Více o knize
Když se zmíní královská dynastie Lucemburků, většina si vybaví Karla IV., Jana a Zikmunda. Jan Bauer však ukazuje, že Lucemburkové byli především rozhádanou rodinou. Jan Lucemburský, první český král z tohoto rodu, vyhnal svou manželku Elišku Přemyslovnu do Bavor a věznil syna Václava, pozdějšího Karla IV. Vztahy v rodině se zhoršily i po Janově sňatku s Beatrix Bourbonskou, kdy vyhnal Karlovu ženu Blanku z Valois. Karel IV., největší panovník, byl tolerantní a umírněný, ale dynastické plány řídil bez emocí, kladl důraz na zachování rodu. Václav IV. byl nezdárným králem a manželem, jehož smrt první ženy Johany Bavorské vyvolává otázky. Ačkoli nebyl prokázán žádný skandál, Václav nezplodil legitimního potomka a byl v konfliktu se svými bratry Zikmundem a Janem Zhořeleckým. Moravští markrabí Jošt a Prokop vedli válku o Moravu, a když Jošt nečekaně získal římskou korunu, zemřel před korunovací. Zikmund, který zemřel jako stařec, měl také nejasnosti kolem své smrti a chování jeho manželky Barbory Celské bylo podezřelé. Lucemburkové na českém trůně přinesli dynamické a zajímavé období, které Bauer přibližuje z perspektivy, jež byla většinou historiků opomíjena.
Doručení
Platební metody
Tady nám chybí tvá recenze.
- Titul
- Lucemburkové
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Jan Bauer
- Vydavatel
- Čas
- Rok vydání
- 2015
- Počet stran
- 208
- ISBN10
- 8074751295
- ISBN13
- 9788074751295
- Série
- Štítky
- Naučná literatura, Historické téma, Historie, Evropa, Česká republika, Aristokracie, šlechta, 15. století, 14. století, Karel IV., Lucemburkové, Jan Lucemburský, král český, Václav IV., Zikmund Lucemburský, 1368-1437
- Hodnocení
- 4,4 z 5
- Anotace
- Když se zmíní královská dynastie Lucemburků, většina si vybaví Karla IV., Jana a Zikmunda. Jan Bauer však ukazuje, že Lucemburkové byli především rozhádanou rodinou. Jan Lucemburský, první český král z tohoto rodu, vyhnal svou manželku Elišku Přemyslovnu do Bavor a věznil syna Václava, pozdějšího Karla IV. Vztahy v rodině se zhoršily i po Janově sňatku s Beatrix Bourbonskou, kdy vyhnal Karlovu ženu Blanku z Valois. Karel IV., největší panovník, byl tolerantní a umírněný, ale dynastické plány řídil bez emocí, kladl důraz na zachování rodu. Václav IV. byl nezdárným králem a manželem, jehož smrt první ženy Johany Bavorské vyvolává otázky. Ačkoli nebyl prokázán žádný skandál, Václav nezplodil legitimního potomka a byl v konfliktu se svými bratry Zikmundem a Janem Zhořeleckým. Moravští markrabí Jošt a Prokop vedli válku o Moravu, a když Jošt nečekaně získal římskou korunu, zemřel před korunovací. Zikmund, který zemřel jako stařec, měl také nejasnosti kolem své smrti a chování jeho manželky Barbory Celské bylo podezřelé. Lucemburkové na českém trůně přinesli dynamické a zajímavé období, které Bauer přibližuje z perspektivy, jež byla většinou historiků opomíjena.