Židovské písemnictví patří k nejstarším, a zároveň nejrozmanitějším na světě, jeho texty dělí tisíce let i kilometrů. V knize Osm světel můžete najít nejznámější židovské pohádkové příběhy, legendy, bajky a anekdotická vyprávění. Čerpají ze starých náboženských textů - Talmudu a midrašů – a současně se v nich odrážejí pozdější pohnuté osudy Židů rozptýlených na různých místech světa. Leo Pavlát shromáždil a převyprávěl více než sedmdesát moudrých i veselých příběhů z prostředí židovských učenců, Židů sefardských i aškenázských stejně jako z chasidského prostředí. Kniha přeložená do šesti světových jazyků byla napsána již před více než dvaceti lety, ale česky mohla vyjít až po pádu komunistického režimu.
Leo Pavlát Knihy
Leo Pavlát (* 9. října 1950 v Praze) je novinář, spisovatel a diplomat, první a současný ředitel Židovského muzea v Praze od jeho navrácení české a moravské židovské komunitě (1994).







Úvahy nad Tórou - komentáře k biblickým Pěti knihám Mojžíšovým od jednoho z nejvýznamnějších novodobých izraelských náboženských filozofů - Ješajahu Leibowitze (1903-1994) v překladu Leo Pavláta. Leibowitzovo pojetí judaismu vychází z originální interpretace myšlení Moše Maimonida stejně jako ze spisů ortodoxních učenců okruhu náboženského sionistického hnutí Chovevej Cion z přelomu 19. a 20. století. Leibowitzovo svébytné, a přesto v tradici pevně ukotvené chápání ortodoxního judaismu oslovovalo širokou veřejnost především radikalitou, s níž Leibowitz kritizoval na jedné straně ústupek modernitě v opuštění ortopraxe, na straně druhé však i neautentičnost mnohých ortodoxních postojů, zaštiťujících se tradicí. Judaismus jako bezpodmínečné přijetí „jha Božích příkazů" jasně vystupuje i z Leibowitzových promluv k týdennímu oddílu Tóry, jejichž překlad se dostává prostřednictvím tohoto svazku do rukou i českému čtenáři
Stručné dějiny písma, knihy, psacího náčiní, tisku, knihoven a knihovnických pomůcek. 32 s. barev. obr. příl. 2., přeprac. a dopl. vydání knihy, původně vydané nakladatelstvím Albatros v r. 1982 jako neprodejná prémie pro členy Klubu mladých čtenářů.
Kniha Leo Pavláta, Arne Paříka a Jiřího Fišera přibližuje historii pražského ghetta, pražské synagogy, židovské hřbitovy a Židovské muzeum, jedna kapitola je věnovaná víře a židovským zásadám každodenního života. Český, anglický a německý text. Desítky čb foto, ilustrací.
Dvě židovské pohádky, které převyprávěl Leo Pavlát. Obsahuje pohádky: Pomsta čarodějky Simy a Jak Heršl dostal zaplaceno.
Na světě už bylo napsáno nesmírné množství knih. Některé si lidé přečtou a brzy na ně zapomenou, k jiným se rádi vracejí. Jsou knihy, které lidi zajímaly jen v určité době, další se předávají z generace na generaci jako vzácné dědictví předků. Takovou nestárnoucí, věčně živou knihou je především Bible. Naše vyprávění vám chtějí přiblížit jen některé příběhy z Bible. Snažili jsme se vybrat ty nejznámnější, které dnes zná každý vzdělanýý člověk. Zdaleka nejsou všechny a zdaleka je také nelíčíme tak podrobně, jako to činí Bible sama. Nabízíme spíše jen první seznámení s Biblí, nahlédenutí do jedinečného díla, které lidstvo právem nazvalo Kniha knih.
Kniha je výsledkem druhé části výzkumného projektu Boj československých Židů proti nacistům za druhé světové války. Kniha zachycuje rozpad ČSR a situaci židovských uprchlíků, jejich situaci ve Francii, formování čs. praporů na Středním Východě a ve V. Británii. Předmluva: Leo Pavlát Doslov: Karol Sidon
Co je a není zázrak
- 127 stránek
- 5 hodin čtení
Deník. Leden - duben 1943
- 68 stránek
- 3 hodiny čtení
Deník Rutky Laskierové zachycuje několik měsíců života vnímavé čtrnáctileté dívky, Židovky, která začínala tušit, že ona i všichni kolem ní brzy zahynou v plynových komorách. Deník si psala v průběhu roku 1943 v malém polském ghettu. Sledujeme tak nejen její lásky, starost o to, jak vypadá, a která z jejích kamarádek co o kom řekla, ale i to, jak se svět kolem ní nebezpečně zužoval a nezadržitelně se blížil konec ghetta.
Hilsnerova aféra a česká společnost 1899-1999
- 223 stránek
- 8 hodin čtení
Sborník přednášek z konference na Univerzitě Karlově v Praze ve dnech 24.-26. listopadu 1999.