Hurá, hřbitov jede!

Tak jako Karel Čapek (nebo vlastně Josef Čapek) vytvořil robota, Jan Hlavička vytvořil emzáka. A pohrobota a ilegálního génia Ludovika Rumplbrechta a profiblba Johna McLaughlina a J. N. Kaprála, jako vystřiženého z Cimrmana, a vůbec celý svět hemžící se mimozemšťany, poutníky v čase a roboty. Nadto je to svět převelice český, takže ani při katastrofách přinejmenším celostátního dosahu není nouze o srandu, neúctu k úřadům a najmě k zelené barvě khaki odstínu. Dvacet vybraných nejlepších povídek skoroklasika samizdatové sci-fi propojených galérií společných hrdinů se skládá v obraz světa, v němž možná budeme žít - a možná v lecčems a leckde už žijeme. Další část díla laureáta všech hlavních cen, které se u nás udělují za nejlepší českou a slovenskou sci-fi, jako na příklad Huňáče zeleného, Pseudovyabstrahované Judity, Stříbřitě lesklého halmochromu, ba i ocenění nejvyššího - Ceny Karla Čapka neboli Mloka, si můžete přečíst ve svazku Panelfixn (Nová vlna, 1990).