Jacques Bergier

Jacques Bergier, původním jménem Jakov Michajlovič Berger (1.8.1912, Oděsa - 22.11.1978 Paříž) byl fancouzský vědec rusko-židovského původu, vzděláním chemik, vědec širokého záběru, proslavený několika významnými pracemi o chemii a elektronice.

Narodil se jako Jakov Michajlovič Berger v Oděse v Carském Rusku v židovské rodině obchodníka Michaila Bergera a Etlie Krzeminické. V době ruské občanské války museli v roce 1920 opustit Oděsu a žili v obci Krzemeiniec na severozápadě dnešní Ukrajiny. Po pěti letech se vystěhovali do Francie, kde jeho jméno došlo změny - příjmení vzniklo chybou přepisu z Berger na Bergier a křestní jméno ze změnilo z rusko-židovského Jakov na francouzskou podobu Jacques.

Vystudoval Vysokou chemickou školu v Paříži (École nationale supérieure de chimie). Po skončení studia se jako chemický inženýr věnoval výzkumu. Spolupracoval např. s jaderným fyzikem André Helbronnerem a zajímal se o alchymii. Za druhé světové války působil ve francouzské špionážní skupině Marco Polo, která pátrala po nových německých zbraních. V roce 1943 byl zatčen gestapem a do konce války byl vězněn v koncentračním táboře. Po válce spolupracoval se zpravodajskou službou, ale stále více se věnoval psaní sci-fi a populárně vědeckých publikací. * Po většinu života se však věnoval spíše publicistice a popularizaci - zabýval se především hranicemi a mezními oblastmi vědeckého poznání. Spolu s Louisem Pauwelsem vydával časopis Planeta a Encyklopedii Planety. Je autorem několika knih zabývajících se záhadami a tajemstvím. Bergier byl také jedním z největších francouzských odborníků na science-fiction, postupně řídil několik edičních řad této literatury a zasloužil se značně o její popularitu ve Francii.