Vitaliano Brancati, italský prozaik, se proslavil svým ostrým a ironickým pohledem na sicilskou společnost a italský fašismus. Jeho díla často zkoumají témata provincionalismu, maskulinity a sexuality, přičemž používá specifický styl, který kombinuje humor a hořkost. Brancatiho příběhy jsou poznamenány hlubokým pochopením lidské psychiky a slabostí, které mistrně vykresluje v napjatých a pronikavých portrétech. Jeho nejznámější díla se vyznačují smyslem pro detail a jedinečnou schopností analyzovat společenské jevy s nadčasovou relevancí.
Román italského autora, představující jedno z nejúspěšnějších děl poválečné italské literatury. Příběh na pozadí kontrastů italského jihu a severu, v němž jde o nemilosrdnou destrukci dvojího mýtu, mýtu sexuality jakožto výrazu náboženských a společenských předsudků a mýtu chlapství jakožto korelátu fašismu. Román se dočkal ve své vlasti mnoha vydání a byl i zfilmován.
Autor podáva príbeh vo forme ľahkého, humorného románu. Hrdina románu Giovanni je typickým predstaviteľom Sicílčan a ich mravov. Mladí páni sa tu vyžívajú v přeerotizovaných predstavách, ktoré sú nakoniec dráždivejšia než sexuálne realita sama.
Pubblicato nel 1941, durante la guerra mondiale, il romanzo si distingue per la sua eccentricità, immune dalle esagerazioni nazionalistiche del tempo. Attraverso ironia e comicità, esplora una condizione di indifferenza e modesto edonismo, osservata nella borghesia siciliana, ma rappresentativa del carattere di un "italiano medio" che aspira a essere guerriero, santo o navigatore. La vita di Giovanni Percolla, un quarantenne scapolo catanese, è segnata dalla fuga dalle responsabilità, coccolato dalle sue tre sorelle nubili. Trascorre le giornate tra pasti abbondanti, pisolini e chiacchiere con amici, sempre sulle donne. Tuttavia, si innamora, si sposa e si trasferisce a Milano, dove sembra adottare uno stile di vita "continentale": mangia meno, dimagrisce e rinuncia al pisolino. Ma un ritorno in Sicilia, nella casa con le sorelle, lo riporta alle vecchie abitudini, da cui non si libererà mai più. Con un sarcasmo pungente, il romanzo delinea una sconfitta storica ed esistenziale, evidenziando il trionfo di un vuoto d'essere, ma lo fa con momenti di irresistibile divertimento e un sorriso consapevole e amaro.
