Obsáhlý výbor poezie předního amerického básníka Allena Ginsberga, zakladatele literárního hnutí beat generation. Kniha obsahuje jak básně notoricky známé (Kvílení, Kádiš), tak i básně dosud v češtině nepublikované. Výbor „Neposílejte mi už žádné dopisy“ podává ucelený přehled padesátileté Ginsbergovy tvorby v rozmezí let 1947–1997. Kniha je doprovázena autorovými ilustracemi.
Allen Ginsberg Knihy
Allen Ginsberg byl klíčovou postavou literární avantgardy 20. století, jehož poezie je proslulá svou syrovou upřímností a odvážným zkoumáním společenských tabu. Jeho dílo je poznamenáno hlubokou empatií pramenící z osobních zkušeností a snahou o autentické umělecké vyjádření. Ginsberg se nebojácně stavěl proti cenzuře a aktivně se zasazoval o svobodu slova a práva menšin, čímž jeho tvorba přesahuje pouhou literaturu a stává se manifestem svobody a lidskosti.







Ze sbírek Collected Poems 1947-1980, White Shroud, Poems 1980-1985 a časopiseckých vydání uspořádal převážně sám A. Ginsberg za své návštěvy v Praze roku 1990. Ediční poznámka Cílem tohoto výboru z Ginsbergovy poezie bylo navázat na souborné vydání ginsbergovských překladů Jana Zábrany (Kvílení, Odeon 1990), jež je ohraničeno lety 1950 – 1965, a pokusit se tak doplnit a ucelit obraz díla tohoto předního představitele americké beat generation. Doporučující výbor ze svého díla provedl při své poslední návštěvě v Praze (v dubnu 1990) sám autor; jeho výbor byl sice (především z důvodů rozsahu textů) zkrácen, avšak zároveň byl i (především z důvodů možností překladu a předpokládané srozumitelnosti českému čtenáři) rozšířen o několik dalších básnických textů z let 1965 – 1985, a také o pár čísel z pětiletí následujícího, tj. z posledního období básníkovy tvorby. Výbor je symbolicky ukončen loňským Návratem krále Majáles. Při uspořádání výboru jsme také přihlíželi ke studii Protestní, prorocké a elegické zpěvy Allena Ginsberga od prof. Josefa Jařaba (otištěné v odeonském svazku Kvílení), která pojednává i o posledních desítiletích básníkovy tvorby a která nám pomohla se v básníkově rozsáhlém díle zorientovat. Martin Machovec leden 1991
Dosud nejrozsáhlejší český výbor z poezie předního představitele beatnické generace představuje Ginsberga jako nezastupitelný hlas v poválečné americké poezii i jako nepřehlédnutelný společenský a kulturní fenomén, jenž v neposlední řadě významně ovlivnil i českou kulturní scénu šedesátých let. Textovou část doplňuje editorův esej, bohatý doprovodný materiál včetně ohlasů na Ginsbergovo dílo a rozhovoru s autorem i řada obrazových dokumentů.
Toto vydání obsahuje dvě knihy – Teplouš (Burroughs) a Dopisy o Yage (Burroughs / Ginsberg). „Protagonista mého prvního románu Feťák, Lee, se jeví jako zcela integrovaný a soběstačný, jistý si sám sebou i tím, kam směřuje. V Teploušovi je rozložený, zoufale někoho potřebuje, ať užznámého nebo prostě nějaký kontakt, je naprosto nejistý sám sebou i smyslem své existence.“ Kniha, která nás opět díky svému věcnému jazyku a suchému stylu, temnému humoru a agresivní energii uvádí do Burroughsových vizí, jež se už dávno staly skutečností. Kniha byla napsána v roce 1952, poprvé však vyšla až v roce 1985, česky pak v roce 1991.
Sbírka beatnické poezie poprvé vydaná roku 1956. V USA žalována za údajnou obscénnost. – Původní výbor a doslov Jana Zábrany doplňuje ještě báseň Král Majáles, kterou přeložil Jiří Josek. Další doslov Jan Jařab. – Edice Plamen, ediční číslo neuvedeno. Asi mělo být svazkem č. 111.
