Řehole Benediktova = Regula Benedicti

Zrcadlové česko-latinské vydání textu, který podstatně ovlivnil historii, kulturu a spiritualitu křesťanského Západu. Autor, sv. Benedikt (Benedictus Nursias), žil na přelomu 5. a 6. století v Itálii. Řeholi napsal pro svůj klášter na Monte Cassinu. Teprve později se rozšířila po celé Evropě. V 10. století se s prvními mniškami a mnichy dostala také do Čech (Sv. Jiří na Pražském hradě, břevnovský klášter, klášter Ostrov u Davle). Dnes žijí pod Řeholí Benediktovou ženy a muži benediktinské, olivetánské, cisterciácké a trapistické tradice prakticky po celém světě. Řehole obsahuje duchovní nauku o mnišství i praktické pokyny pro uspořádání života v komunitě. Může být k užitku i čtenářům nežijícím v klášteře, může poučit, nabídnout pohled na svět z jiného úhlu, sdělit moudrost mnoha generací křesťanů žijících před svatým Benediktem (Antonín, Atanáš, Basil, pouštní otcové, Jan Kassián, Augustín). Řehole je také pramen historický: vypovídá o době svého vzniku a je důležitá i pro studium duchovní, kulturní, umělecké a vědecké činnosti klášterů ve středověku i novověku, ve světě i v Čechách a na Moravě. Z latiny přeložila Alžběta Franecová; německé texty přeložili Vojtěch Engelhart a Aleš Vandrovec; průvodní slovo napsal Anastáz Opasek. Vydání 1., Praha : Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty; Břevnov, 1998.