Kyselá těšínská jablíčka: Československo-polské konflikty o Těšínsko 1919, 1938, 1945

Více o knize

Těšínská jablíčka. A ještě kyselá… Spojení tohoto obrazu s válkami, byť polozapomenutými, se může zdát nevhodné. Jaké sliby či naděje si pod těmi jablíčky představit? Přesto dokonale vystihují obsah knihy. Po první světové válce si Československo a Polsko dělaly nárok na území Těšínského knížectví, podporované historickými, ekonomickými a etnickými argumenty. Spor vyvrcholil v lednu 1919 sedmidenní válkou, kdy československé legie obsadily většinu Těšínska, ale později se musely stáhnout na hranici podél řeky Olše, známé v Polsku jako Olza. Oblast, která připadla Československu, se začala nazývat Zaolží a její návrat se stal trvalým tématem polské zahraniční politiky a vztahů s Československem. V září 1938 donutila polská vláda, po mnichovské dohodě, oslabené Československo, aby jí pod hrozbou útoku Zaolží vydalo. Po druhé světové válce se spor o Těšínsko opět rozhořel, českoslovenští vojáci obsadili část Ratibořska, ale museli se stáhnout. Obě země se nakonec dohodly na spojenecké smlouvě v roce 1947, avšak hraniční otázky byly vyřešeny až o jedenáct let později. Těšínsko, s jeho pestrým národnostním složením, prožilo mezi lety 1918 a 1947 těžké chvíle, kdy Češi, Poláci, Němci, Šlonzáci a Židé zažili pronásledování a zklamání z planých slibů. Tato jablíčka byla často opravdu kyselá…