Seks is een avontuur en als je ermee begint, kan wat informatie helemaal geen kwaad. Want wie er meer van af weet, beleeft meer plezier. En om plezier gaat het bij seks. MAKE LOVE bespreekt alles, van zelfbevrediging en kussen tot anticonceptie en de eerste keer. En het laat seks zien zoals het echt is in ongedwongen, maar gedurfde foto's. MAKE LOVE is hét boek over liefde en seks in tijden van pornografie.
Leonard Anděl, bezmála třicetiletý číšník jedné kolínské restaurace, sepisuje v mnoha verzích svůj dosavadní životní příběh, aby si konečně ujasnil, kdo je, a našel své místo ve světě. Hledá lásku, vlastní identitu, svou pravdu. Ohlíží se za uplynulými deseti lety a líčí eskapády svého života od maturity přes coming out, studentská léta ve Vídni, pobyt u sestry ve Francii až po vztah s Borisem, s nímž se po několika sebevražedných pokusech odhodlá přece jen dál žít. Psaní se mu stává autoterapií. Ve vzpomínkách však Andělovi splývá realita se sny, halucinacemi a představami. Nechává se unášet fantazií, a některé scény tak stále přepisuje. Gunther Geltinger zpracovává téma mnohokrát zmapované, ale podává je jako individuální boj svého tápajícího alter ega a při hledání vlastní cesty se odvážně opírá o jazykové experimenty.
Een oud echtpaar stapt in, met grote, gele sterren op hun jassen. Ik wijs naar hen en roep: ‘Mama, mama, ik wil ook zo’n mooie ster!’ Mama reageert met een klap en houdt mijn mond dicht, wat me doet huilen. De dame aait over mijn haar en zegt zachtjes dat de sterren niet mooi zijn, maar dat ik naar de hemel moet kijken voor de echte sterren. Ilka von Zeppelin vertelt op laconieke wijze over haar kindertijd in Berlijn tijdens de oorlog. Haar vader is een nazi en vecht aan het Oostfront. Het gezin blijft in Berlijn tot de Führer moeders met kinderen opdraagt de stad te verlaten. Ze verhuizen naar een grote burcht in Frankenland, waar grootvader als geleerde leeft te midden van kunst en boeken. Maar waarom weigert hij aanvankelijk zijn kleinkinderen op te nemen en verbiedt hij hen de Hitlergroet te brengen? Waarom ontvangt hij bezoekers zoals Hermann Göring en Robert Kempner, de plaatsvervangend hoofdaanklager bij het proces van Neurenberg? En waarom lijdt de familie honger, terwijl de burcht vol kunstschatten hangt? Zestig jaar later beschrijft Ilka von Zeppelin met ongekende details de verwarrende en onbegrijpelijke gebeurtenissen van de nazi-tijd vanuit haar kinderlijke perspectief, wat haar herinneringen uniek en aangrijpend maakt.
Hrdina románu Raimund Gregorius je profesorem starých jazyků na gymnáziu v Bernu. Starší pán se svými návyky a zaběhlými rituály, od kterého nikdo nečeká, že by mohl svůj život ještě nějak změnit. Jednoho rána se však na mostě setká s tajuplnou ženou, jež stojí na zábradlí a trhá na malé kousíčky do řeky jakýsi dopis… žena je pro celý příběh zdánlivě nedůležitá, ale díky ní vše začíná – ve chvíli, kdy na profesorovu zvědavou otázku, jaká že je její rodná řeč, odpoví portugues.
