nevim co rict, strasne to overthinkuju... no proste me ta kniha naprosto odrovnala. zpocatku jsem se trochu obavala, ze ten vaculikuv styl nezvladnu, ale namisto toho jsem si ho uplne zamilovala. po cely cas cteni me naplnoval takovy divny teskny pocit, ale preci jsem ani jednou nebrecela, wow... strasne me prekvapilo, jakym zpusobem pracoval s casem, jak mezi casovymi linkami bez potizy proplouval a jak se mu podarilo, aby to bez okatych oddelu bylo naprosto pochopitelny. nevim, proste nadherny.
Více o knize
Román s autobiografickými prvky, o vztazích v rodině, o práci a krajině v české společnosti let třicátých až šedesátých. Na záložku autor napsal: „Čtenáři moje psaní hodnotí různě dobře, ale nejčastěji slýchám, že Sekyra byla nejlepší. (...) Teď jsem si Sekyru musel přečíst v korektuře, a nechtělo se mi do toho. Čekal jsem nudu, jelikož to všecko přeci znám. Ale já jsem se divil! Já jsem to už zas neznal! A divil jsem se, jak velice dobře je to napsaná knížka. Je intenzivní a přesná. Realistická i fantaskní. Tu jsem mohl napsat jenom jednou. Ona je vždycky otázka, co autor napíše dál, když to hlavní napsal ve své první knížce...“