Sňatky z rozumu

Vstupní svazek autorovy pětidílné rodové ságy Bornů a Nedobylů je znamenitým reliéfem Prahy padesátých let devatenáctého století, Prahy ztuha střežené Vídní, jejíž světáckost výrazně kontrastuje s ospalostí českého provinčního města, vegetujícího ještě v závětří středověkých hradeb, které teprve nedávno prolomila největší událost té doby – železnice. Praha, vyřazena z účasti na politickém dění, ožívá vlivem technického pokroku a rozvojem průmyslu hospodářsky. Domácí živel, podporován šířícím se patriotismem, zvyká si na riziko podnikání a úspěšně soutěží s německou konkurencí. Typ reprezentanta této nové vedoucí společenské vrstvy modeluje nám tu autor do dvou profilů: vzájemně spřízněni výhodnými sňatky, jimiž zakládají svůj provozní kapitál, vyvíjejí se Martin Nedobyl a Jan Born ve dvě odlišné kapitalistické individuality. Zatímco nezřízená hrabivost deformuje Nedobyla v peněžní žok bez vyšších zájmů, uhlazený a společenský panslavista Born oddává se všestranné vlastenecké činnosti, pro niž se posléze ocitá na čas i mezi politickými vězni pod Novoměstskou věží. Události prvního dílu, bohaté situacemi velké dramatické intenzity (vylíčení průběhu bitvy u Hradce Králové patří k vrcholným stránkám knihy), vyúsťují železniční katastrofou na plzeňské trati roku 1868.