Ulrich Baer Pořadí knih

Deer Black Out poetically constructs an impossible technology of presencing and presenting gay Southern gothic hauntings.

Disorientation and distraction are central themes in this analysis of Virginia Woolf's short story, which reflects her quest for genuine representation in writing. The ambiguous title suggests uncertainty, mirroring the narrator's confusion about the day of the week. Woolf explores how mundane experiences can both distract from and represent deeper truths, emphasizing the complexity of capturing reality through words. The narrative challenges readers to embrace this ambiguity as part of the human experience.

Klidná a mateřská paní Ramsayová a tragický, absurdní pan Ramsay tráví společně se svými dětmi a různými hosty dovolenou na ostrově Skye. Ze zdánlivě triviálního odložení návštěvy nedalekého majáku Wolfová vytváří znamenitou a dojemnou studii složitého vnitřního napětí i pozoruhodné soudržnosti rodinného života a konfliktu mezi mužským a ženským principem. Zdroj: www.kosmas.cz

Pýcha a předsudek je jedním z nejoceňovanějších děl Jane Austenové i všeobecně. Vypráví příběh Elizabeth Bennetové, která žije se svými čtyřmi sestrami, sarkastickým otcem a maloměšťáckou, úzkoprsou matkou, která myslí jen na jediné - jak své dcery výhodně provdat. Když se na nedalekém panství Netherfield usadí mladý, svobodný a bohatý pan Bingley, je jasné, že se jej paní Bennetová pokusí získat pro jednu ze svých dcer. S Bingleyem přijíždí jeho dvě snobské sestry a zdánlivě pyšný pan Darcy, bohatý pán a majitel sídla Pemberley a poloviny hrabství Derbyshire, který na svéhlavou Elizabeth neudělá právě nejlepší dojem, narozdíl od přátelského Bingleyho, který si velmi rozumí s Lizzynou sestrou Jane. Na scéně se také objevuje pan Wickham, zapřísáhlý nepřítel Darcyho a chudý pěšák, který přijel s regimentem na zimu do města, a získává si Elizabethiny sympatie. Nic však není, jak se zdá být...

Londonovo Volání divočiny je mistrovským dílem jak svým stylem, tak i proto, že povyšuje dobrodružné příbehy na úroveň klasické literatury. Komiksové zpracování přibližuje Buckův příběh čtenářům již od 9 let. Úžasné obrazové ztvárnění a velmi čtivý text jim pomohou užít si toto zajímavé a napínavé vyprávění. Buck je čtyřletý pastevecký pes hýčkaný svým pánem a jeho rodinou. Jeho životse změní ve chvíly, kdy je unesen a prodán, aby služil během zlaté horečky na Klondiku a tahal těžké sáně hlubokým sněhem. V novém prostředí brzy zjistí, že jeho prvotní instinkty převažují. Naučí se nejen přežít, ale ve svobodném, volném a divoém životě nakonec najde zalíbení.

Rainer Maria Rilke von A bis Z – für Anfänger und Fortgeschrittene eröffnet Ulrich Baer 26 neue Zugänge zu Leben und Werk des großen Dichters. Ob nun B wie Buddha, F wie Frösche, M wie Mussolini oder Z wie Zahl: Jedes dieser auf den ersten Blick oft überraschend ausgewählten Worte wird vor dem Hintergrund von Rilkes Gesamtwerk untersucht und beleuchtet so die enge Verbindung, die zwischen Rilkes Dichtung und seinem Leben besteht. Dabei entpuppt sich Rilke als ungemein konkreter Dichter, als Dichter des gelebten statt des philosophisch reflektierten Lebens. Jedes der 26 Kapitel steht für sich, keines baut auf Vorwissen auf, so daß der Band zum Blättern nach Lust und Laune einlädt.

Traumadeutung handelt vom ersten und letzten Dichter der Moderne: von Charles Baudelaire, der als erster den traumatischen Schock als Signatur der Moderne identifizierte, und von Paul Celan, dessen Werk Zeugnis von der Katastrophe ablegt, die das Ende der modernen Traditionen markiert. Beide Autoren bemühen sich in ihren Gedichten um die Darstellung von Erfahrungen, die unabhängig vom Willen oder Bewußtsein als unverarbeitet, schockierend und traumatisch im Gedächtnis haften. Mittels der Analyse von je drei Gedichten Baudelaires und Celans zeigt Ulrich Baer, daß die Beschäftigung mit den ästhetischen Eigengesetzlichkeiten des Gedichts ein Modell für die Mitteilbarkeit von traumatischen Erfahrungen darstellen kann. Dieses »außergewöhnlich luzide Buch« ( Harold Bloom ) bietet nicht nur einen neuen Zugang zu Baudelaire und Celan, sondern erhellt auch die Beziehung zwischen Literatur, Trauma und Geschichte: wie wir Wirklichkeit wahrnehmen, wie wir unsere Erinnerung sprachlich vergegenwärtigen und wie wir vergessen.