William Styron Pořadí knih (chronologicky)

Povídky Williama Styrona spojuje téma osamělosti intelektuálně založeného jedince, který je přinucen změnit své návyky a ocitne se náhle v prostředí, jež je mu bytostně cizí. Styron zpracoval v pěti povídkách především své osobní zkušenosti: první získal v období druhé světové války, kdy přerušil studia a byl odveden do řad námořní pěchoty, ale dříve než mohl se svou jednotkou zasáhnout do bojů, Japonsko kapitulovalo. Podruhé Styron narukoval k téže zbrani jako rezervista na počátku padesátých let, kdy probíhala válka na korejském poloostrově. Ani tady se žádných bitev nezúčastnil, přesto však dokázal sugestivně zachytit smrtelný strach, jenž ho prostoupil ve chvílích, kdy hrozilo bezprostřední nasazení do probíhajících konfliktů. V silných, pacifistických příbězích Styron přesvědčivě dokumentuje, jak brutálním a ubíjejícím způsobem mohou působit na povahu vzdělaného člověka dimenze vojenského života, jimž se přizpůsobuje jen s největším sebezapřením. Na druhé straně ovšem konstatuje, že v souboji se zlem je zapotřebí přinášet oběti a snad i proto se v jedné z próz přiznává, že „přes averzi ke všemu vojenskému shledávám na životě vojáka všelicos přijatelného a dokonce fascinujícího“.

The five personal and intensely powerful tales that make up this collection draw upon William Styron's real-life experiences in the US Marine Corps, and give us an insight into the early life of one of America's greatest modern writers. The stories are set in the gruelling camps and sweltering training fields which mark the limbo point between civilian life and the horrors of war. The stories tell of young men embarking on suicidal 1000 mile roundtrips to New York to see their girlfriends on 36 hour leave periods; the surreal experience of being conscripted for a second time to serve in the Korean War; and the frustration and isolation of returning home when service is over. The Suicide Run brings to life the drama, inhumanity, absurdity and heroism that forever changed the men who served in the Marine Corps.

"Mr. Styron's description of his climactic night of 'despair beyond despair' moved me (a healthy, nondepressive personality) to the point that I felt I was facing my own death. Here is an example of art refined in the fire of experience: the writing is so pure one is hardly aware of the ink on the page." —Edmund Morris In the summer of 1985, William Styron was overtaken by persistent insomnia and a troubling sense of malaise—the first signs of a deep depression that would engulf his life and leave him on the brink of suicide. In Darkness Visible a great novelist describes his devastating descent into depression, taking us on an unprecedented journey into the realm of madness. Expanded from his celebrated Vanity Fair piece, this moving memoir is an intimate portrait of the agony of Styron's ordeal, as well as a probing look at an illness that affects millions but is still widely misunderstood. "To most of those who have experienced it," Styron writes, "the horror of depression is so overwhelming as to be quite beyond expression." Through Styron's remarkable candor and powers of description, we come truly to understand the anguish of a mind desperate unto death. We are moved yet not depressed by his account: with him, we feel uplifted by a sense of catharsis and can at last begin to fathom depression's dark reality.

Tři příběhy, založené na autentických vzpomínkách, se vracejí do 30. let 20. století a vážou se k autorovu rodnému virginskému pobřeží.

Viditelná temnota: Memoáry šílenství – jedna z posledních prací, kde Styron popisuje své těžké deprese, které ho postihly v šedesátých letech a které jej málem dohnaly k sebevraždě. Po krátkém pobytu v nemocnici se mu podaří alespoň částečně nad touto chorobou zvítězit. Čtenářům Styron umožňuje nahlédnout do svého nitra i utrpení lidí postižených touto chorobou, které okolí často nechápe.... celý text

The first non-fiction titles from William Styron which addresses great moral issues with passion and precision. His writing is at once meditative and engaged, personal and erudite, whether he is covering the greats of American literature, or exploring the nature of the American South. Throughout, Styron's warmth, humour and candour, coupled with a refusal to judge, make for stirring and stimulating reading.

