Vězeňkyně

Malika, dcera generála Ufkíra, druhé nejvýznamnější osobnosti marockého království, vyrůstala od svých pěti let, kdy ji adoptoval král Muhammad V., jako princezna v královském paláci v Rabatu. Po jeho smrti se její výchovy ujímá králův nástupce Hasan II. V Rabatu se jí dostalo královského vychování. Ale šťastné období netrvalo dlouho. Během puče, připraveného na 16. srpna 1972, se generál Ufkír pokusí svrhnout Hasana II., neúspěšně… Generál Ufkír je zastřelen, Malika, její matka a pět sourozenců – nejmladšímu jsou teprve tři roky – jsou zatčeni. Do vězení se dostala jako osmnáctiletá dívka a vyšla z něj jako čtyřicetiletá žena. Nepoznala lásku, neporodila děti. Teď může konečně vést svůj vlastní život – i když s vědomím, že své nejlepší roky prožila ve vězení.