Asi nejznámějším dílem Bezděkové je kniha pro děti a mládež Říkali mi Leni, která patřila po řadu let mezi povinnou školní četbu. Kniha byla mnohokrát reedována a přeložena do několika jazyků, například do ruštiny, angličtiny, slovenštiny či švédštiny. V poutavém a dobře vykresleném příběhu se zde před námi rozvíjí osudy malé holčičky, která byla tak jako mnoho dalších dětí za druhé světové války odebrána českým rodičům a zavlečena do Německa na "převychování." Doslov Karel Nový.
Dětský román z prostředí mezinárodního pionýrského tábora rozehrává děj kolem citlivé dívky z učitelské rodiny. Hrdinka prožívá řadu příhod, poznává horskou přírodu, sžívá se s dětmi nejen z Čech, Moravy a Slovenska, ale i zPolska, Francie a odjinud a přes několik příběhů dívek, které pro válku nebo rodinný rozvrat nepoznaly štěstí, citově a myšlenkově dospívá.
Osou vzpomínkového vyprávění o válečném dětství je příběh pražské školačky, jejíž otec odešel na bojiště první světové války. Její dětský svět rozvíjí učitelka s protirakouským a protiválečným smýšlením a její útěchou v neradostném dětství je inteligentní pes.
Hrdinkou románu je třináctiletá Marta, nemanželská dcera trpící pocitem méněcennosti, že nemá tatínka jako jiné děti. Autorka líčí, jak se tento handicap projevuje ve školním prospěchu, ve vztahu k dětskému kolektivu a jakou proměnu v životě Marty způsobí "zázrak", když si její otecvezme po letech maminku.
Nové vydání psychologického románu z doby okupace, díla jihočeské básnířky, spisovatelky, středoškolské a vysokoškolské profesorky (nar. 1907). Dramatický příběh ženy, jíž gestapo uvěznilo snoubence, příběh plný duševnítrýzně,utrpení a citového výpětí. Román, který vřelýmislovy přivítali V. Řezáč, A.M. Píša a M. Holas, byl hodnocen jako první dílo u nás, umělecky zpodobující utrpení ženy za okupace.
Tato kniha navazuje na dětskou knihu Říkali mi Leni . V knize autorka líčí osudy českého děvčátka zavlečeného za války do Německa. Německá Leni Freiwaldová se mění v českou Lenku Sýkorovou, která se vrátila i se svojí maminkou, která přežila koncentrační tábor. Vrátily se do Čech do malého městečka na Šumavě za svým dědečkem. Lenka obdivovala všechny květiny na zahradě a líbilo se jí tu více než v Německu. Čechy jí připadaly krásné a čisté, i lidi okolo ni byli na ní hodní. Maminka jí pomáhala s učením a přihlásila ji do základní školy, kde se zase naučila česky. Potkala spoustu nových kamarádů, ale na své kamarády v Německu nezapomněla. Také za Lenkou přijela její kamarádka Erna až z Prahy a vyprávěla jí své smutné zážitky z koncentračního tábora. Hodně si rozuměly, ale Lenky nejlepší kamarádka zůstává Toni Weber z Německa. Maminka Lence zakazovala dopisy do Německa. Chtěla, aby Lenka i ona zapomněly na ty zlé časy v Německu. Ale nakonec, když maminka viděla snahu Lenky jak ve škole tak doma, povolila jí dopis do Německa pro Toni, ve kterém ji zvou Lenka a maminka do Čech. Kniha končí příjezdem Lenčiny nejlepší kamarádky do Čech.
Hrdinkou historického románu z doby vzestupu Jiřího z Poděbrad je Perchta z Rožmberka, jež pro svůj soucit s chudými poddanými vstupuje do vědomí lidu jako ,,bílá paní".
Slovinské lidové pohádky
Soubor pohádek, v nichž známá světová pohádková témata nesou osobitost země pod Triglavem. Je tu jen málo pohádek s motivy magickými, nemnoho pohádek o králích, princeznách, vílách a dracích, zato mnoho pohádek či příběhů ze skutečného života, v nichž vystupuje slovinský venkovan z kopců i rovin se svými radostmi a starostmi. Tento člověk je v mládí statný junák s odvahou a důvtipem nad knížata, v dospělém věku je rozšafný, pracovitý, věčný buřič a věčný snílek o lepším životě.
Bajka z ptačího světa rozvíjí příběh nejmladšího člena skřivánčí rodiny z Voňavé Meze, který se připravuje na ptačí pěvecký festival.
Příběh dvou mileneckých dvojic odehrávající se v Jižních Čechách za vlády Vladislava Jagellonského. Hlavním dějištěm románu jsou České Budějovice, které byly v té době v držení uherského krále Matyáše. Autorka pro svůj děj čerpala ze starých kronikářských záznamů i ze starých pověstí, především o bludném kameni na českobudějovickém náměstí. Na pozadí realisticky vylíčených vztahů mezi českými a německými měšťany, tovaryšské rebelie, cechovních pořádků i tehdejšího náletu kobylek se odvíjí tragický milostný příběh.