Kadiš a jiné básně
- 132 stránek
- 5 hodin čtení
Mezi nejznámější básnické skladby Allena Ginsberga patří Kadiš, velkolepý žalozpěv na básníkovu zesnulou matku, jejíž duševní choroba silně ovlivnila jeho dětství. Zárodky básně vznikly v Paříži v roce 1957, kde Ginsberg s beatnickými tvůrci prostřednictvím halucinogenů „rozšiřoval sféru vědomí“. V Kadiši se mu podařilo vypsat se z hlubokých traumat, přičemž k odemknutí podvědomí použil morfium a metamfetamin. Konečná revize proběhla po návratu z Peru, kde užil ayahuasku. Výmluvné jsou názvy dalších básní ve sbírce, jako Meskalin či Kyselina lysergová; autor v nich opět vymítá ducha své matky, lamentuje nad iluzorností univerza a prožívá pocity tvůrčího zmaru i duchovního prozření. V psychedelickém proudu vědomí nechává volně plynout vize, nářky a chvalozpěvy, čímž k nám po šedesáti letech skrze své verše stále živě promlouvá. Básnická sbírka Kadiš a jiné básně, vydaná v roce 1961, obsahuje Ginsbergovy básně z konce padesátých let v klasickém překladu Jana Zábrany. Čtyři dosud nepřeložené básně přeložil Bob Hýsek.
Tato kniha obsahuje krátké povídky a ukázky od amerických autorů, kteří reprezentují legendární beatnickou kulturu, jejímž centrem bylo San Francisco. Mezi hlavními autory najdeme Ferlinghettiho, Cassadyho, Kerouaca, Ginsberga a Corsoa, doplněné o další autory z Ameriky a Evropy. Výbor představuje literární díla dvaceti autorů spolu s úvodními informacemi o jejich životech a je zakončen esejem Aldouse Huxleyho o vlivu drog na uměleckou tvorbu. Povídky se zabývají tématy, která zkoumají neprozkoumané oblasti lidské mysli, odhalují bizarní vize a extrémní zážitky. Autoři se vydávají na cesty fantazie vyvolané halucinogeny, setkávají se s obrazy ráje i temnoty, smrti a sebezničení. Tato antologie je pro dnešního čtenáře ukázkou svobody tvorby psychedelické generace šedesátých let, která zanechala nesmazatelnou stopu v moderní literatuře. Obsahuje úryvky a povídky od autorů jako Neal Cassady, Jack Kerouac, William S. Burroughs, Allen Ginsberg a další, včetně esejů a rozhovorů, které reflektují jejich jedinečné pohledy na svět.
Nejlepší hlavy mé generace
- 408 stránek
- 15 hodin čtení
V roce 1977, po dvaceti letech od vydání své přelomové básně Kvílení a Kerouacova kultovního románu Na cestě, se Allen Ginsberg rozhodl vyučovat kurs věnovaný literárním dějinám beatnické generace. Ginsberg znal všechny zásadní postavy beatnického hnutí osobně a sám výrazně ovlivnil veřejné mínění ohledně beatnických básníků a spisovatelů; těžko by se našel komentátor či historik, který by dokázal hovořit o počátcích i vývoji beatnické scény se srovnatelnou zasvěceností. Rozumí se samo sebou, že přednášky v podání této legendární osobnosti byly okořeněné necenzurovanými postřehy a k akademické suchopárnosti měly daleko. V knize Nejlepší hlavy mé generace Ginsberg vychází především z vlastní zkušenosti, popisuje svá první setkání s Kerouacem, Burroughsem i dalšími členy beat generation a nabízí vskutku neotřelý, kritický a přitom nesmírně živý pohled na jedno z nejvýznamnějších literárních hnutí dvacátého století.
Allen zde vyjadřuje své názory na homosexualitu, politiku spojených státu, Kuby i Sovětského Svazu. Vrací se zde ke svým kamarádům, ale i partnerům (Kerouac, Burroughs), poodhaluje něco ze svých zkušeností s drogami etc…
Objevný výbor z poezie jedné z určujících osobností americké poválečné literární scény se soustřeďuje na dosud nepříliš akcentovanou lyrickou tvář Ginsbergova básnického odkazu. V zasvěceném doslovu poukazuje editor na autorovo místo v kontextu světové lyriky i na to, čím jeho radikální přístup k literárním, obecně kulturním i společenským konvencím tento kontext nesmazatelně poznamenal.



