Život kadeta ve Velké válce

Pokračování knihy Život kadeta. Kadeta Marvana jsme opustili na samém prahu jeho vojenské dráhy po skončení kadetní školy, nyní sledujeme jeho osudy v době Velké války. Marvanovy válečné zážitky začínají v létě 1914 v Haliči a končí podzimem 1918 na italské frontě. Tady ho zastihl 28. říjen a domů se vracel chaosem rozvrácené fronty a rozpadající se armády. Války si tedy někdejší kadet užil opravdu důkladně. Své vzpomínky nekoncipuje jako literární dílo - čtenář může mít pocit, že je večer v nějaké útulné hospůdce a poslouchá vyprávění starého vojáka. Veterán se nestaví do pózy hrdiny "bez bázně a hany", nikde nevyzdvihuje svou úlohu, ale prostě vypráví osobní zážitky - výsledkem je plastický obraz života na frontě. Líčení bojů a dramatických okamžiků bloudění v krajině a hledání vlastního útvaru po bitvě, střídají chvíle odpočinku a vzácné okamžiky, kdy se vojáci dostali k potravinám nebo na pár dnů do zázemí. Poznáváme skutečnou podobu války, jak se jevila na polních obvazištích a v lazaretech - zájemce o vojenské dějiny bez příkras a ornamentů tu prostě najde bohatý zdroj poznání; hrdinství, vlastenectví a další způsoby jimiž se politikové snaží svým poddaným osladit utrpení a umírání, tu nemají místo. Naopak zájemce o dějiny každodennosti si počte v kapitole o frontových oslavách svátků nebo o zvířatech na frontě, i ona totiž musela snášet lidmi vymyšlená utrpení. (Je to vlastně střízlivý prozaický pedant k slavnému Raportu Fráni Šrámka.) Jedno století po skončení války tak dostáváme do rukou střípek jejího skutečného obrazu - bez falešného pozlátka i bez (většinou neupřímně působící) démonizace. PhDr. Jiří Rak