Rozsáhlý psychologický román zpracovává originálním způsobem etický aspekt 2. světové války a nacistických vyhlazovacích táborů z pohledu Američana. Autor vypráví tragický příběh z podzimu 1947, kdy se v newyorském penziónu setkává začínající spisovatel s polskou emigrantkou, která přežila koncentrační tábor, a s charismatickým židovským vědcem. Osobní tragédie hrdinky je podbarvena zážitky, jimiž prošla a které jí znemožňují návrat k normálnímu životu. Věcné pasáže z Osvětimi se dostávají do souvislosti s americkým rasismem a vědomím, že konec války neukončil utrpení a traumata přeživších obětí. Kniha je sugestivní výpovědí o zlu a destruktivních silách v lidské psychice, o problému viny a kolektivní odpovědnosti za to, čeho se může člověk dopustit na druhém člověku.

Prvé slovenské vydanie slávneho románu vyšlo v edícii LUK - Knižnica modernej svetovej prózy. Verše Emily Dickinsonovej preložil Milan Richter. Štúdiu napísal Juraj Vojtek.

William Styron traces the betrayals and infidelities--the heritage of spite and endlessly disappointed love--that afflict the members of a Southern family and that culminate in the suicide of the beautiful Peyton Loftis.

Rozsáhlý mnohovrstevnatý román (1979) začíná okamžikem, kdy se mladý jižanský spisovatel Stingo přistěhuje do brooklynského penzionu, aby tam pracoval na svém románu. Brzy začne být proti své vůli vtahován do citového dramatu mezi jeho sousedy: přecitlivělý Žid Nathan se propadá do zničující duševní choroby a krásnou Polku Sophii poznamenalo prožité v utrpení v Osvětimi. Stingo sleduje, jak jejich osudy směřují k tragickému závěru, a poslouchá Sophiino vyprávění o minulosti, z něhož se po částech vynořuje děsivý, krutě realistický obraz společenského zla, které páchá nenapravitelné škody na lidské duši. Pomocí psychologické drobnokresby a epické malby charakterů i prostředí obnažuje autor otázky viny, kolektivní odpovědnosti a povahy zla, ať už jde o nacismus či o americké stigma otrokářské minulosti. Sophiina volba zůstává románem trvalé literární hodnoty.

Psychologický román z jihu USA, jehož hlavním tématem je marné hledání nesobecké a odpouštějící lásky. Příčinou rozvratu rodiny advokáta je matka, vychovaná v puritánských tradicích amerického jihu, která všem dává neustále najevo svou morální nadřazenost a nedokáže se vymanit z okruhu vlastních upjatých představ o životě.

V pozdním létě roku 1831 se v zapadlé končině jihovýchodní Virginie vzbouřili černí otroci. Byla to jediná organizovaná vzpoura, třebas krátkodobá, v dějinách amerického černého otroctví. Vedl ji pozoruhodný mladý, jedenatřicetiletý černoch jménem Nat Turner, vzdělaný otrok, který secítí Prozřetelností předurčen osvobodit svůj lid a vyhubit všechny bílé v kraji. Ve světle útlaku, vykořisťování a beznaděje hledá spravedlnost pro své černé bratry a jako kazatel-samouk nachází oporu a opodstatnění pro svůj boj v jediné knize, kterou zná, v bibli. Poslání, jež mu ukládá jeho smysl pro spravedlnost a rovnost všech lidí, pokládá za příkaz boží a inspiruje se starozákonními proroky. Tyto události a stejnojmenné písemné doznání Nata Turnera z roku 1831 se staly podkladem románu předního romanopisce Williama Styrona. „Styronův román je úžasným dotvořením primitivního dokumentu,“ píše o něm Zdeněk Vančura ve své studii „Věk gigantů. Několik pohledů na současný americký román“. „Nad vnějšími fakty buduje autor obraz duševního vývoje, toužebných snů a vidin prvního jižního otroka, který se naučil číst tak, že mohl přečíst celou bibli a vyložit ji soukmenovcům podle jejich nazírání a jejich cílů.“ Styronův román vyšel v USA v roce 1967 a vyvolal veliký ohlas i rozruch. V roce 1968 byla Styronovi za tento román udělena Pulitzerova cena.

