Slavný romantický příběh o lásce mladíka z dobré rodiny k mladičké venkovské dívce, která se v Paříži proslavila jako kurtizána. Mladý právník s ní odjíždí na venkov a dívka, která chce žít jen pro něho, zcela změní svůj život. Láska milenců se ale střetne s vůlí mladíkova otce, který se obává, že tento poměr ohrozí dceřin sňatek a dobré jméno rodiny... 32-007-81
Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém. Výmluvný postřeh giganta ruského realistického románu Lva Nikolajeviče Tolstého otevírá jedno z nejslavnějších psychologických děl v dějinách literatury, v němž si spisovatel po monumentální fresce Vojna a mír dopřál komornější zápletku a dalekosáhlým přetvořením látek módních romancí vyjádřil odpor k pseudomorálce „vyšších kruhů". Inspirován skutečnou událostí, kdy se spořádaně vyhlížející mladá dáma vrhla pod kola nákladního vlaku, vytvořil Tolstoj příběh o skandálním poklesku „dobře provdané" krasavice, která je přinucena váhat mezi salonním životem v nelásce a přirozeným právem na štěstí. Vzplanutí choti carského hodnostáře k důstojníku Vronskému, jež spisovatel umně proplétá s osudy a krizemi dalších příbuzných a přátel, je pro Annu o to tragičtější, že na rozdíl od dobových mravokárců nedovede být pokrytecká a milostný poměr ani jeho následky netají.
Jde o souborné vydání Jessie a Morgiany a Královny vln.
Řím za vlády dvou konzulů. Řím úpadku morálního i hmotného - to je dějiště tohoto románu. Městská spodina a zkrachovalí zemědělci zaplavující Forum Romanum - to je kompars velké hry. Právě o hlasy tohoto komparsu bojují dva kandidáti na konzulský úřad. Tvrdý a bezohledný Fabius a proti němu Hybrida, muž snažící se o skutečné zvelebení města. Rozvíjí se velký zápas, doplněný kulisami starého Říma, umělecky zdobenými paláci s překrásnými zahradami, a špinavými, smrdutými domy pro chudinu. Lidé se srocují, v arénách teče krev... Oslavují herce Frangona, pranýřujícího nemorálnost a vzápětí se sami nechávají podplácet. Jsou najímáni vrahové... Naše oči jsou oslněny barvitým obrazem starého města, vymalovaným s velkou znalostí každodenního života.... celý text
Román vydaný knižně po prvé r. 1921 byl inspirován 1. světovou válkou. Hlavní dějovou osnovu tvoří životní příběh dvou Jindrů, otce a syna. Jako ve všech svých dílech volí spisovatel i zde postavy výjimečné, poznamenané bizarními osudy. Jinošská romantická láska Jindry staršího k proletářce Božence Nekušové, bědné dětství Jindrova nemanželského syna Jindry mladšího a jeho další osudy, ztráta matky, shledání s otcem, láska k proletářské intelektuálce Jiřině, válečné hrůzy, oslepnutí, strašlivé milostné nedorozumění Jindrů a Jiřiny - to vše tvoří nepřetržitý řetěz groteskních životních trageií, jež dává autor…
Román Vojna a mír (napsáno v letech 1863-1869, vydáno v roce 1869) je čtyřdílná románová epopej, jedno z největších a nejslavnějších děl světové literatury. Lev Tolstoj se v názvu své knihy inspiroval ve stejnojmenném díle francouzského anarchisty a filosofa Pierra-Josepha Proudhona. V románu vystupuje na 250 postav hlavních i epizodních včetně historických osobností cara Alexandra I., císaře Napoleona či generála Kutuzova. Obsáhlé, barvité líčení bitev (u Slavkova, u Borodina) či vylidněné, hořící Moskvy nemá ve světové literatuře obdoby. Komorní scény ze života vyšší společnosti a milostná vzplanutí a dobrodružství se střídají s líčením historických událostí a boje ruského lidu proti Napoleonovi. Při psaní se Tolstoj neinspiroval jen světovými historickými událostmi, ale i osudy vlastní rodiny. Například předobrazem románové postavě Nataši Rostovové a jejím životním strastem byla autorovi jeho vlastní švagrová T. A Kuzminská. První část epopeje se odehrává v roce 1805 a obsahuje např. popis bitvy u Slavkova.
