Hned první stránky románu Lhostejní nás ex abrupto uvádějí do prostředí a děje: vstupujeme do salónu honosné buržoazní vily někde v Římě, kde spolu konverzují matka Mariagrazia, stará, snobská, zmalovaná a omezená ženština, její milenec Leo, vychytralý a cynický obchodník hrající sina zachránce rodiny, dcera Karla a syn Michal, útrpně prožívající stále stejně plynoucí dny a pociťující lhostejnost vůči všemu okolo. Později se ke společnosti přidává ještě matčina přítelkyně Líza, bývalá Leonova milenka, na kterou Mariagrazia chorobně žárlí. Onoho večera se začínají sbíhat nitky dlouhodobých strategií a tužeb jednotlivých postav.
Adolf Felix Knihy







Italské renesanční novely
- 412 stránek
- 15 hodin čtení
Kniha je výběrem novel od 18 italských renesančních autorů. Matteo Bandello je zde zastoupen nejpočetněji. Výběr novel a překlad je dílem Adolfa Felixe, který má již v Databázi překlady pěti titulů. Závěrečným slovem renesanční tvorbu italských autorů doplnil Josef Bukáček.
Úpadek a pád římské říše Edwarda Gibbona je monumentální dílo, které ohromuje svou rétorikou a vtipem. Gibbon podává panoramatický obraz společnosti a historických událostí, evokuje slávu římské civilizace, která se vyznačovala univerzálním právem, regionální autonomií a náboženskou tolerancí. Během Pax Romana lidé zažívali míru osobního bezpečí a prosperity, jakou nikdy předtím nepoznali. Řím je pro Gibbona symbolem osvícenské budoucnosti, kde byly všechny náboženské kulty považovány za rovnocenné. Dědictví Říma fascinují především popisy jeho rozkladu a vědomí, že každé impérium a civilizace jsou smrtelné. V úpadku římské společnosti nacházíme symptomy současnosti: dekadenci, ztrátu ctností, korupci, sociální politiku založenou na uplácení, rostoucí daně a byrokracii, zánik střední třídy a vznik bohatých latifundistů. Gibbon ukazuje, jak mocná říše byla oslabena expanzí a nakonec zničena kompromisní politikou vůči imigrantům. Při psaní prvního svazku svých dějin v době vzniku americké republiky, inspirované Římem, cituje Benjamina Franklina: „Nedokážeme-li záviset jeden na druhém, bude každý z nás viset zvlášť.” Toto je memento mori našich časů.
Nové vydání vtipné a přemýšlivé detektivky známé autorky kriminálních a psychologických románů, v níž s prostřednictvím svého hrdiny, inspektora londýnské policie, upoutaného dočasně na lůžku a tudíž se velice nudícího, snaží vyřešit historickou hádanku. Byl protagonista jedné z nejznámější Shakespearovy tragédie Richard III. opravdu vrah, krutovládce a mravní netvor, nebo nešťastný král, proti němuž se snad všechno spiklo? Vyústění je nejen překvapivé, ale přináší nejedno zamýšlení nad otázkou pravdy v dějinách a nad rolí mýtů a stereotypů v nich. Doplněno studiemi Václava Dršky (o dějinách Anglie v době válek růží) a Jiřího Raka (o mýtech a stereotypech v dějinách).
Ze života první české pilotky Boženy Laglerové.
Autor líčí nesčetné svízele Amosova a jeho tří druhů, novgorodských kupců, jedoucích s poselstvím k Dánskémi králi.