Slávny a kontroverzný román amerického spisovateľa, založený na skutočných udalostiach. Opisuje príbeh kazateľa Nata Turnera, vodcu vzbury otrokov vo Virgínii v roku 1831.

WINNER OF THE PULITZER PRIZE In 1831 Nat Turner awaits death in a Virginia jail cell. He is a slave, a preacher, and the leader of the only effective slave revolt in the history of 'that peculiar institution'. William Styron's ambitious and stunningly accomplished novel is Turner's confession, made to his jailers under the duress of his God. Encompasses the betrayals, cruelties and humiliations that made up slavery - and that still sear the collective psyches of both races.

V kratší novele líčí autor dlouhý cvičný pochod amerických záložníků a působivě zachycuje nejen duševní stavy a rozpad duševních i tělesných sil pochodujících, ale i tupost a bezohlednost vojenské mašinérie, jež je nesmyslným rozkazem přivodí.

Mitten im Frieden erhalten die Soldaten eines amerikanischen Marineinfanterie-Camps in Carolina von ihrem ehrgeizigen Vorgesetzten Oberst Templeton den ebenso grausamen wie sinnlosen Befehl, einen Übungsmarsch von 36 Meilen zu machen – zur ›Vorbereitung auf den Ernstfall‹. Es sind Reservisten, die sich dieser Strapaze zu unterziehen haben, Veteranen des Zweiten Weltkriegs wie Hauptmann Mannix, der diesen Befehl als einen Akt der Willkür, als eine äußerste persönliche Herausforderung empfindet und dagegen aufbegehrt. Ehre und Selbstachtung stehen für ihn auf dem Spiel. Doch sein Aufbegehren ist das des zur Ohnmacht verurteilten Revolutionärs. In ihm selbst, in seiner eigenen Schwäche und Erschöpfung glaubt er während des langen, qualvollen Marsches seinen Widersacher, den durch die Schranke der militärischen Disziplin unangreifbaren Vorgesetzten zu bekämpfen; ihn glaubt er zu besiegen, indem er sich und seine Untergebenen mit eben jener despotischen Verbissenheit, die er an dem Obersten verurteilt, zum Gehorsam und zum Aushalten zwingt. ›Der lange Marsch‹ ist die Geschichte einer heroischen Selbsttäuschung.

Autor se v románu pokusil o hlubokou výpověď o své zemi s posláním spisovatele, který je mluvčím jejího svědomí. Vtahuje nás do příběhu s Petrem Leverettem. Postupně vniká do záhady vraždy, násilí a pokusu degradovat a zotročit bližního svého. Vtahuje nás do příběhu dvou amerických přátel, milionáře Masona Flaga a malíře Casse Kinsoboinga, jejichž osudy vrcholí v tragickém střetu na jihu Itálie. Zde se setkávají s vypravěčem příběhu, s Petrem Leverettem. Autor zde, tak jako v jiných svých dílech, ukazuje robustní sílu, násilí a drastické scény zcela bez příkras. A stejně tak postupuje i do niter svých hlavních hrdinů. Odhaluje roušku amerického snu, jehož ztělesněním je právě cynický Mason, který trpí představou, že on, příslušník majetnické elity, může všechno. Román v závěru otevírá otázku volby, na kterou odpovídá malíř Cass, jež vezme spravedlnost do svých rukou. Přes všechny předchozí akcenty, trpkost, nihilismus, malomyslnost, rozkolísanosti a pesimistického bloudění dochází Cass na své dlouhé, ale přes všechno poctivě protrpěné pouti, ve své individualistickém hamletovském dilematu „být, či nebýt“ k prostě lidskému závěru, že je nutno volit bytí – v naději, že člověk bude aspoň nějakou dobu tím, čím skutečně může být.... celý text