterich Knihy

Velkolepý antický epos Ilias, líčící obléhání Tróje, začíná ve vojsku stiženém morovou nákazou. Výpravnou epickou báseň o šestnácti tisících verších z 8. století př. n. l. dějově sjednocuje téma Achilleovy urážky a jeho hněvu, znovu a znovu však k nám z děje proniká tragicky sžíravý pocit lidské smrtelnosti. Hrdinové podstupují volbu mezi všedností a stálou blízkostí smrti jako běžnou součást každodennosti. Ilias ukazuje i hranice takového postoje: v závěru je Achilleovi dovoleno , aby alespoň na okamžik překročil svůj stín a pocítil společně s otcem muže, jehož v boji zabil, hořkost a nesmyslnost lidského údělu. Tento pocit v lidech ostatně vzbuzují i bohové, jejichž jednání je kruté, lstivé a nevypočitatelné – jako samotný osud. Tři tisíce let, možná déle, se potýkáme stále se stejnými pocity, které kotví v lidské povaze, a tak nás v dnešním bolestně tápajícím světě homérské příběhy oslovují naléhavěji než jindy. Homérovo líčení si v překladu Vladimíra Šrámka zachovává svěžest i po téměř třech tisících letech. Rušný dobrodružný příběh ve volném, rychle plynoucím rytmizovaném verši nechávajícím vyniknout proud hlavního děje; to je Ilias pro moderního člověka.

Zahlr. meist ganzs. Abb. u. Zeichngn. im Text. 231 S. 11. A.

Die Götter, Göttinnen und Heroen des griechischen, römischen und germanischen Pantheons sind immer noch allgegenwärtig in der europäischen Kultur: Wir sehen sie auf Gemälden, antiken Vasen und lesen Anspielungen in literarischen Werken. Doch kaum jemand kennt mehr die genauen Hintergründe. Peterich und Grimal stellen sie einzeln dar und skizzieren Parallelen und Unterschiede zwischen Griechen, Römern und Germanen.