Vánoce stíháte! Vyzvedněte v Praze i 23. 12.

Knihobot

Žena v Berlíně. Deníkové zápisky z období od 20. dubna do 22. června 1945

Autoři

Více o knize

Strhujícím svědectvím, pravdou o „německém jaru“ jsou deníkové zápisky Žena v Berlíně, zaznamenané v období od 20. dubna do 22. června 1945. Autentickou zpovědí mladé intelektuálky z prvních měsíců Rusy dobytého města, v jehož ruinách i po evakuacích zůstalo okolo čtyř miliónů lidí. Vyděšených duchů přebývajících ve sklepních úkrytech bez potravin, vody a světla, vydaných vítězům napospas. Autorka, která z pochopitelných důvodů setrvávala v anonymitě, má již tvář. Deníky jsou dílem jakési Marty Hillersové, Němky z měšťanské rodiny, narozené v roce 1911, zemřelé v roce 2001 ve Švýcarsku. Autorce se dostalo výborného vzdělání, při studiu navštívila téměř celou Evropu. Levicově orientovaná žena v roce 1934 navštívila i část Sovětského svazu – Rusko, Arménii a Gruzii. Zde se zřejmě zbavila iluzí a po návratu do Hitlerovského Německa až do konce války pracovala v tisku. Podle vlastních slov nebyla nacistkou. Na jaře roku 1945 se jí nepodařilo opustit Berlín. Zápisky, které představují tři hustě popsané školní sešity v zásadě zachycují a s hořkou ironií glosují co nastane, když „impérium vrací úder“…Více než literárním dílem je deník dokumentem, sledem hrůzných i absurdních obrazů: Hlad, trosky, každodenní znásilňování žen Rusy, strach z bombardování, poplachy, život odehrávající se v úkrytech. Rusové učící se jezdit na ukradených kolech, jejich kálející a močící koně v ulicích, fronty na vodu, krupici a kedlubnové konzervy. Poznámky plné zkratek Schdg. (zneuctění) a VG – Vergewaltigung (znásilnění). Němečtí muži se skloněnými hlavami, ženy hledající ochránce mezi ruskými oficíry. Výkřiky: „Koepenick už naši vzdali, Gitler kaput, rabota, davaj, skoreje…“ Poutavě sepsané deníky s prvky Sachliteratur vypovídají o autorčině schopnosti zachytit podstatné a výborně pracovat s detailem. Svědčí o jejím umění stavět do ostrého světla dobové paradoxy a především o její hluboké sebereflexi. Jazyk Anonymy je stručný a krutý, ironie je přímo úměrná jejímu intelektu a vzdělání. Kniha je (na dnešní poměry vzácně) opatřena předmluvou a dokonce dvojitým doslovem. V prvním, původním z roku 1954, Kurt W. Marek autorku popisuje více eufemisticky a dopouští se poněkud krkolomných literárních paralel v odkazech na Hamsunův Hlad či Célinovu Cestu do hlubin noci! Daleko více než k Markem uváděným dílům svádí srovnání Ženy v Berlíně s úspěšným Puzovým románem Temná aréna, který se rovněž odehrává v poválečném Německu, avšak v americké okupační zóně. Mnohem vyváženější názor nabízí doslov – zamyšlení Také utrpení a hrůza jsou relativní pojmy od Zlaty Kufnerové, překladatelky knihy. Ze správného odstupu a věcně upozorňuje na skutečnost, že se Anonyma nedokázala (v kontextu prožitého vcelku pochopitelně) oprostit od rasově zabarvených a protislovanských poznámek i civilizačně nadřazeného pohledu. Nelze než souhlasit s vyzněním závěrečného slova Kufnerové: To, co zažila Anonyma, obyčejní Berlíňané a především ženy v prvních měsících ruské okupace na jaře 1945, je strašlivé a nenapravitelné. Jejich utrpení je však pouhým zlomkem toho, které způsobilo nacistické Německo, tzn. „kulturní Západ“ „východním barbarům“, Židům, a nejen jim. Z tohoto pohledu se jeví další rovina díla – morální aspekt, zda autorka, která obcovala s Rusy, v dané situaci mravně obstála, jako opravdu okrajový. Podobných osudů i zápisníků jistě existují tisíce. Je dobře, že své svědectví vydal právě tento. Otřesnou výpověď o německém jaru 1945 ostře kontrastující s tím co jsme se ještě nedávno učili. Nemilosrdnou k vítězům i poraženým. Pro mnohého čtenáře bude tak Žena v Berlíně čerstvě odkrytou freskou obrazu druhé světové války. Dokumentem, který o konci nejstrašlivější události minulého století říká víc než sebelepší učebnice dějepisu.... celý text

Parametry

ISBN
9788024903590
Nakladatelství
Ikar

Kategorie

Vydání

2004

Stav

Nákup knihy

Dostupnost
Skladem
Cena
175 Kč

Doručení

 

Platební metody

202120222023