Jeden z prvních překladů poezie italského básníka první poloviny tohoto století, řazeného mezi tzv. prokleté básníky. Zahrnuje jednak jeho stěžejní dílo Orfické písně a jednak výbor z jeho pozůstalosti. Verše a básnická próza snažící se osvětlit úděl člověka v moderním světě konfrontací s prastarým mýtem. Poezie, která častým obrazem pohybu, ať už vyvolávaného běsnícími přírodními živly, nebo civilizačnimi dopravními prostředky, jako např. tramvají, vlakem, lodí, snaží se zachytit dobrodružnou pouť lidí napříč věky za štěstím. Poezie, kterou lze charakterizovat jako hledačské putování v čase, snažící se nalézt počátek, od něhož se odvíjel básníkův osud i osud světa.
