Hle, již v mém srdci vstává den

Antologie německé dvorské lyriky Hle, již v mém srdci vstává den obsahuje písně druhé poloviny středověku znázorňující milostný cit dvorského rytíře ke své paní. Dvorská paní v písních bývala zosobněním všech myslitelných ctností, což do velké míry zame­zovalo rytíře odměnit vrchovatou odměnou, a tato láska bývala nenaplněna. Tím, že vzhlíží ke své paní, se rytíř snaží přiblížit ideálu, jejž vyznačuje uznání ve společnosti, stálost a věrnost, uměřenost chování, dobré vychování či vnitřní čistota. Jmenované vlastnosti jsou rytíři jakýmsi zrcadlem, dobové konvence jej zachycují teprve na cestě k naplnění těchto ctností, tedy hluboko „pod“ horizontem, nad kterým se jako nedostižný ideál vznáší jeho paní. Z tohoto důvodu představuje většina písní minnesangu oslavovanou paní jen v erotické sublimaci jako nedostižnou bytost, k níž je rytíř přesto neodbytně přitahován a jíž je zavázán svou věrností. Jelikož základním impulsem rytířovy obraznosti je erotičnost, „minne“ je vždy erotickým vztahem, který by se dal pojmenovat jako trvalý, a tím blízký manželství. Je ale namnoze nenaplněný a vždy tajený před společností. Pro svou povahu a fakt, že paní byla středem celého světského života rytíře, v postavení, které by v lidském životě mělo být určeno pouze Bohu, býval častým terčem kritiky ze strany církevních kruhů.