Tři symbolické povídky (O třech penízích, Povstání na horách, O lékaři Pingovi), napsané v době, kdy hrozila druhá světová válka, v nichž autor připravuje děti a mládež na zlo a nespravedlnost a na nutnost zlo potlačovat a s nespravedlností bojovat. Tři příběhy, jejichž hrdiny jsou muži dávných časů: kouzelný střelec, vůdce povstání utlačovaných horníků dobývajících zlato a poctivý čínský lékař.
Pod Gediminovou horou je ilustrovaná kniha pro děti. Válka očima chlapce. Moskevský pionýr Míša odjíždí na část prázdnin za svým otcem, náčelníkem vojenské nemocnice v právě osvobozeném Vilně Sovětskou armádou. Prožívá tu mnohá dobrodružství s tamními chlapci, kteří jej uznají za svého vůdce, vytvářejí partu timurovců a pomáhají litevské dívce Anutě najít nacisty odvlečeného otce. Autor dovede mladého čtenáře zaujmout a zároveň nenásilně zdůrazňuje vlastnosti správného pionýra, odsuzuje fašistické barbarství a vychovává k socialistickému vlastenectví.
Kriticko-satirický román ze života ruské společnosti na přelomu 18. a 19. století, jenž svým názvem odkazuje ke známé předloze francouzské, je dílem ruského dramatika a prozaika ukrajinského původu, tvořícího v první třetině 19.století. Kniha vychází v češtině poprvé a její postavyse blíží portrétům postav reálných.
1.vydání V knize jsou otištěny tři novely: *Smrt Sokratova- tři setkání stratéga se Sokratem- líčí poslední dny filozofova života a snaží se postihnout podstatu jeho sporu s aténským vládcem. *Soud nad Senekou- je posluchačích filozofické fakulty, kteří se rozhodnou otevřít proces, jenž by osvětlil povahu Senekova učení. *Rozjímající stařec- příběh mladého sochaře, působícího v Kyjevě.
Historické pojednání, zpracované podle dosažitelných podkladů, líčí organisační vývoj československých vojenskýcih jednotek v SSSR za druhé světové války a jejich bojovou cestu od Sokolova přes Kyjev, Rudu, Bílou Cerkev, Žaškov, Duklu, Jaslo do slovenských a českých krajů. Téměř polovinu svazku zabírají mapové přílohy, v nichž jsou zakresleny operace čs. vojenských jednotek.
Roku 1185 se novgorodsko-severský kníže Igor Svjatoslavič vydal na pochod proti kočovným turkickým Polovcům. Jeho výprava dopadla neslavně, a právě o ní podává svědectví tento věhlasný staroruský epos. Jedná se o významnou slovanskou písemnou památku, která se po revoluci při odklonu ČRzápadním směrem stala pro českého čtenáře neprávem opomíjenou až přehlíženou. Dílo je známo pouze z opisu z počátku 19. století, jehož předloha údajně shořela roku 1812. Již od počátku uvedení eposu v širší známost jej proto doprovází spor o jeho historickou původnost.
Výbor z lidové poezie a prózy
Soubor pohádek, písniček, říkadel, přísloví i pořekadel pro malé čtenáře, před nimiž otvírá svérázný svět venkovského dítěte minulosti, jeho životní prostředí, přírodu i domov, dojmy, zvyky, poznání radostných i vážných skutečností lidského života a práce.
Mužický dekameron aneb veselé i truchlivé příběhy, povětšině milostné, kterými si po deset dní o vánocích krátili dlouhou chvíli mužici v městečku Poveňci u Oněžského jezera a které znamenal Vjačeslav Petrovič Maršálek je opravdu mystifikace. Jsou to parafráze ruských lidových lyrických písní a bylin, jejichž autorem je Jan Vladislav a povídek, jejichž autorem je Vladislav Stanovský. Za předlohy jim sloužily texty uvedené v doslovu jako nejbližší varianty.
