Apokryfy z našich bitevních polí.
Člověk je dějinami vláčen, často i proti své vůli
Autor, který 14 let pracoval jako válečný zpravodaj a dalších 15 let se zabýval válkami jako politik, ve své knize apokryfních povídek s pomyslným podtitulem „o pradávní české nejednotě“ čtenáře provádí českými bitevními poli od vyvraždění Slavníkovců, přes bitvu u Sudoměře, na Bílé hoře a u Hradce Králové až po osmašedesátý. O dob praotce Čecha nezažila naše země tak dlouhou dobu míru jako za posledních 50 let. Jak dlouho ještě tato doba potrvá?
Čtrnáct let pracoval Jaromír Štětina jako válečný zpravodaj. Dalších patnáct let se zabýval válkami jako politik.
„Prošel jsem, pozoroval a zkoumal asi dvacet válek. Sedm válek jsem vybral a napsal sedm povídek, které se v nich odehrávají. Kniha Sedmero královen je tedy povídková kniha. V každé ze sedmi povídek se objevuje přelud královny v šarlatových šatech. Ruce má rozpažené, jako mívají ti, kteří jsou připraveni někoho obejmout. Šarlatová královna navštívila tuto knížku sedmkrát. Úlevná a chránící, nadaná schopností podat pomocnou ruku hrdinům povídek, čtenářům i autorovi, když je jim ouvej. Proto jsem si ji vymyslel, aby zasvítila do temných příběhů válek. Aby mi pomohla s mými rozpaky a pochybnostmi. Aby nabízela záruku proti nenávisti. Aby tu byla, kdyby se démoni války znovu pokoušeli o svá vítězství. Její síla je v ženskosti. Dovolil jsem si každou z povídek opatřit samostatným doslovem, z něhož by mělo být zřetelné, jak povídka vznikla, proč autor líčí své hrdiny jako postavy magického realismu. Navíc může čtenář posoudit, kterak obstojí literární dílo ve srovnání s realitou.“
Autor provádí čtenáře bitevními poli 1. i 2. světové války, kurdské války, čečenské války, afghánské války, války o Gruzii a války o Ukrajinu.
Na zač. 90 let se vypravil novinář Jaromír Štětina s dalšími dobrodruhy po stopách pracovních táborů a zbylých gulagů na Dálném východě na Kolymu. Co vše zažili, viděli a slyšeli napsali do této útlé knížečky. Rozhovory s lidmi, kteří přežili 10, 15 nebo i 20 let v gulagu a pak byli nuceni žít ve vyhnanství zde za severním polárním kruhem. Bylo to jen krátké časové období, kdy byly otevřeny a zpřístupněny tyto tábory hrůzy a smrti. Nyní se v tichosti likvidují a v okruhu 80 km je to zakázaná zóna. Kniha obsahuje též 3 strany vysvětlivek, zkratek a táborového slangu.
ISBN 978-80-87864-90-6 (Jiří Brauner - Kartuziánské nakladatelství), ISBN 978-80-88245-04-9 (ERGO Brauner, s.r.o.).
Román o čtvrtém přikázání.
V novém románu Jaromíra Štětiny se prolínají životní příběhy čtyř přátel, horníků severočeského hnědouhelného dolu. Ve Velkodolu Maxim Gorkij pracuje na vrtné soupravě Ogar Charlie, někdejší emigrant a vrtmistr aljašských ropných polí Prudhoe Bay, syn porevolučního ruského uprchlíka Ivan Bunin, Chcípáček Václav, mírně retardovaný mládenec s dobrým srdcem, a obrovitý cikán Rafael Dežo Ursíny. Všichni mají účty s temnou dobou druhé poloviny minulého století. Najdete je na jámě, zastihnete je pít rum v hornické hospodě v Braňanech, radovat se v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka, uvidíte je kopat šachtice při průzkumu ložiska safírů na Jizerce, spolu s nimi budete slavit 1. máj a pohanský svátek Mezinárodního dne žen, společně se můžete vypravit do vesnic zdevastovaných uhelnou těžbou. Poznáte tajemství podzemního labyrintu Richard 1 u Litoměřic.
Výborně napsaný nový Štětinův román s detektivní zápletkou je o oné době, kdy se lámaly charaktery. Je o těch, kteří se tomu uměli postavit, i o těch, kteří to neuměli. Román nese autorovy biografické rysy. Řadu let na velkodole Maxim Gorkij u Bíliny pracoval. „Měl jsem štěstí,“ říká Jaromír Štětina, „komu se podaří tak zblízka poznat lidi, které doba nepokořila?“
Příběhy všech povídek se odehrávají na Frýdlantsku či v Jizerských horách, v místech, kde autor prožil dětství a mládí a kam se nepřestává vracet. Všechny se více či méně dotýkají druhé světové války, jsou inspirovány skutečnými osudy, ale podobnost jejich postav se skutečnými lidmi je dána imaginací.
Nová kniha rozhovorů s Jaromírem Štětinou volně navazuje na předchozí knihu nazvanou Život v epicentru (Portál, 2003). Kniha mapuje především posledních šest let života Jaromíra Štětiny, který se z válečného zpravodaje v roce 2004 stal senátorem. Základní otázkou, kterou se v celé knize zabývá, je brutalita moci, násilí, ovládání druhých. Předobrazem jednotlivých kapitol je jedenáct alegorických soch ctností a neřestí barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna z Kuksu u Dvora Králové nad Labem. Štětina se tak v jednotlivých kapitolách na pozadí různých současných i minulých událostí zamýšlí nad jednotlivými ctnostmi a neřestmi. Připomíná si dobu svých gymnaziálních let, prožitou ve Dvoře Králové, a časté návštěvy kuksovského braunovského špitálu, které pomáhaly formovat jeho životní postoje.
Pavla Hájková působí jako asistentka a mluvčí kanceláře senátora Jaromíra Štětiny.
Kniha popisuje podivuhodnou výpravu českých vodáků do hor Centrálního Hindúkuše v Afghánistánu v roce 2006. Je, po třiceti letech, jakýmsi volným pokračováním jiného vyprávění o plavbě na raftu zvaném Matylda knihy Jaromíra Štětiny S Matyldou po Indu.
Román o terorismu a o duši Ruska od známého novináře a reportéra. Jeho děj se odvíjí v realitě i v syrových končinách představivosti, v současnosti i v dávných vzpomínkách. Autor si do něj půjčil postavu, která prochází věky, tak jako my procházíme ulicemi. Díky ní se mu drsná vlákna znepokojivých příběhů nesplétají v provaz, z něhož se váže oprátka, ale v záchranné lano.
Epochální encyklopedie pekelných historií v Čechách.
Po čertech důkladná encyklopedie pekelných historií, ďábelských skutků a čertovin, jež zanechaly svůj otisk v dějinách, myslích i horninách Čech, je nejnovějším, veskrze unikátním a neocenitelným příspěvkem k české, evropské, ba i světové čertologické literatuře. Výprava za českými čerty urazila na své dlouhé tříměsíční pouti s koňským spřežením kolem celých Čech více než tisíc kilometrů.
