Mag & Satori v Paříži

Mag vyšel poprvé v roce 1984 v překladu Olgy Špilarové, která se ujala náročného úkolu převést specifický černošský dialekt, jímž promlouvá desetiletý chlapec. Tento text je v Kerouacově díle výjimečný jak jazykovou stylizací, tak tím, že vypravěčem není autorovo alter ego, jak je obvyklé v jeho známějších knihách. Dětský vypravěč vnímá a vstřebává svět s citlivostí a dychtivostí, což příběhu dodává hloubku. Překladatelka jazyk přetlumočila působivě a nadčasově; její překlad vychází potřetí s minimem úprav. Satori v Paříži je naopak příkladem Kerouacovy snahy o eliminaci stylizací a hranic mezi životem a literaturou. Text zachycuje skutečnou Kerouacovu cestu do Evropy, kde pátral po historii svých předků. Oba vypravěči sdílejí vnímavost k událostem cesty a snahu nalézt krásu a hlubší smysl, včetně osvícení, které může posvětit jakýkoli okamžik. Satori v Paříži poprvé vyšlo časopisecky v roce 1967 v překladu Jana Válka, prvního překladatele Kerouaca do češtiny. Na průkopnické počiny Olgy Špilarové a Jana Válka navazuje argovský projekt, který zachycuje různé polohy Kerouacova díla a vytváří ucelený portrét tohoto autora, vyznavače svobodného žití a psaní, nadšeného pozorovatele každodenní skutečnosti i intenzivních zážitků.