Hij eet graag kersentaart met slagroom en steekt daarna met evenveel genoegen een Sweet Afton op. Gerhard Selb, zestig jaar, privé-detective, schaker, kattenvriend, heeft zo zijn gewoonten – en waarom ook niet. Alles om hem heen verandert in een ras tempo en hij vreest de naderende ouderdom. Drie, vier opdrachten per jaar is alles wat er voor hem nog inzit. Na de oorlog wil niemand meer iets met hem, de ex-nazi-jurist Selb, te maken hebben, maar tegen de tijd dat de nazi-rechters weer op hun oude pluche terugkeren, wil hij op zijn beurt niets meer van zijn vroegere collega's weten. Niettemin lijkt het telkens weer alsof hij niet genoeg geboet heeft voor zijn oude zonden: zijn verleden blijft hem bij elke zaak achtervolgen, bij een aanslag door anarcho-terroristen, bij een milieuschandaal, bij het faillissement van een bekende bank. Een oudere heer, Gerhard Selb, wordt in zijn bescheiden carrière als privé-detective telkens weer geconfronteerd met het verleden van zijn land – een personage zoals alleen Bernhard Schlink beschrijven kan. De drie romans die hij aan Selb wijdt, schetsen een indringend beeld van vijftig jaar geschiedenis, de moeilijke naoorlogse jaren, de wederopbouw, het optimistische 'vooruit', de tegenslagen. Bij elke nieuwe zaak die Selb moet oplossen, blijven de oude kwesties spelen, de vragen naar schuld en boete, rouw en vergeving.
Een jongeman die als vervangende dienstplicht bejaarde vrouwen verzorgt, weet hun vertrouwen te winnen, tot hij een fatale fout maakt.
Podtitul: Život Lilli Jahnové 1900-1944: příběh židovské lékařky a jejích dětí v nacistickém Německu Svědectví o pronásledování židovské lékařky Lilli Jahnové v nacistickém Německu až po její zavraždění v Osvětimi (1944) v dopisech jejím dětem. Kniha je svědectvím o krutosti nacismu vůči židovským obyvatelům Německa, kde perzekuce Židů začala dříve než např. v okupovaném Československu. Přesto byla autorka dopisů pronásledována až od roku 1942, kdy se s ní rozvedl její německý manžel. Dopisy vydal knižně její vnuk. Okomentoval je citacemi z dalších dobových archivních pramenů i historické literatury. - Fotografie a mapky v příloze, přehled literatury, chronologický přehled života Jahnové, jmenný rejstřík.
Een Venetiaans edelman vindt in 1786 in de lagune een verdwaasde man die een voortreffelijk waarnemer en schilder blijkt te zijn.
Fifteen-year-old Robert is a dreamer: one evening his eyes blur over and he literally disappears. Robert has become a time traveller, but with little control over his ability he seems doomed to wander forever - until he appears in 17th-century Amsterdam and finds a slim chance of returning home.
Na samém počátku Schlinkova románu stojí událost ryze osobní, ne-li přímo soukromá: totiž onemocnění žloutenkou. V jeho průběhu však dojde k přesahu, který se bezprostředně dotýká osudu a svědomí jednoho z největších evropských národů. Když se patnáctiletému chlapci Michaelu Bergovi udělá na ulici zle, pomůže mu jistá žena, Hanna Schmitzová. Hoch ji později vyhledá a z jejich setkání se vyvine milostný vztah – vztah nerovný a současně ojedinělý, neboť oba aktéry od sebe dělí více než dvacet let. Přestože Hanna pracuje jako průvodčí tramvaje a její vzdělání očividně není valné, po svém milenci vyžaduje, aby jí ve volných chvílích předčítal knihy. Později však Hanna za tajemných okolností zmizí a Michael se s ní opět setká jako student práv na konci šedesátých let – při procesu s nacistickými válečnými zločinci. Předčítač se po svém vydání dočkal rozporuplného přijetí; od nadšených ohlasů, srovnávajících jej například s Grassovým Plechovým bubínkem, až po odsudky vyčítající knize, že morálně nivelizuje vztah mezi oběťmi a vrahy. Ať už se však jeho čtenáři přiklánějí na jakoukoliv stranu, je takový rozptyl názorů jasným dokladem toho, že Předčítač je stále živé dílo, které zneklidňuje a pokládá otázky.
