Gerda Meijerink Pořadí knih (chronologicky)

Ze waren verliefd maar konden door omstandigheden niet samen verder. Ria, weduwe, en Edwin, gescheiden, komen elkaar een half leven later opnieuw tegen en besluiten nooit meer uit elkaar te gaan. Ze brengen vele gelukkige jaren met elkaar door – totdat Ria tekenen van dementie begint te vertonen. Al snel herkent ze Edwin niet meer en begint te schreeuwen als ze hem ziet. Hij blijft zich liefdevol over haar ontfermen, maar haar toestand verslechtert zo dat hij het uiteindelijk niet meer voor haar kan zorgen. Hun kleindochter vertelt het aangrijpende verhaal: over oma, die de greep op de werkelijkheid langzaam kwijtraakt, en opa, die de liefde van zijn leven een tweede keer verliest, ditmaal aan een ziekte die de herinnering aan hun grote geluk definitief vernietigt.

Seks is een avontuur en als je ermee begint, kan wat informatie helemaal geen kwaad. Want wie er meer van af weet, beleeft meer plezier. En om plezier gaat het bij seks. MAKE LOVE bespreekt alles, van zelfbevrediging en kussen tot anticonceptie en de eerste keer. En het laat seks zien zoals het echt is in ongedwongen, maar gedurfde foto's. MAKE LOVE is hét boek over liefde en seks in tijden van pornografie.

Leonard Anděl, bezmála třicetiletý číšník jedné kolínské restaurace, sepisuje v mnoha verzích svůj dosavadní životní příběh, aby si konečně ujasnil, kdo je, a našel své místo ve světě. Hledá lásku, vlastní identitu, svou pravdu. Ohlíží se za uplynulými deseti lety a líčí eskapády svého života od maturity přes coming out, studentská léta ve Vídni, pobyt u sestry ve Francii až po vztah s Borisem, s nímž se po několika sebevražedných pokusech odhodlá přece jen dál žít. Psaní se mu stává autoterapií. Ve vzpomínkách však Andělovi splývá realita se sny, halucinacemi a představami. Nechává se unášet fantazií, a některé scény tak stále přepisuje. Gunther Geltinger zpracovává téma mnohokrát zmapované, ale podává je jako individuální boj svého tápajícího alter ega a při hledání vlastní cesty se odvážně opírá o jazykové experimenty.

Erlebnisse der Jahre 1940 bis 1948: der Krieg in Berlin und der scheinbare Friede in einem kleinen fränkischen Dorf, gesehen mit den Augen eines Kindes. Vieles kann das Mädchen nicht verstehen, aber es fühlt, daß etwas nicht stimmt.

Hrdina románu Raimund Gregorius je profesorem starých jazyků na gymnáziu v Bernu. Starší pán se svými návyky a zaběhlými rituály, od kterého nikdo nečeká, že by mohl svůj život ještě nějak změnit. Jednoho rána se však na mostě setká s tajuplnou ženou, jež stojí na zábradlí a trhá na malé kousíčky do řeky jakýsi dopis… žena je pro celý příběh zdánlivě nedůležitá, ale díky ní vše začíná – ve chvíli, kdy na profesorovu zvědavou otázku, jaká že je její rodná řeč, odpoví portugues.

Hij eet graag kersentaart met slagroom en steekt daarna met evenveel genoegen een Sweet Afton op. Gerhard Selb, zestig jaar, privé-detective, schaker, kattenvriend, heeft zo zijn gewoonten – en waarom ook niet. Alles om hem heen verandert in een ras tempo en hij vreest de naderende ouderdom. Drie, vier opdrachten per jaar is alles wat er voor hem nog inzit. Na de oorlog wil niemand meer iets met hem, de ex-nazi-jurist Selb, te maken hebben, maar tegen de tijd dat de nazi-rechters weer op hun oude pluche terugkeren, wil hij op zijn beurt niets meer van zijn vroegere collega's weten. Niettemin lijkt het telkens weer alsof hij niet genoeg geboet heeft voor zijn oude zonden: zijn verleden blijft hem bij elke zaak achtervolgen, bij een aanslag door anarcho-terroristen, bij een milieuschandaal, bij het faillissement van een bekende bank. Een oudere heer, Gerhard Selb, wordt in zijn bescheiden carrière als privé-detective telkens weer geconfronteerd met het verleden van zijn land – een personage zoals alleen Bernhard Schlink beschrijven kan. De drie romans die hij aan Selb wijdt, schetsen een indringend beeld van vijftig jaar geschiedenis, de moeilijke naoorlogse jaren, de wederopbouw, het optimistische 'vooruit', de tegenslagen. Bij elke nieuwe zaak die Selb moet oplossen, blijven de oude kwesties spelen, de vragen naar schuld en boete, rouw en vergeving.

Een jongeman die als vervangende dienstplicht bejaarde vrouwen verzorgt, weet hun vertrouwen te winnen, tot hij een fatale fout maakt.

Podtitul: Život Lilli Jahnové 1900-1944: příběh židovské lékařky a jejích dětí v nacistickém Německu Svědectví o pronásledování židovské lékařky Lilli Jahnové v nacistickém Německu až po její zavraždění v Osvětimi (1944) v dopisech jejím dětem. Kniha je svědectvím o krutosti nacismu vůči židovským obyvatelům Německa, kde perzekuce Židů začala dříve než např. v okupovaném Československu. Přesto byla autorka dopisů pronásledována až od roku 1942, kdy se s ní rozvedl její německý manžel. Dopisy vydal knižně její vnuk. Okomentoval je citacemi z dalších dobových archivních pramenů i historické literatury. - Fotografie a mapky v příloze, přehled literatury, chronologický přehled života Jahnové, jmenný rejstřík.

Een Venetiaans edelman vindt in 1786 in de lagune een verdwaasde man die een voortreffelijk waarnemer en schilder blijkt te zijn.

Fifteen-year-old Robert is a dreamer: one evening his eyes blur over and he literally disappears. Robert has become a time traveller, but with little control over his ability he seems doomed to wander forever - until he appears in 17th-century Amsterdam and finds a slim chance of returning home.

Román se na pozadí osudové lásky mladého chlapce a mnohem starší ženy zabývá otázkou německé viny za zločiny druhé světové války. Poté, co patnáctiletý Michael prožil vášnivý milostný vztah k téměř o dvacet let starší Hanně, se s ní opět setkává jako student práv u soudu při procesu s dozorkyněmi z jednoho koncentračního tábora u Krakova. V jedné z nich poznal právě Hannu. Vybavuje se mu vše, co spolu prožili a snaží se vyrovnat s minulostí, kterou před ním zatajila. Hlavním motivem tohoto psychologického románu je snaha Němců o vypořádání se s nacistickou minulostí. Jeho autor využil milostného příběhu jako výchozího prostředku k zamyšlení nad otázkou viny a trestu, přístupu dvou generací k ní (stud dětí za jednání svých rodičů apod.). Román je napsán v ich-formě – vypravěčem je sám Michael, který děj provází svými niternými filozofickými úvahami.