Parametry
- 274 stránek
- 10 hodin čtení
Více o knize
Gaiovo dílo Institutionum commentarii quattuor, neboli Učebnice práva ve čtyřech knihách, napsané v posledním 2. století n. l., patří mezi klasické texty římského práva. Již v době svého vzniku bylo toto dílo zamýšleno jako učebnice práva, a díky tomu je jeho výklad nejen systematický, ale také srozumitelný. Poskytuje komplexní informace o římském soukromém právu té doby, stejně jako vzor při vytváření první oficiální učebnice římského práva nazvané Institutiones seu Elementa z roku 533 n. l., podle níž se na právnických fakultách vyučovalo ještě v 18. století. Rukopis Gaiova díla, pocházející z 5. století, byl objeven v knihovně veronské kapituly roku 1816 německým badatelem B. G. Niebuhrem. Od té doby patří, spolu se zákoníky císaře Iustiniana, k základním římskoprávním dílům.
Nákup knihy
Učebnice práva ve čtyřech knihách, Jaromír Kincl
- Jazyk
- Rok vydání
- 1999
Doručení
Platební metody
Tady nám chybí tvá recenze.
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Jaromír Kincl
- Vydavatel
- Masarykova univerzita
- Rok vydání
- 1999
- Počet stran
- 274
- ISBN10
- 8072390570
- ISBN13
- 9788072390571
- Série
- Štítky
- Naučná literatura, Společenské vědy, Učebnice, Byznys, Byznys & Management, Právní tématika, Vysokoškolské učebnice, Právo, Právní dějiny, Učebnice práva, Římské právo, Stát a právo
- Hodnocení
- 4,5 z 5
- Anotace
- Gaiovo dílo Institutionum commentarii quattuor, neboli Učebnice práva ve čtyřech knihách, napsané v posledním 2. století n. l., patří mezi klasické texty římského práva. Již v době svého vzniku bylo toto dílo zamýšleno jako učebnice práva, a díky tomu je jeho výklad nejen systematický, ale také srozumitelný. Poskytuje komplexní informace o římském soukromém právu té doby, stejně jako vzor při vytváření první oficiální učebnice římského práva nazvané Institutiones seu Elementa z roku 533 n. l., podle níž se na právnických fakultách vyučovalo ještě v 18. století. Rukopis Gaiova díla, pocházející z 5. století, byl objeven v knihovně veronské kapituly roku 1816 německým badatelem B. G. Niebuhrem. Od té doby patří, spolu se zákoníky císaře Iustiniana, k základním římskoprávním dílům.