České země za prvních Přemyslovců v 10.–12. století, II. díl: Svět doby knížecí

Více o knize

Zatímco první díl knihy se zaměřil na politické dějiny a počátky přemyslovské moci, druhý díl se věnuje praktičtějším problémům. Zkoumá, jak říšští kronikáři vnímali české země a jak obraz "Boheman" v raně středověkých pramenech přispíval k utváření identity. Jaké praktické doklady vzájemné komunikace mezi českými zeměmi a říší existují? Odpověď hledáme ve stopách kultu svatého Václava, zejména v souvislosti se slavnostními svěceními kostelů, kde byly jeho ostatky, a v rukopisech václavských legend. Vazby se projevují také v hmotné kultuře, přičemž studium staveb ukazuje přítomnost vzorů a transfer myšlenek a pracovních postupů. Kapitola o sporu o staroslověnskou liturgii a písemnictví naznačuje možné vlivy jižní a východní kultury. Důležité otázky se týkají hranic knížecí moci, prostředků vlády a limitů výkonu moci, což je téma, které i dnes rozvíří diskusi mezi medievisty. Tři kapitoly nabízejí vodítka k diskusím o praktických limitech života v raném středověku a dynamice tehdejší společnosti. Význam církve ve středověku je nezpochybnitelný, a proto se následující kapitoly zaměřují na vznik základních církevních struktur a počátky klášterního života.