Zdeněk Digrin Knihy

V meditativně laděných textech, v nichž se setkává poezie a próza, úvaha a fantazie, invence a racionální analýza skutečnosti, vyjadřuje autor především úzkost a osamělost člověka tváří v tvář vesmíru i soudobé společnosti. Morální dílka jsou odrazem autorova zaujetí filozofií, kde se pohybuje mezi teoriemi platónského idealismu, křesťanství a racionalismu. Svými kořeny tkví v nejlepší italské tradici a podává originální příklad věcného i imaginativního filozofického jazyka. Knížka je určena náročnému, sečtělému a intelektuálně založenému čtenáři.

Jediná hra, kterou napsal osobitý a neohrožený renesanční intelektuál, který skončil pro své názory na hranici. S neodolatelným smyslem pro humor a pozoruhodnou společenskou kritičností vypráví několik souběžných příběhů pitoreskních postav tehdejší Neapole. Hra nese název podle postavy jejíž příběh je dominantní, Bonifacia označeného jako „svíčkař“. Nejde o výrobce svíček, ale o ženatého homosexuála, který se zamiluje do kurtizány. Čtenář v textu najde mnohé z toho, co bezpochyby pobouřilo vatikánské soudce, jejichž milost Giordano Bruno nemohl očekávat. V překladu Zdeňka Digrina vychází jako 185. svazek edice D.

Výběr z dramatické tvorby italského prozaika a dramatika, jehož mnohé hry vznikaly na základě jeho prozaických prací. Svazek obsahuje tyto hry z let 1916-1922: Sicilská komedie (podle povídky "Moucha" a podle románu "NebožtíkMatyáš Pascal"). Diplom (aktovka podle stejnojmenné povídky), V rukavičkách (podle stejnojmenné povídky), Šest postav hledá autora (podtitul "Hra, kterou nutno udělat"), Jindřich IV. (původní hra bez předlohy v próze), Nahé odívati (podle aktovky "Lékařova povinnost").

Autor sleduje hereckou dráhu národního umělce B. Záhorského, který po studiu na pražské konzervatoři vystupoval nejdříve na malých avantgardních scénách a po dvouletém působení v Brně se stává členem souboru Osvobozeného divadla. Dovádí pak herecký vývoj Záhorského až do vrcholnéhoobdobí v Národním divadle a analýzou jeho rolí, v nichž předvádí dokonale mistrovské studie drobných všedních lidí, postihuje i některé obecnější rysy současného herectví. 1. vydání.

Italská renesance dala evropskému divadlu mnoho podnětů. Inspiruje dodnes. Rozsáhlá publikace Zdeňka Digrina o jedné nejinspirativnějších epoch divadla. První původní publikace u nás věnovaná vzniku a vývoji divadla italské renesance, především dramatickým a divadelním projevům cinquecenta, s přesahem do 17. století.

Humoristický román zachycující následky roztržitosti námořního kapitána, který zamění záchranné pásy za pásy cudnosti. V okamžiku ztroskotání lodi si je všichni připnou, ale ve zmatku ztratí klíče. Řada humorných situací pak zachycuje další události až do jejich překvapivého nálezu.

Gozzi, velký a úspěšný soupeř dramatika Goldoniho, zvolil ve svých hrách žánr pohádky, která umožnila využívat „kouzel“ barokního jeviště. Mezi jeho mistrovská díla patří tragikomická pohádka Král jelenem, jež vypráví o důvěřivém a naivním králi, kterého pomocí intrik připraví o moc a málem i o krásnou manželku zlotřilý ministr. Vtipné i kruté podobenství nastavuje kritické zrcadlo nízkým lidským vlastnostem, které konfrontuje se silou upřímné lásky. Vychází v překladu Z. Digrina a J. Bílkové jako 122. svazek edice D.