Knihobot

Luciano De Crescenzo

    18. srpen 1928 – 18. červenec 2019

    Luciano De Crescenzo byl italský spisovatel, filmový herec, režisér a inženýr. Pocházel z Neapole a po inženýrském vzdělání pracoval pro IBM. Jeho bestsellerem se stala sbírka postřehů a anekdot o jeho rodném městě, která byla přeložena do mnoha jazyků. Později debutoval také jako herec.

    Luciano De Crescenzo
    Krásné šílení
    Heleno, Heleno, má lásko
    Příběhy starší řecké filozofie: Pythagoras, Herakleitos a ti druzí
    Příběhy lstivého Odyssea
    Příběhy středověké filozofie
    Příběhy řecké filozofie. Sokrates a ti druzí
    • Dotisk v roce 2006 pod stejným ISBN. Již jste někdy drželi v ruce knihu, podle níž se můžete připravit na zkoušku na vysoké škole a která je zároveň stejně zábavná – a možná i zábavnější – než nejlepší humoristické romány? Pravděpodobně ne, nyní však máte konečně příležitost. Příběhy řecké filozofie přehledně shrnují vývoj řecké filozofie ve vrcholném období od Sókrata po Plótína, přehled jednotlivých škol a myslitelů je však zastřešen líčením jejich barvitých životních příběhů a znamenitě vypointovanými charakteristikami doby a lidí. A to vše je navrch okořeněno volně vloženými intermezzy s autorovými analýzami napolitánství specifického životního stylu italského jihu. Kromě vrcholného období řecké filozofie zpracoval Luciano De Crescenzo obdobným způsobem i filozofii předsokratovskou, středověkou a moderní.

      Příběhy řecké filozofie. Sokrates a ti druzí
    • Je středověk opravdu, jak mnozí říkají, epochou tmy? „Ano, ale kdo zhasnul světlo?“ ptá se Luciano De Crescenzo. A jakým postavám se v té tmě podařilo projevit svou jedinečnost a podmanivost? Svatí či heretici, křesťané, židé nebo muslimové, středověcí filozofové – ti všichni mají na stránkách této knihy prostor pro představení svých myšlenek a dostávají i možnost vyvrátit některé zažité filozofické pověry. Autor vypráví o jejich soukromém životě a jejich nazírání na svět, o odvážných a podlých činech. Zavádí čtenáře mezi barbary a čarodějnice, bezcitné monarchy a tragické křížové výpravy. Touto knihou, která navazuje na dříve vydané Příběhy řecké filozofie, De Crescenzo opět potvrzuje svůj vypravěčský talent.

      Příběhy středověké filozofie
    • Odysseus – věčný symbol naší touhy po poznání a dobrodružství – je jednou z klíčových postav západní kultury. Najít si k němu cestu však nemusí být pro současného čtenáře vůbec lehké. Na pomoc mu proto přichází svérázné převyprávění Homérovy Odyssey, jejímž autorem je italský popularizátor antické kultury a zejména řecké mytologie Luciano De Crescenzo. Přistupuje ke klasické látce s přiměřenou dávkou humoristické neuctivosti, která dělá z mnohdy obávané „bichle" poutavý a zábavný román. Převádí Odysseu do prózy psané současným jazykem, dává jí lehce ironický kabát a klasické epizody provází osobním komentářem. A co víc – vkládá do knihy i poslání „být neustále na cestě", doslovně i metaforicky.

      Příběhy lstivého Odyssea
    • Podtitul: Pythagoras, Herakleitos a ti druzí Již třetí kniha Luciana De Crescenza, která je věnovaná známým i méně známým postavám filozofie. Tentokrát jsou to myslitelé doby před Sokratem, např. Thales, matematik Pythagoras či temný Herakleitos, jejichž představy a myšlenkové pochody nám autor srozumitelně a vtipně představuje. Podobně jako Příběhy řecké filozofie. Sokrates a ti druzí a Příběhy středověké filozofie tato kniha určitě zaujme jak ty, kteří o filozofii moc nevědí, tak ty, kteří se jí zabývají a dokáží se jí stejně jako De Crescenzo dobře bavit.

      Příběhy starší řecké filozofie: Pythagoras, Herakleitos a ti druzí
    • Základní osnovu tohoto historicko-mytologicko-dobrodružného románu tvoří příběh 10. roku dobývání Tróje, jak jej vyprávěl již Homér v Íliadě – začíná se sporem Achillea s Agamemnónem a končí dřevěným koněm a krveprolitím ve městě. De Crescenzo respektuje homérskou tradici, tu a tam na Homéra odkazuje nebo ho přímo cituje, nijak nezpochybňuje všeobecně známá „fakta“. Přesto se mu daří to, co je již všeobecně známé, podat novým způsobem: na svět božstev a reků nahlíží očima našeho současníka a domýšlí si, jak se konkrétně mohly odehrát některé scény známé z mytologie.

      Heleno, Heleno, má lásko
    • Hlavní postava profesor Bellavista, který po vzoru antických filozofů medituje se svými posluchači o základních otázkách naší existence, se pokouší najít vysvětlení na současné problémy dnešní Neapoli. Pokouší se například nalézt odpověď na otázku „kupování zajíce v pytli“ – tady obrazu, který s snaží prodat herecky nadaní manželé. Dále je zde ukázána vytrvalost jednoho chudšího Neapolce, který svým dětem připraví ohňostroj, i když ne zrovna na Silvestra. Autor se nevyhýbá ani podvodům církevních hodnostářů. Zde je předváděno zkapalňování krve sv. Gennara. Jak je nesnadné nalézt kupce protiatomových krytů se můžete přesvědčit s Giorgiem, kterému se podaří (či nepodaří) prodat celkem jeden tento neobvyklý druh zboží. Otázkou sbírání slávy patřící někomu jinému se autor publikace zabývá v části věnované jedné bratrské trojici, která si za předmět svého podnikání vybrala kopanou. Jak se těžce vymáhá nájemné se sami již přesvědčili někteří výběrčí i v naší republice, tak by mohli jenom potvrdit, že se jedná o úkol téměř nadlidský. Vždy mezi dvojicí kapitol je vsuvka, ve které si antický Sokrates klade otázky dneška jakými jsou např. televize, nárazníky nebo třeba mimozemšťané.

      Krásné šílení
    • Der italienische Schriftsteller Luciano de Crescenzo erzählt sein Leben. Er schildert die Kindheit und Jugend in Neapel, berichtet über die Familie, über einschneidende Ereignisse und über die Frauen , die für ihn eine Rolle spielen. Und er erläutert, warum er eines Tages seinen sicheren Job an den Nagel gehängt und mit dem Schreiben angefangen hat.

      Im Bauch der Kuh
    • Was führt den Menschen eigentlich zur Philosophie? Richtig, der Zweifel. Er bringt uns dazu, Phänomene nicht einfach stoisch hinzunehmen, sondern nach Ursache und Ursprung zu forschen. Drei große Fragen hat Luciano de Crescenzo für dieses Buch ausgewählt: Was ist Zeit? Was ist Raum? Bestimmen der Zufall oder das Schicksal den Lauf der Welt?

      Lob des Zweifels