Židovské anekdoty vydal Poláček v lednu 1933 v orbisovské edici Veselá mysl. Otiskoval je však už dříve v humoristickém časopise Dobrý den, jehož byl vedoucím a odpovědným redaktorem v letech 1927-1930. Poláček ve své tvorbě vždy stavěl na dokonalé znalosti prostředí, o kterém psal, a dokázal věrně zachytit postavy i situace. Židovské anekdoty vycházejí z jeho častých návštěv pražské židovské společnosti. Nejvíce anekdot je věnováno šnorerům, finančním otázkám, na druhém místě jsou námluvy a rodinný život a na třetím historky kolem rabínů a víry. Další anekdoty se týkají obchodu nebo otázek souvisejících se smrtí.
Vzpomínky řídícího letového provozu na stanovišti APP
152 stránek
6 hodin čtení
Práce řídícího letového provozu je velmi zajímavá, ale zároveň i náročná. Co může být v životě krásnějšího, než mít zaměstnání, které je zároveň vaším koníčkem. A to je přesně případ autora této knihy. Postupným vzděláváním získával další kvalifikace a svoje znalostivždy rád předával mladším kolegům a kolegyním. O tom všem se dozvíte při čtení jeho knihy. Nechybí ani veselé příběhy, které se zde odehrály.
Podle jednotlivých oddílů knihy je o: hře se slovy, vniřní náplni slov, vnější stránce slov a parodii. Čím víc to víš, tím víc cítíš větší, obdivný pocit jediný k nádheře pružné češtiny :-)
HLAVA XXII, první dílo Josepha Hellera (1923–1999), autorův dnes již klasický válečný román, je zároveň jeho dílem nejslavnějším. Fenomenální úspěch, který mu otevřel cestu k velké spisovatelské kariéře, si tato kniha vydobyla groteskně absurdním popisem osudů hlavního hrdiny Yossariana a jeho bombardovací letky, napadající se střídavým úspěchem různá italská města, a především nelítostně kritickým zobrazením vojenské mašinérie, představované cynickými, ale o to ctižádostivějšími a bezohlednějšími představiteli velitelského sboru.
Heller vychází ze svých vlastních válečných zkušeností a v této próze, svým duchem vzdáleně příbuzné Haškovým „Osudům dobrého vojáka Švejka“, předznamenal pacifistické postoje, jež pak v Americe především u mladé generace o pár let později naplno probudila vietnamská válka.
Jiří Anderle (1936) je malíř a grafik. V desítkách grafických a obrazových cyklů naléhavě a působivě vyjadřuje existenciální úzkost člověka jak konkrétní (válka), tak i obecnou, nadčasovou (stárnutí, samota). Počet Anderleho samostatných výstav v celém světě se blíží stovce, tam také získal okolo čtyřiceti cen. Je zastoupen například v newyorském Metropolitním muzeu jako jediný český umělec, jehož grafické dílo je vystaveno v jednom sále společně s Rembrandtem, Dürerem, Matissem a Picassem.
Rozmarný humor a fantazie charakterizují tyto drobnější vtipné příběhy o dětech, lidech, oživlých věcech i zvířátkách, představujících se v neobvyklých situacích a prožívajících fantazijní děje. SNDK, Praha, 1965
Soubor koláží s erotickými náměty, přetištěných z různých publikací a časopisů domácích (Mladý svět, Literární noviny, Plamen, Host do domu, Kulturní tvorba, Student, Trn, Czechoslovak Life, Im Herzen Europas aj.) izahraničních (Beschwerdebuch, Konkret, Berliner Magazin, švédský Hjälp,jugoslávský Paradoks, Österreich über alles, Irodalmi szemle, Züricher Woche, Gebrauchsgraphik aj.) nebo převzatých z výzdoby českého snack baru na Expu 67v Montrealu. Knihu doplňují novinové recenze z autorových výstav v Berlíně, Hamburku, Vídni a Curychu.
