Šumavské vzpomínky na časy, kdy práce voněla lesem

Jedná se o sesbírané vyprávění Pavla Nedvěda, muže, který v 50. letech 20. století vojensky sloužil v dnes již dávno zaniklé obci a následně pak celá léta sbíral informace o lidech, kteří v oblasti Šumavy žili a pracovali. První kniha se věnuje těm, kdo svůj život spojili s lesem - dřevařům, plavcům a nejrůznějším zpracovatelům dřeva, pilařům, řezbářům i domácím řemeslům. Nezapomíná však ani na lesníky a myslivce, pytláky, pašeráky, rovněž tak na řadu profesí, které byli s lesem spjaty - uhlíře, kolomazníky apod. Kniha je pojata jako srozumitelné a čtenářsky atraktivní vyprávění, doplněné řadou historických i současných snímků. Výpisky si Pavel Nedvěd začal dělat v 50. letech, nahrávky až koncem 60. let. Byly dalším krokem ke knize, kterou dnes držíme v ruce. Magnetofonový pásek se dostal do Správy Národního parku Šumava a jeho pracovníci posléze tyto pásky přepsali a přepisy jim sloužily jako podklady k práci. Po dlouhých letech někoho napadlo souhrnně je vydat. Tak v roce 2003 spatřila světlo světa paperbacková kniha Povídání o staré Šumavě. Její část vychází dnes v Plzni s bohatým fotografickým doprovodem a lesklém papíře, v pevných deskách a šité vazbě. Nakladatelka Hana Voděrová mi řekla, že výběr nastiňuje podtitul Šumavských vzpomínek - na časy, kdy práce voněla dřevem. V původním vydání tuto část Pavel Nedvěd označil jako Dřevěný chléb.