Jarmila Víšková Knihy

Byť byl napsán již v roce 1930, vyšel román Eduarda Basse (1888–1946) Cirkus Humberto až v letech okupace. Většina čtenářů jej chápala jako morální povzbuzení v těžké době války, vždyť příběh několika generací cirkusových umělců ukazoval nezdolnost a pracovitost českých umělců,akrobatů i tenťáků. Bass zde popisuje nejslavnější období kočovných cirkusů i jejich pád na začátku dvacátého století. Příběh cirkusu začínáme sledovat s příchodem zedníka Antonína Karase, jehož nouze o práci přivede k cirkusu. Přivede s sebou synka Vašíka, který v historii slavného cirkusu Humberto sehraje podstatnou roli.

Publicistika z let 1957–1981.Vybral a uspořádal Jan Šulc.

Autor se tu s potěšením nostalgicky rozhlíží krajem vypínajícím se "703 m nad hladinou mořskou", dopřává si cestu na zříceninu hradu Plž a minerální vodu Bič, jejímž léčivým účinkům časem uvěříme. Protagonisté příběhu, osudem pronásledovaný Šimon Tatrmuž, majitel vyhlášeného hostince, a jeho "hříšná" žena Božena Kášová, provd. Mertensová, ovd. Tatrmužová, prchající "za hlasem svého srdce", jsou typické postavy s dobrosrdečným, ale omezeným a naivním viděním svého mikrosvěta.

Prvních patnáct kapitol o osudech dobrého vojáka Švejka. První kapitola - Zasáhnutí dobrého vojáka Švejka do světové války...15. kapitola - Katastrofa.

První svazek pamětí básníka a historika Zdeňka Kalisty (1900-1982) evokuje autorovo dětství, školní léta a gymnazijní a vysokoškolská studia. Zralý muž si zpřítomňuje cesty svého mládí. Už tenkrát se rodila duchovní výbava, která ho prováděla pozdějšími těžkými konflikty. Aby tento význam vynikl, vyšel druhý svazek Kalistovy knihy před prvním.

Svazek přináší jednak groteskní povídku Hedvika a Ludvík (poprvé vyšla r. 1931) v níž se karikují „rodinné tradice“ maloměstské rodiny, a jednak soubor povídek Pan Selichar se osvobodil (z r. 1933, resp. z r. 1928, kdy vyšel pod názvem Bez místa a se stejnojmennou úvodní povídkou místo pozdější a dnešní úvodní Pan Selichar se osvobodil). Tento soubor představuje řadu humorných příběhů, které již ve jménech naznačují, že jde většinou o židovské nebo obchodní prostředí, a které mnohdy přecházejí až do anekdotické polohy.

Petrolejové lampy jsou psychologickým dramatem nepoddajné ženy zasazeným do kroniky lidských osudů v přelomové době, jejíž události daleko přesahují rozměry maloměsta, v němž se román odehrává.

Autor, který se tažení legií osobně zúčastnil, se snaží přiblížit život legionářů z kladných i záporných stránek. Prózy oscilují mezi reportáží a kronikářským záznamem a Langerovi se v nich podařilo ztvárnit osud československých legionářů v nepřikrášlené podobě, zdůraznit jejich neokázalé hrdinství, ale také vylíčit osudy místních obyvatel a plasticky vykreslit prostředí, v němž probíhaly legionářské boje.

Podtitul: V zázemí. První část slavné humoristické knihy Jaroslava Haška. Světově proslulý román klasika českého humoru je satirou na nespravedlivou válku, do níž byly vehnány národy zkorumpované rakousko-uherské monarchie.

Petr Bajza, Bejval Antoní, Pepek Zlivlar, Eda Kemlink, Čeněk Jirsák. určitě všichni znáte příběhy slavné pětky nejen z televizního seirálu, ale také z rozhlasového vyprávění Františka Filipovského. Je čas se začíst do lumpáren, jako jsou "manévry" a válka s Ješiňáky,vybírání vosího hnízda nebo návštěva cirkusu a zažít je spolu s naším kvintetem. A nejen to! V knížce naleznete fotografie z televizního seriálu!

Cestopisné fejetony z dvouměsíční cesty autora za slunnou oblohou a klasickou výtvarnou kulturou jsou nabity kulturně historickými podněty, narážkami, suverénní hrou s ironií a jazykovým humorem. Čapek zde nenuceně přechází od věcí trvalých k okamžitým dojmům, střídá detaily a žánrové obrázky, konfrontuje nejslavnější památky s momentkami z ulice. Mistrně kombinuje názory poučeného cestovatele s výkladem jakoby naivním. Výsledkem je jeden z nejosobitějších pohledů na Itálii. Doporučená školní četba.

Stavebně složité dílo účtuje ze "zlým samotářstvím" a je budováno kontrastními životními postoji dvou herců, anarchisty a světoběžníka Jana veselého, blížence Olbrachtových vášnivých tuláků, a ukázněného, humanismem prostoupeného Jiřího Jesenia. Míří k syntéze kladných složek dvou rozdílných životních postojů, směřuje k přerodu člověka, který se zříká svého osamocení a mění v bojovníka za společensky progresivní ideály. Za tyhle cíle i Jan Veselý umírá, zatímco pasivní a ukázněný herec Jesenin žije dál svůj herecký život.

Formou populární rozsáhlé kroniky z let, která předcházela revolučnímu roku 1848 i roku 1848 samotného, líčí autor změny v okolních státech i v Rakousku-Uhersku.

ze života Antonína Zemana, otce Antala Staška a děda Ivana Olbrachta