Já a moji synové

Mužská pýcha je pro slavné muže občas pořádným břemenem. Jak jsem poznala Kabelky, takhle totiž mužským Kaberlovým všichni říkají, musím konstatovat, že pod tíhou pýchy se rozhodně neprohýbají. Jsou absolutně normální. Všichni tři podávají důkaz o tom, že je sice možné získat to, co chceme, ale jen tehdy, když umíme zdolat dvě základní věci: Úspěch a neúspěch. Náročné je obojí. O tom vědí Kabelkové své. Jsem moc ráda, že jsem měla možnost poznat rodinu, z níž vzešla tři naše hokejová esa. A na chvíle prožité v jedné obyčejné vesnici u Kladna s hezkým názvem Velká Dobrá, kde Kaberlovi žijí, hned tak nezapomenu. Kaberlovic rodina z Dobré je fakt dobrá. Spisovatel Milan Kundera kdysi napsal, jak velkou výhodu člověk má, že se nemůže potkat sám se sebou v mladším vydání. Nepovažuji to za výhodu a je dobře, že tohle u mnohých lidí neplatí. Třeba právě František Kaberle starší, ten se ve skutečnosti se svým mládím potkává neustále. Jeho synové, František a Tomáš, pokračují v tom, co on kdysi začal. Jaké životní události tří mužských z rodu Kaberlových, kteří se nesmazatelně zapsali do historie našeho hokeje, byly nejdůležitější? Někomu by se mohlo zdát, že dosáhli všeho, čeho lze v životě dosáhnout. Ale jak je to doopravdy? I tohle se dozvíte v naší knížce.