Válečná odysea. Pod hákovým křížem. Díl 3.

Příběhy z této knihy se skutečně udály a jsou pravdivým obrazem těžké válečné doby. Přesně vykreslují utrpení mladých chlapců pocházejících ze smíšených manželství. Jen proto, že měli otce Němce, museli v osmnácti letech nastoupit službu v německé armádě. Neuposlechnutí vojenských úřadů by pro jejich rodiny znamenalo vážné problémy. Jejich potíže začaly už při okupaci Československa a při nástupu na vojnu jim nastaly další potíže. Protože od mládí navštěvovali české školy, neznali dokonale německý jazyk a dlouho trvalo, než přivykli německému drilu. Když Německo zahájilo válku s Ruskem, začalo jejich několikaleté utrpení. Nebylo divu, že si kladli otázky jako Jan v povídce "Dezertér": "Ale co my? Pro koho, za koho máme bojovat a možná i zemřít?" Na tuto otázku si tenkrát nikdo z nich nedokázal odpovědět. A tak táhli do války a nevěděli proč. Prošli bojiště celé Evropy, trpěli ve vedrech, v mrazech a mnozí z nich se do své vlasti už nevrátili.Ti, kterým se to podařilo, někteří po těžkém zranění, trvale tělesně postiženi, bez rukou či nohou, věděli, že je nečeká lehký život.