Knihobot

Kankán se svatozáří

Hodnocení knihy

Více o knize

Kankán se svatozáří, vydaný v roce 1969, je biografický román o životě otce autora, Alfonse Muchy. Jiří Mucha barvitě líčí otcovy osudy od jeho skromného dětství v rodině ivančického soudního úředníka v roce 1860, přes studia v Brně, Vídni a Mnichově, až po jeho úspěch v Paříži, působení v Americe a závěr života v Čechách, kde ho zastihla smrt na pokraji druhé světové války. Alfons Mucha, který se stal mýtem, získává v tomto vyprávění lidský rozměr, doplněný o citace z jeho vlastních zápisků. Autor také výstižně zachycuje společensko-politické podmínky a kulturní kontext doby, v níž Mucha žil, ať už to byla rakousko-uherská Morava nebo moderní Paříž. Setkáváme se s historickými osobnostmi, jako jsou Paul Gauguin, Sarah Bernhardt, August Strindberg, James McNeill Whistler či August Rodin. Kromě toho se dozvídáme o úsměvných historkách, například jak se mikulovské dámy složily na kalhoty, když si Mucha roztrhl své, nebo jak s Maroldem sháněli mák na švestkové knedlíky v Paříži. Také se dozvídáme o tom, jak si čeští malíři posílali Ženíška, který se nakonec dostal na prkna Folies Bergere, kde hrál žábu.

Vydání

Nákup knihy

Kankán se svatozáří, Jiří Mucha

Jazyk
Rok vydání
1966
product-detail.submit-box.info.binding
(pevná)
Zrovna tento výtisk už nemáme.
nebo
Zobrazit dostupné vydání

Doručení

Platební metody

4,4
Velmi dobrá
15 Hodnocení

Tady nám chybí tvá recenze.

Jazyk
česky
Vydavatel
Obelink
Rok vydání
1966
Vazba
pevná
Série
Hodnocení
4,35 z 5
Anotace
Kankán se svatozáří, vydaný v roce 1969, je biografický román o životě otce autora, Alfonse Muchy. Jiří Mucha barvitě líčí otcovy osudy od jeho skromného dětství v rodině ivančického soudního úředníka v roce 1860, přes studia v Brně, Vídni a Mnichově, až po jeho úspěch v Paříži, působení v Americe a závěr života v Čechách, kde ho zastihla smrt na pokraji druhé světové války. Alfons Mucha, který se stal mýtem, získává v tomto vyprávění lidský rozměr, doplněný o citace z jeho vlastních zápisků. Autor také výstižně zachycuje společensko-politické podmínky a kulturní kontext doby, v níž Mucha žil, ať už to byla rakousko-uherská Morava nebo moderní Paříž. Setkáváme se s historickými osobnostmi, jako jsou Paul Gauguin, Sarah Bernhardt, August Strindberg, James McNeill Whistler či August Rodin. Kromě toho se dozvídáme o úsměvných historkách, například jak se mikulovské dámy složily na kalhoty, když si Mucha roztrhl své, nebo jak s Maroldem sháněli mák na švestkové knedlíky v Paříži. Také se dozvídáme o tom, jak si čeští malíři posílali Ženíška, který se nakonec dostal na prkna Folies Bergere, kde hrál žábu.