Zdeňka Bezděková Knihy

Leni je 11 let a žije v poválečném Německu. Sama však cítí, že se sem nějak nehodí. Je jiná, citlivá, ve škole nemá kamarádky. Nechápe jejich fašistické náboženství. Žije s maminkou, babičkou a bratrem Raulem, ale ani doma to nemá lehké. Touží po vlídném slově, po pohlazení, ale to se jí občas dostává jen od babičky. Leni má často kusé vzpomínky na nějakou jinou maminku i tatínka. Na rodiče, kteří ji drží v náručí, zpívají jí a ona cítí jejich lásku. Nakonec sama přijde na to, že není Němka, že pochází odněkud z Čech a byla ukradena svým vlastním rodičům. Ví, že tatínek už nežije, ale maminka určitě ano. Podaří se jí najít pravou maminku a dostat se zpět domů, do Československa?

Hrdinkou historického románu z doby vzestupu Jiřího z Poděbrad je Perchta z Rožmberka, jež pro svůj soucit s chudými poddanými vstupuje do vědomí lidu jako ,,bílá paní".

Dětský román z prostředí mezinárodního pionýrského tábora rozehrává děj kolem citlivé dívky z učitelské rodiny. Hrdinka prožívá řadu příhod, poznává horskou přírodu, sžívá se s dětmi nejen z Čech, Moravy a Slovenska, ale i zPolska, Francie a odjinud a přes několik příběhů dívek, které pro válku nebo rodinný rozvrat nepoznaly štěstí, citově a myšlenkově dospívá.

3. díl jihočeské trilogie o životě na hradě Orlíku volně navazuje na romány Bílá paní a Bludný kámen.

"Milování v patnácti má kořen sladký a plod hořký," říká Z. Bezděková v improvizovaném rozhovoru se čtenářem na záložce vydávaného románu ze světa milostné a předmanželské problematiky příliš mladých lidí. Autorka na pozadídnešního citového a sexuálního života mladých vypráví o dívce, která před vstupem do manželství konfrontuje svůj svět se světem své matky a babičky v přibližně stejném věku

Osou vzpomínkového vyprávění o válečném dětství je příběh pražské školačky, jejíž otec odešel na bojiště první světové války. Její dětský svět rozvíjí učitelka s protirakouským a protiválečným smýšlením a její útěchou v neradostném dětství je inteligentní pes.

Hrdinkou románu je třináctiletá Marta, nemanželská dcera trpící pocitem méněcennosti, že nemá tatínka jako jiné děti. Autorka líčí, jak se tento handicap projevuje ve školním prospěchu, ve vztahu k dětskému kolektivu a jakou proměnu v životě Marty způsobí "zázrak", když si její otecvezme po letech maminku.

Nové vydání psychologického románu z doby okupace, díla jihočeské básnířky, spisovatelky, středoškolské a vysokoškolské profesorky (nar. 1907). Dramatický příběh ženy, jíž gestapo uvěznilo snoubence, příběh plný duševnítrýzně,utrpení a citového výpětí. Román, který vřelýmislovy přivítali V. Řezáč, A.M. Píša a M. Holas, byl hodnocen jako první dílo u nás, umělecky zpodobující utrpení ženy za okupace.

Tato kniha navazuje na dětskou knihu Říkali mi Leni . V knize autorka líčí osudy českého děvčátka zavlečeného za války do Německa. Německá Leni Freiwaldová se mění v českou Lenku Sýkorovou, která se vrátila i se svojí maminkou, která přežila koncentrační tábor. Vrátily se do Čech do malého městečka na Šumavě za svým dědečkem. Lenka obdivovala všechny květiny na zahradě a líbilo se jí tu více než v Německu. Čechy jí připadaly krásné a čisté, i lidi okolo ni byli na ní hodní. Maminka jí pomáhala s učením a přihlásila ji do základní školy, kde se zase naučila česky. Potkala spoustu nových kamarádů, ale na své kamarády v Německu nezapomněla. Také za Lenkou přijela její kamarádka Erna až z Prahy a vyprávěla jí své smutné zážitky z koncentračního tábora. Hodně si rozuměly, ale Lenky nejlepší kamarádka zůstává Toni Weber z Německa. Maminka Lence zakazovala dopisy do Německa. Chtěla, aby Lenka i ona zapomněly na ty zlé časy v Německu. Ale nakonec, když maminka viděla snahu Lenky jak ve škole tak doma, povolila jí dopis do Německa pro Toni, ve kterém ji zvou Lenka a maminka do Čech. Kniha končí příjezdem Lenčiny nejlepší kamarádky do Čech.

Soubor pohádek, v nichž známá světová pohádková témata nesou osobitost země pod Triglavem. Je tu jen málo pohádek s motivy magickými, nemnoho pohádek o králích, princeznách, vílách a dracích, zato mnoho pohádek či příběhů ze skutečného života, v nichž vystupuje slovinský venkovan z kopců i rovin se svými radostmi a starostmi. Tento člověk je v mládí statný junák s odvahou a důvtipem nad knížata, v dospělém věku je rozšafný, pracovitý, věčný buřič a věčný snílek o lepším životě.