Jan Noha Pořadí knih

U příležitosti konání výstavy Nadevším ticho rybníků (Jižní Čechy Marie Šechtlové po padesáti letech) v galerii vydalo Muzeum Vimperska katalog. Výstava se vrátila do Muzea Vimperska přesně po padesáti letech a přinesla kromě experimentálních fotografií jihočeské krajiny také básně Jana Nohy a Radka Štěpánka. V katalogu naleznete přetištěny některé z fotografií, které bylo možno vidět na výstavě, ale i fotografie, které vystaveny nebyly. Svým formátem a podobou je inspirován katalogem Alšovy jihočeské galerie z roku 1966. Předmluvu napsala kurátorka výstavy Helena Michalíková.

Ho Či Minovy verše psané v době čínského uvěznění v letech 1942-1943 jsou nejspíš vůbec nejpřekládanější vietnamskou knihou vůbec, za což samozřejmě vděčí i světoznámosti autora-politika. Přes toto neliterární pozadí jim však nelze uznat zajímavost, a přitahují překladatele dodnes, bez ohledu na změny politické. V českém kontextu se přesto dá považovat vydání Ho Či Minových básní v této době za poměrně odvážný čin. Díky němu máme k dispozici již třetí knižní překlad v češtině – zároveň nejstarší i nejnovější… Deník z vězení vydalo nakl. Periskop – Zdenka Brožová z Hluboše. Ho Či Min psal své vězeňské verše v klasické čínštině, Vietnamci sami se s nimi seznámili prostřednictvím převodů do vietnamštiny, a z této vietnamské verze pochází i tento překlad. Zachované překlady (45 textů) jsou doplněny několika novými (12), které přebásnil Karel Sýs, jenž rovněž sbírku v novém vydání uspořádal a napsal k ní poněkud stručnou, zato údernou předmluvu. (Jak Sýsova předmluva, tak Duong Tat Tuův dovětek je v knize i ve vietnamském překladu.) Právě vydaný soubor nám pro změnu představuje překlad z vietnamštiny.

Nejkrásnější básně Jana Nohy, vybrané k výročí 100. let od narození básníka. Vydal Městský úřad Benešov ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví Uspořádala PhDr. Alena Mrázová K přečtení zde - viz PDF, k dostání v Informačním centru města Benešov u Prahy http://www.alenamrazova.com/basne.html U příležitosti vydání recitovala verše Gabriela Vránová - filmový záznam zde: https://www.youtube.com/watch?v=_DbUIdzKS4Y

2. vydání. Výběr nejznámějších básní Jana Nohy pro děti s veselými ilustracemi Jindřicha Kovaříka. Tady jsou ukázky: Malíř slunce Slunce, slunce malovalo. Stíny tuší, světla zlatem a ty svěží jarní deště loužemi a blátem. Slunce, slunce malovalo. A když večer zapadlo, každý obraz proměnil se v černé noční zrcadlo. Kam kdo chodí spát Slunce chodí spát do peřin. Nevěřím. Věřím. Nevěřím. Měsíc chodí spát do mraků. Nevěřím. Věřím zázraku. Vítr má v lesích postýlku. Vánky v nich mají přistýlku. Vosa chodí spát bosa. Trávě ustýlá kosa. Král v pohádce spí na trůně. Písnička spinká na struně. Den spává v noci odpoledne. Večer spí ráno, ale ráno má neustále odestláno. Čas často usne v hodinách a je mu v nich jak v peřinách, zastaví je a netiká. Natáhneme mu budíka. Nevěříš? Věříš? Nevěříš? Ještě mi řekni, kde ty spíš? Spíš na vodě? Spíš málo? A co se ti dnes zdálo? Strom a jablíčko Ze stromu spadlo jablíčko. Strom stojí u skály. Ty nyní hádej, Aničko, kam se kutálí. To přece každého napadne, dej hádat kdekomu: žádné jablíčko nespadne daleko od stromu. Když se jablíčko kutálí okolo chaloupky, no, to byste se nasmáli: těší se na zoubky!

Dětská kniha líčí v pohledu školáčka, jak se svou starší sestrou uvítali v rodině nového bratříčka a co se změnilo v rodinném životě od doby, kdy táta přivezl maminku s bratříčkem z porodnice, do chvíle, kdy babička radí chlapci, jak oslavit první bratříčkovy narozeniny. Rok 1976, 1. vydání v SPN - Státní pedagogické nakladatelství, n. p., v Praze.

Výbor z veršů, plný kouzla a citu, probouzí u dětí smysl pro krásu, čistotu, ukazuje radostný svět hravého dětství.

Výběr nejznámějších básní Jana Nohy pro děti s veselými ilustracemi Jindřicha Kovaříka. Tady jsou ukázky: Malíř slunce Slunce, slunce malovalo. Stíny tuší, světla zlatem a ty svěží jarní deště loužemi a blátem. Slunce, slunce malovalo. A když večer zapadlo, každý obraz proměnil se v černé noční zrcadlo. Kam kdo chodí spát Slunce chodí spát do peřin. Nevěřím. Věřím. Nevěřím. Měsíc chodí spát do mraků. Nevěřím. Věřím zázraku. Vítr má v lesích postýlku. Vánky v nich mají přistýlku. Vosa chodí spát bosa. Trávě ustýlá kosa. Král v pohádce spí na trůně. Písnička spinká na struně. Den spává v noci odpoledne. Večer spí ráno, ale ráno má neustále odestláno. Čas často usne v hodinách a je mu v nich jak v peřinách, zastaví je a netiká. Natáhneme mu budíka. Nevěříš? Věříš? Nevěříš? Ještě mi řekni, kde ty spíš? Spíš na vodě? Spíš málo? A co se ti dnes zdálo? Strom a jablíčko Ze stromu spadlo jablíčko. Strom stojí u skály. Ty nyní hádej, Aničko, kam se kutálí. To přece každého napadne, dej hádat kdekomu: žádné jablíčko nespadne daleko od stromu. Když se jablíčko kutálí okolo chaloupky, no, to byste se nasmáli: těší se na zoubky!