Knihobot

Dušan Šlosar

    18. listopad 1930 – 18. srpen 2020
    Dušan Šlosar
    Spisovný jazyk v dějinách české společnosti
    Jaké hlavy, takový jazyk
    Jak užívat francouzská vlastní jména ve spisovné češtině
    Otisky. 3. část
    Tisíciletá
    Jazyčník
    • Soubor krátkých esejů pobaví i poučí každého uživatele češtiny, či aspoň každého, kdo ke svému komunikačnímu prostředku není lhostejný. Autor vám vylíčí bezmála dobrodružný vznik některých slov a jejich cesty časem (touš, šumafuk, pofiderní), vyřeší vaše tvaroslovné či stylistické rozpaky (katastrofický či katastrofální, vrcholný či vrcholový, jak správně skloňovat slova rukojmí či piraňa), poradí se správnou výslovností (skansen či skanzen) a podělí se o své úvahy o svébytném životě jazyka, aniž by moralizoval, káral, nařizoval či zakazoval.

      Jazyčník
    • Tisícileté dějiny češtiny i různé perličky a kuriozity s nimi spojené vypráví jeden z odborníků v tomto oboru.

      Tisíciletá
    • Otisky. 3. část

      • 116 stránek
      • 5 hodin čtení
      5,0(3)Ohodnotit

      Kniha přináší výklady o původu zajímavých slov, v nichž se otiskly stopy jejich původu a jejich historie.

      Otisky. 3. část
    • Profesor Dušan Šlosar je výrazná brněnská osobnost, která vychovala několik generací bohemistů a za nechala nesmazatelnou stopu v oblasti historického vývoje jazyka a dialektologie. Nadto mu není cizí přemítání o jazyce způsobem přístupným pro širší publikum: napsal tři popularizační knihy, které se setkaly s velmi vřelým ohlasem. Téměř celým svým odborným životem je spjat s brněnskou filozofickou fakultou. Rozhovor, který s ním vedou dva jeho bývalí žáci, se drží životopisné linie: dětství ve Staříči a sousedním Sviadnově u Frýdku-Místku, studia v Brně, první zaměstnání v Akademii věd, brněnská fakulta v 60. letech, srpnová invaze v Brně, normalizace, listopad 1989 a to, co přišlo po něm. Závěrečná kapitola je věnována otázkám jazyka a jazykové kultury, zejména té současné. Dušan Šlosar se v rozhovoru ukazuje jako osobnost všestranných zájmů, jasných a neuhýbavých názorů a velmi plastické paměti, která je schopna vynést na světlo dávno zapomenuté lidi i události. Kniha je vybavena bohatým doprovodným materiálem (fotografie, kopie zajímavých dokumentů ad.), soupisem hlavních prací Dušana Šlosara a životopisným kalendáriem.

      Jaké hlavy, takový jazyk
    • Dlouho očekávané, doplněné a upravené vydání důležité učebnice pro vysoké školy a také pro zájemce o vývoj češtiny. Kniha autorů z brněnské Filozofické fakulty mapuje cesty spisovného jazyka na našem území a ukazuje také na vlivy staroslověnské, německé a latinské. Třetí vydání bylo podstatně přepracováno a doplněno o soudobé údaje (od posledního vydání uplynulo 27 let) a biografický apendix, který je koncipován jako stručné představení osob v knize zmíněných. Dílo svou srozumitelností a přehledností nabízí poučení nejen zájemcům z řad odborníků, nýbrž i široké veřejnosti.

      Spisovný jazyk v dějinách české společnosti
    • Historický vývoj češtiny

      • 309 stránek
      • 11 hodin čtení

      Učebnice pro filosofické fakulty se zabývá historickým vývojem češtiny.

      Historický vývoj češtiny