Veršovaná novela Héró a Leandros, básnické zpracování lidové pověsti o Romeovi a Julii starověku, je dílem jinak neznámého učence Músáia z 5. stol. n. l. a je "poslední růží ve vadnoucí zahradě řecké poezie". Překladatelka nahradila hexametr originálu máchovsky uvolněným alexandrinem.--- Obsahuje též Verše na rozloučenou a přítisk Z myšlenek Theognidových / Theognis. Theognis žil v polovině 6. stol. př. n. 1. v Megarách. Přestože prožíval trpký osud nemajetného psance bloudícího světem, dovedl optimisticky chápat životní radosti. Pod jeho jménem se zachovala sbírka krátkých elegií, která byla později rozšířena podobnými verši jiných básníků. V některých dvojverších sbírky uděluje Theognis životní rady svému mladému příteli Kyrnovi. 25-028-74
Músáios Pořadí knih






- 1974
- 1932
První polovinu tvoří antický příběh o tragické lásce mladíka Leandra a dívky Héróny, kněžky bohyně Afrodity. Druhá je složena z veršů archaického řeckého elegika Theogida z Megary. Tento aristokrat hluboce opovrhuje demokracií a průměrností a snaží se vštípit svoje ideály mladému milenci Kyrnovi. Elegie jsou zajímavé nejen jako svědectví o přelomové době, kdy Řecko přecházelo od oligarchie k demokracii, a o jejím zrcadlením v duši aristokrata, ale také jako jeden z inspiračních zdrojů Nietzscheho filosofie.