Více o knize
Podtitul: Proč byla blesková válka neúspěšná? Ojedinělý, značně odlišný pohled na skutečný průběh "bleskové" války a úlohu tankových jednotek při průlomu obranných postavení při operacích 2. svět. války. V květnu r. 1940 vtrhl německý Wehrmacht do Francie. Během přibližně šesti týdnů byla francouzská armáda, do té doby považovaná za nejsilnější v Evropě, poražena. Pro toto poměrně rychlé a snadné vítězství se vžil německý termín Blitzkrieg. Postupy německých tankových divizí ale rozhodně nebyly jen pouhou kopií teorie J. Fullera. Hlavní myšlenkou německého velení byla schopnost velmi pružného manévru, v jejíž prospěch se snažilo udělat maximum. Autor se na příkladu německých kampaní v Polsku a ve Francii a Zimní války ve Finsku pokouší prokázat nesprávnost představy o určující síle útočících tankových jednotek a jejich možnosti dosáhnout rozhodujícího prolomení obrany nepřítele. Porovnává výzbroj a počty francouzských a německých tankových jednotek, stranou neponechává možnosti a úkoly letecké podpory útočníků i obránců. Velký prostor také věnuje převážně neúspěšným operacím či nasazení tanků v západní Evropě po vylodění Spojenců, v severní Africe a Itálii, stručně také na východní frontě. Samostatnou kapitolu věnuje přecenění možností a selhání spojeneckého strategického letectva během 2. světové války.
Nákup knihy
Mýtus o Blitzkriegu, John Mosier
- Mechanické poškození
- Flíčky
- Jazyk
- Rok vydání
- 2004,
- Stav knihy
- Poškozená
- Cena
- 102 Kč
Doručení
Platební metody
Navrhnout úpravu
- Titul
- Mýtus o Blitzkriegu
- Jazyk
- česky
- Autoři
- John Mosier
- Vydavatel
- Práh
- Vydavatel
- 2004
- ISBN10
- 807252092x
- ISBN13
- 9788072520923
- Kategorie
- Světová historie, Vojenství
- Hodnocení
- 4,8 z 5
- Anotace
- Podtitul: Proč byla blesková válka neúspěšná? Ojedinělý, značně odlišný pohled na skutečný průběh "bleskové" války a úlohu tankových jednotek při průlomu obranných postavení při operacích 2. svět. války. V květnu r. 1940 vtrhl německý Wehrmacht do Francie. Během přibližně šesti týdnů byla francouzská armáda, do té doby považovaná za nejsilnější v Evropě, poražena. Pro toto poměrně rychlé a snadné vítězství se vžil německý termín Blitzkrieg. Postupy německých tankových divizí ale rozhodně nebyly jen pouhou kopií teorie J. Fullera. Hlavní myšlenkou německého velení byla schopnost velmi pružného manévru, v jejíž prospěch se snažilo udělat maximum. Autor se na příkladu německých kampaní v Polsku a ve Francii a Zimní války ve Finsku pokouší prokázat nesprávnost představy o určující síle útočících tankových jednotek a jejich možnosti dosáhnout rozhodujícího prolomení obrany nepřítele. Porovnává výzbroj a počty francouzských a německých tankových jednotek, stranou neponechává možnosti a úkoly letecké podpory útočníků i obránců. Velký prostor také věnuje převážně neúspěšným operacím či nasazení tanků v západní Evropě po vylodění Spojenců, v severní Africe a Itálii, stručně také na východní frontě. Samostatnou kapitolu věnuje přecenění možností a selhání spojeneckého strategického letectva během 2. světové války.