Urny plné medu

Působivé vyprávění je pojato jako mozaika ze vzpomínek autorky, která byla v roce 1945 s rodiči a sestrou vysídlena z milovaného zámeckého domova ve stříbrském kraji do Bavorska a neustále cítí vytržení z rodné půdy. Pečlivě a láskyplně zaznamenává historii šlechtické rodiny, veselé i smutné rodinné události, s humorem a dojetím líčí atmosféru v širokém příbuzenstvu, příhody a osudy služebnictva, velké změny způsobené válkou. Pozoruje očima děvčátka a jen krátce reflektuje zrakem dospělých. Barbara von Wulffen neskrývá hořkost ženy, jíž „dějiny“ zasadily nezhojitelnou ránu; její stesk nad národnostní nenávistí Čechů i Němců aktuálně promlouvá do diskusí o česko-německých vztazích. Barbara von Wulffen vystudovala v Mnichově biologii a germanistiku, promovala v roce 1961. Vydala dva svazky esejů: v knize Zwischen Glück und Getto. Familie im Widerspruch zum Zeitgeist? (1980) se zabývá situací rodiny v dnešní době; v knize Lichtwende. Vorsorglicher Nachruf auf die Natur (1985) zachycuje v osmi portrétech přirozené sepětí mezi ekologií a kulturním významem přírody pro člověka. Vzpomínková kniha Urnen voll Honig. Böhmen - Aufbruch in eine verlorene Zeit (1989, 1991) je její první kniha přeložená do češtiny. Dále vydala svazek Maureen. Irische Geschichten (1993). V roce 2001 jí u jejího nakladatele S. Fischera vyšla kniha Von Nachtigallen und Grasmücken. Je nositelkou Eichendorffovy literární ceny (1999).