Václav Talich 1883-1961. Šťastný i hořký úděl dirigenta

Více o knize

Obsáhlá monografie věnovaná jedné z největších osobností české hudby, dirigentu Václavu Talichovi (1883–1961). S Talichem je spojen paradox, který bohužel není v české kultuře tak výjimečný: třebaže byl Talich nejvýznamnějším českým dirigentem, jenž dosáhl značné proslulosti i na světových koncertních pódiích a operních scénách, dostává se mu takto důkladně zpracované monografie až nyní, téměř půlstoletí po jeho smrti. Důvodem byl nevraživý postoj komunistického režimu, který neumožňoval psát o Talichovi svobodně a otevřeně. Václav Talich byl v letech 1919–1941 šéfdirigentem České filharmonie, přivedl toto těleso na mimořádnou úroveň a dosahoval s ním skvělých úspěchů. Od roku 1935 se po smrti Otakara Ostrčila stal vůdčí osobností Národního divadla v Praze, v letech 1942–1944 byl v této instituci šéfem opery. Po druhé světové válce byl Talich pronásledován pro údajnou spolupráci s Němci v době okupace, a přestože byla všechna obvinění vyvrácena jako neopodstatněná, po zbytek života se mu už nedostávalo uznání, jaké by si zasluhoval. V letech 1949–1952 působil jako šéfdirigent Slovenské filharmonie. Publikace sleduje detailně celou Talichovu dráhu. Hlavní text doplńuje přehled orchestrálních, symfonických a vokálně-instrumentálních skladeb a scénických děl Talichem dirigovaných, soupis Talichových gramofonových nahrávek, anglické resumé a jmenný rejstřík.