Betty Mahmoody Pořadí knih (chronologicky)

Een met een Iraanse man getrouwde Amerikaanse onderneemt met haar dochter een levensgevaarlijke ontsnappingspoging uit Iran.

L'histoire d'un kidnapping réalisé avec le soutien et l'aide logistique d'une communauté juive intégriste, les Satmars, et le portrait d'une femme, la narratrice, Belge de confession catholique, qui a su vaincre ses terreurs et le pouvoir de son mari, Israélien d'origine yéménite, pour sauver ses enfants.

Sultána je saúdskoarabská princezna, žena narozená do bájného bohatství. Má čtyři sídla na třech kontinentech, soukromé letadlo, klenoty a hojnost módních návrhářů. Ale ve skutečnosti žije v pozlacené kleci. Nemá žádnou svobodu, nemá právo rozhodovat o svém životě, nemá žádnou cenu. Skrytá pod černým závojem je vězněm, zajatá svým otcem, manželem, svými syny a svou zemí. Kvůli svým dcerám se rozhodla riskovat a promluvila o životě žen v její zemi; musí skrývat svou totožnost ze strachu, aby náboženští vůdci nevolali po její smrti. Vypráví o vlastním životě od bouřlivého dětství po manželství - šťastného pouze do okamžiku, než se manžel rozhodl ji vyměnit za jinou ženu - i o životě svých sester, přátel a služebných. Sultána vypovídá o životě saúdskoarabských žen v neúrodné, zoufalé a zpustošené zemi, kde svoboda projevu je trestána smrtí. Prostřednictvím americké novinářky z New York Times, Jean P. Sassonové, nám Sultána umožňuje nahlédnout přes závoj do tajemné společnosti, k srdci národa, kde sex, peníze a moc mají největší váhu

Jednoho dne otec Zaně a Nádije, které se narodily a vyrostly v Anglii, oznámil, že pojedou na prázdniny do Jemenu, země svých předků, kde zažijí báječná dobrodružství. Sliboval jim, že budou navštěvovat nádherné pláže, jezdit na koních bez sedla a závodit na velbloudech. Dívky ani v nejmenším netušily pravý účel údajného prázdninového výletu. Teprve na místě zjistily, že je otec v podstatě prodal do otroctví...

Volné pokračování knihy Bez dcerky neodejdu má spíše dokumentární charakter a je zasvěceno popularizaci organizací, bojujících za práva dětí na celém světě. Autorka upozorňuje na úskalí smíšených manželství a na reálné nebezpečí únosů dětí do země jednoho z rodičů. V knize uvádí mimo vlastní zkušenosti i několik dalších otřesných případů takových únosů a zdůrazňuje obtížnost, ne-li nemožnost, získat podle dosavadních právních předpisů dítě zpět. Autorčina aktivita směřuje na základě ustanovení Haagské konference k revizi zákonů v mezinárodním měřítku ve prospěch takto ohrožených a postižených dětí.

Když si bystrá a energická Američanka Betty ze státu Michigan brala v nejkrásnějších letech života svého ošetřujícího lékaře, nelákala ji vidina blahobytu na výsluní místní společenské smetánky. A vůbec už se nedala svést íránským původem svého partnera. Milovala ho upřímně, a ani tři roky romantického vztahu k tomuto amerikanizovanému Peršanovi jí sebeméně nenaznačily, jak trpkou příchuť pro ni bude mít Orient, až ho zakusí doslova na vlastní kůži. Na sklonku čtrnáctidenní dovolené v Teheránu u manželovy rodiny shledala, že nejen ji, ale i její pětiletou dcerku s poetickým perským jménem Mahtob (Měsíční svit) čeká netušené a absurdní poddanství v naprosto cizím ovzduší, ve zcela vzdálené kultuře. Celé dlouhé měsíce jí trvá, než v přísném světě islámu najde nové přátele, kteří jako by vystoupili z perských hrdinských legend a kteří jí posléze pomohou zorganizovat dramatický únik. Povinně zahalena čádorem, v krutých podmínkách války s Irákem, stíhána nepochopením a sama často těžko chápající, nachází Betty na své cestě z íránského zajetí oporu ve své dcerce, bez níž by pro ni nebyl svět svobodný a úplný.